Ezekiel

33 Jehova mi potom řekl: 2 „Synu člověka, pověz synům svého lidu:+

‚Řekněme, že proti nějaké zemi přivedu nepřítele*+ a všechen lid té země si vybere muže a ustanoví ho svým strážným. 3 Když strážný uvidí, že proti té zemi táhne nepřítel, zatroubí na roh a bude varovat lid.+ 4 Pokud někdo uslyší zvuk rohu, ale nebude dbát na varování+ a nepřítel přijde a připraví ho o život,* za svou smrt bude odpovědný on sám.*+ 5 Slyšel zvuk rohu, ale nedbal na varování. Za svou smrt ponese odpovědnost on sám.* Kdyby na varování dbal, zachránil by si život.

6 Ale pokud strážný uvidí přicházet nepřítele a nezatroubí na roh,+ takže lid nedostane žádné varování, a nepřítel přijde a připraví někoho z nich o život, ten člověk zemře za své provinění, ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti strážného.‘*+

7 Synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro izraelský dům. Až uslyšíš slovo z mých úst, předáš jim mé varování.+ 8 Když špatnému člověku řeknu: ‚Zemřeš, ničemo!‘,+ ale ty ho nebudeš varovat a neupozorníš ho, aby změnil své jednání, ten špatný člověk zemře za své provinění,+ ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti tebe.* 9 Pokud špatného člověka upozorníš, aby se odvrátil od svého jednání, ale on to neudělá, zemře za své provinění,+ ale ty si zachráníš život.+

10 Synu člověka, pověz izraelskému domu: ‚Říkáte: „Tíží nás naše provinění a hříchy a umíráme kvůli nim.+ Jak bychom tedy mohli zůstat naživu?“‘+ 11 Oznam jim: ‚„Jakože žiji,“ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova, „nemám radost ze smrti špatného člověka,+ ale z toho, když se špatný člověk napraví+ a zůstane naživu.+ Odvraťte se, odvraťte se od svého špatného jednání.+ Proč byste měli zemřít, izraelský dome?“‘+

12 Synu člověka, pověz synům svého lidu: ‚Když se dobrý* člověk vzbouří, jeho správné jednání* ho nezachrání.+ A když se špatný člověk odvrátí od své špatnosti, jeho špatnost mu nezpůsobí pád.+ Žádný dobrý* člověk nebude moct navzdory svému správnému jednání* zůstat naživu v den, kdy zhřeší.+ 13 Když řeknu dobrému* člověku: „Zůstaneš naživu“ a on se spolehne na své správné jednání* a bude jednat špatně,*+ na všechny jeho správné skutky* se zapomene. Zemře za to špatné, co udělal.+

14 A když řeknu špatnému člověku: „Zemřeš“ a on se odvrátí od svého hříchu a bude jednat čestně a správně,*+ 15 vrátí zástavu,+ nahradí, co ukradl,+ bude poslouchat životodárné zákony a nebude jednat špatně, zůstane naživu.+ Nezemře. 16 Žádný z hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude vyčítat.*+ Za své čestné a správné* jednání zůstane naživu.‘+

17 Tvůj lid říká: ‚Jehova jedná nespravedlivě.‘ Ale jsou to oni, kdo jednají nespravedlivě.

18 Když se dobrý* člověk odvrátí od svého správného jednání* a bude jednat špatně, zemře kvůli tomu.+ 19 A když se špatný člověk odvrátí od své špatnosti a bude jednat čestně a správně,* zůstane naživu.+

20 Vy ale říkáte: ‚Jehova jedná nespravedlivě.‘+ Každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome.“

21 Ve 12. roce našeho vyhnanství, pátý den desátého měsíce, ke mně přišel muž, který utekl z Jeruzaléma,+ a řekl: „Město padlo!“+

22 Večer před příchodem toho muže, který utekl, na mě zapůsobila Jehovova ruka. Než ke mně ten muž ráno přišel, Bůh mi otevřel ústa. A tak se má ústa otevřela a už jsem nebyl němý.+

23 Jehova mi potom řekl: 24 „Synu člověka, obyvatelé zpustošených měst+ říkají o izraelské zemi: ‚Abraham byl jen jeden, a přesto získal zemi do vlastnictví.+ A nás je mnoho, takže nám tato země určitě patří.‘

25 Proto jim oznam: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Jíte maso s krví,+ vzhlížíte ke svým odporným modlám* a proléváte krev.+ Tak proč by vám tato země měla patřit? 26 Spoléháte se na svůj meč,+ dodržujete odporné zvyky a každý z vás cizoloží s manželkou* svého bližního.+ Tak proč by vám tato země měla patřit?“‘+

27 Oznam jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Jakože žiji, ti, kdo bydlí ve zpustošených městech, padnou mečem, ty, kdo jsou na poli, nechám sežrat divokými zvířaty a ti, kdo jsou v pevnostech a jeskyních, zemřou na mor.+ 28 Zpustoším zemi, udělám z ní neobydlenou pustinu.+ Její pyšná moc zanikne a izraelské hory zpustnou.+ Nikdo jimi nebude procházet. 29 Až zemi zpustoším a udělám z ní neobydlenou pustinu+ kvůli všem odporným věcem, které dělali,+ poznají, že já jsem Jehova.“‘

30 Synu člověka, tvůj lid si o tobě povídá u zdí a ve dveřích domů.+ Říkají jeden druhému, bratr bratrovi: ‚Pojďte, poslechneme si, co říká Jehova.‘ 31 Nahrnou se k tobě a posadí se před tebou jako můj lid. Uslyší tvá slova, ale nebudou podle nich jednat.+ Svými ústy ti totiž lichotí,* ale jejich srdce chamtivě touží po nepoctivém zisku. 32 Jsi pro ně jako ten, kdo zpívá písně o lásce, kdo má krásný hlas a dobře hraje na lyru. Uslyší tvá slova, ale nikdo se jimi nebude řídit. 33 Až se tvá slova splní – a ona se splní – uvědomí si, že byl mezi nimi prorok.“+