1. Paralipomenon
21 Potom se proti Izraeli postavil Satan* a navedl Davida, aby Izrael sečetl.+ 2 David tedy řekl Joabovi+ a velitelům lidu: „Jděte, spočítejte Izrael od Beer-šeby po Dan+ a přineste mi zprávu, abych věděl, kolik jich je.“ 3 Ale Joab řekl: „Kéž Jehova znásobí počet svého lidu stokrát! Můj pane, králi, copak ti všichni už nejsou sluhy mého pána? Proč to chce můj pán udělat? Proč chce na Izrael přivést vinu?“
4 Ale král na Joaba nedal a trval na svém. Joab se tedy vydal na cestu a prošel celý Izrael. Pak se vrátil do Jeruzaléma+ 5 a předal Davidovi počet těch, kdo byli sepsáni. V celém Izraeli bylo 1 100 000 mužů ozbrojených mečem a v kmeni Juda bylo 470 000 mužů ozbrojených mečem.+ 6 Ale Levity a Benjamínovce Joab nesepsal,+ protože se mu královo nařízení příčilo.
7 Nelíbilo se to ani pravému Bohu, a tak Izrael potrestal. 8 David pravému Bohu řekl: „Velmi jsem zhřešil+ tím, co jsem udělal. Odpusť prosím svému sluhovi jeho provinění.+ Jednal jsem jako hlupák.“+ 9 Jehova pak řekl Davidovu vizionáři Gadovi:+ 10 „Jdi a pověz Davidovi: ‚Toto říká Jehova: „Dávám ti tři možnosti. Vyber si, co ti mám udělat.“‘“ 11 A tak Gad přišel za Davidem a oznámil mu: „Toto říká Jehova: ‚Vyber si, 12 jestli má být tři roky hladomor,+ nebo tě budou tři měsíce porážet tvoji nepřátelé a bude tě pronásledovat jejich meč,+ nebo bude tři dny Jehova trestat svým mečem – v zemi vypukne mor+ a Jehovův anděl bude působit zkázu+ na celém izraelském území.‘ Rozmysli si teď, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.“ 13 David Gadovi řekl: „Je mi z toho velmi úzko. Ať prosím padnu do Jehovových rukou, protože jeho milosrdenství je velké.+ Jen ať nepadnu do rukou člověka.“+
14 Jehova tedy postihl Izrael morem+ a zemřelo 70 000 lidí.+ 15 Pravý Bůh také poslal anděla k Jeruzalému, aby ho zničil. Když se to ale chystal udělat, Jehova to viděl a pocítil nad tím neštěstím lítost.*+ Andělovi, který šířil zkázu, proto řekl: „To stačí!+ Nech svou ruku klesnout.“ Jehovův anděl právě stál u mlatu Jebusejce+ Ornana.+
16 Když David zvedl oči, uviděl Jehovova anděla, jak stojí mezi nebem a zemí a v ruce má vytasený meč+ namířený proti Jeruzalému. David a starší, oblečení do pytloviny,+ padli tváří k zemi.+ 17 David řekl pravému Bohu: „Nebyl jsem to já, kdo přikázal sečíst lid? To já jsem zhřešil a jednal špatně.+ Ale co udělaly tyhle ovečky? Jehovo, můj Bože, ať prosím tvá ruka dopadne na mě a na dům mého otce. Jen tuto pohromu nepřiváděj na svůj lid!“+
18 Jehovův anděl řekl Gadovi,+ aby oznámil Davidovi, že má jít a postavit Jehovovi oltář na mlatu Jebusejce Ornana.+ 19 David tedy šel, jak mu Gad v Jehovově jménu přikázal. 20 Ornan, který právě mlátil pšenici, se otočil a uviděl anděla. Jeho čtyři synové, kteří tam byli s ním, se schovali. 21 Když Ornan viděl, jak k němu přichází David, okamžitě vyšel z mlatu a poklonil se mu až k zemi. 22 David Ornanovi řekl: „Prodej* mi místo, na kterém je tvůj mlat, abych na něm mohl postavit oltář Jehovovi. Prodej mi ho za plnou cenu, aby se od lidu odvrátila ta pohroma.“+ 23 Ale Ornan Davidovi řekl: „Ať si ho můj pán, král, vezme a udělá, co považuje za dobré.* Tady je dobytek na zápalné oběti, mláticí saně+ jako dříví a pšenice na obilnou oběť. To všechno ti dávám.“
24 Král David ale Ornanovi odpověděl: „Ne, koupím to za plnou cenu. Nebudu Jehovovi dávat to, co je tvoje, ani mu nebudu předkládat zápalné oběti, které mě nic nestojí.“+ 25 David mu tedy za to místo dal zlato o váze 600 šekelů.* 26 Postavil tam oltář+ Jehovovi a předložil na něm zápalné oběti a oběti společenství. Vzýval Jehovu a on mu odpověděl tím, že z nebe seslal oheň+ na oltář pro zápalnou oběť. 27 Potom Jehova přikázal andělovi,+ aby vrátil svůj meč do pochvy. 28 Když David viděl, že Jehova mu na mlatu Jebusejce Ornana odpověděl, dál tam předkládal oběti. 29 Jehovův svatostánek, který udělal Mojžíš v pustině, a oltář pro zápalnou oběť byly tehdy na výšině v Gibeonu.+ 30 Ale David tam nedokázal jít, aby se poradil s Bohem, protože ho děsil meč Jehovova anděla.