1. Samuelova

2 Hana se pak modlila:

11 Potom se Elkana vrátil domů do Ramy, ale chlapec se stal Jehovovým služebníkem+ u kněze Eliho.

12 Eliho synové byli zkažení+ a neměli úctu k Jehovovi. 13 Z obětí, které lidé přinášeli, si měli brát část náležející kněžím.+ Oni ale dělali tohle: Když nějaký muž předložil oběť a maso se pak vařilo, sloužící kněze přišel s trojzubou vidlicí v ruce 14 a vrazil ji do kotle, hrnce nebo jiné nádoby na vaření. To, co sloužící vytáhl, si kněz bral pro sebe. Tak v Šilu jednali se všemi Izraelity, kteří tam přicházeli. 15 Také se stávalo, že než mohl muž, který obětoval, nechat dýmat tuk,+ přišel sloužící kněze a řekl mu: „Dej knězi maso na pečení. Nevezme si od tebe vařené maso, jen syrové.“ 16 Když ten muž odpověděl: „Ať nejdřív dají dýmat tuk.+ Pak si vezmi, co chceš“,* sloužící mu řekl: „Ne, dej mi to hned! Jinak si to vezmu násilím.“ 17 A tak hřích sloužících před Jehovou velmi vzrostl,+ protože ti muži zacházeli s Jehovovou obětí neuctivě.

18 Samuel sloužil+ jako chlapec před Jehovou a nosil* lněný efod.+ 19 Jeho matka mu dělávala pláštík bez rukávů a nosila mu ho rok co rok, když s manželem přicházela předložit každoroční oběť.+ 20 A Eli požehnal Elkanovi a jeho manželce slovy: „Kéž ti Jehova dá potomstvo z této ženy místo syna, který byl dán Jehovovi.“+ Pak se vrátili domů. 21 Jehova si na Hanu znovu vzpomněl, takže otěhotněla+ a porodila další tři syny a dvě dcery. A malý Samuel dál rostl u Jehovy.+

22 Eli už byl velmi starý. Slyšel, co všechno jeho synové dělají+ všem Izraelitům a že spí se ženami, které slouží u vchodu do stanu setkávání.+ 23 Říkával jim: „Proč děláte takové věci? Vždyť to, co o vás slyším od všech lidí, je špatné. 24 To nejde, moji synové. Zprávy, které se o vás mezi Jehovovým lidem šíří, nejsou dobré. 25 Když člověk zhřeší proti jinému člověku, někdo se za něj může přimluvit u Jehovy.* Ale když člověk zhřeší proti Jehovovi,+ kdo se za něj bude modlit?“ Nenaslouchali však svému otci. Jehova totiž rozhodl, že je usmrtí.+ 26 Mezitím malý Samuel dál rostl a Jehova i lidé ho měli stále raději.+

27 K Elimu přišel Boží prorok a oznámil mu: „Toto říká Jehova: ‚Neukázal jsem se snad domu tvého praotce, když byli v Egyptě otroky faraonova domu?+ 28 Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vybral za kněze,+ aby přinášel oběti na mém oltáři,+ předkládal kadidlo* a nosil přede mnou efod. A domu tvého praotce jsem dal všechny ohnivé oběti Izraelitů.*+ 29 Proč pohrdáte* mými oběťmi a dary, které jsem nařídil přinášet ve svém obydlí?+ Proč máš své syny ve větší úctě než mě? Vykrmujete se tím nejlepším ze všech obětí mého lidu Izraele.+

30 Výrok Jehovy, Boha Izraele, proto je: „Ano, řekl jsem, že tvůj dům a dům tvého praotce budou navždy sloužit jako moji kněží.“+ Ale teď Jehova prohlašuje: „Nebude to tak. Budu totiž mít v úctě ty, kdo mají v úctě mě,+ ale s těmi, kdo mnou pohrdají, se bude zacházet s opovržením.“ 31 Přichází dny, kdy odejmu tvou sílu* i sílu domu tvého praotce, takže se nikdo ve tvém domě nedožije stáří.+ 32 Zatímco se bude Izraeli dařit dobře, ty uvidíš v mém obydlí nepřítele+ a ve tvém domě už nikdy nebude stařec. 33 Jeden z tvých potomků, kterého nechám sloužit u svého oltáře, způsobí, že tvé oči selžou, a přinese ti zármutek* a mnozí z tvého domu zemřou mečem.+ 34 A znamením pro tebe bude to, co se stane tvým dvěma synům, Chofnimu a Pinechasovi: Oba zemřou v jeden den.+ 35 Pak si vyvolím věrného kněze,+ který bude jednat v souladu s tím, po čem touží moje srdce.* Vybuduji mu trvalý dům a bude navždy sloužit jako kněz pro mého pomazaného. 36 A ten, kdo zůstane ve tvém domě, přijde a pokloní se mu, aby získal peníze a chléb. Řekne: „Dovol mi prosím sloužit jako jeden z kněží, abych mohl sníst kousek chleba.“‘“+