Job

13 Ano, moje oči to všechno viděly,

moje uši to slyšely a pochopil jsem to.

 2 Co víte vy, vím i já,

nejsem horší než vy.

 3 Ale chtěl bych mluvit se samotným Všemohoucím,

chci se hájit před Bohem.+

 4 Vy mě ale očerňujete lžemi,

všichni jste lékaři k ničemu.+

 5 Kdybyste raději mlčeli –

to by od vás bylo moudré!+

 6 Vyslechněte si prosím moje argumenty

a věnujte pozornost mé obhajobě.

 8 Stavíte se na jeho stranu,*

chcete obhajovat pravého Boha?

10 Určitě vás pokárá,

pokud mu budete tajně nadržovat.+

12 Vaše moudré* řeči jsou průpovídky z popela,

vaše obhajoba je křehká jako štít z hlíny.

14 Proč se vystavuji nebezpečí*

a riskuji* vlastní život?

17 Dobře poslouchejte, co vám řeknu,

věnujte pozornost mému prohlášení.

18 Podívejte se, připravil jsem svůj právní případ,

vím, že jsem v právu.

20 Udělej pro mě jen dvě věci, Bože,*

a už se před tebou nebudu skrývat:

21 Vzdal ode mě svou těžkou ruku

a nedopusť, abych se tě děsil.+

22 Buď zavolej a já ti odpovím,

nebo nech mluvit mě a ty mi odpověz.

24 Proč skrýváš svou tvář+

a považuješ mě za nepřítele?+

25 Chceš vyděsit list odvátý větrem

nebo se hnát za suchou slámou?

26 Vždyť si sepisuješ trpká obvinění proti mně

a účtuješ se mnou za hříchy mého mládí.

27 Nohy jsi mi dal do klády,

zkoumáš všechny moje cesty

a sleduješ každý můj krok.

28 A člověk* se rozpadá jako něco shnilého,

jako oděv rozežraný moly.