Žalmy

39 Řekl jsem: „Dám si pozor na své kroky,

abych nehřešil svým jazykem.+

Budu svá ústa držet na uzdě,*+

dokud je poblíž nějaký ničema.“

 2 Mlčel jsem jako němý,+

nemluvil jsem ani o tom, co je dobré,

ale moje bolest byla velká.*

 4 „Jehovo, dej mi poznat, jaký bude můj konec

a kolik dnů je mi určeno,+

abych chápal, jak je můj život krátký.*

 5 Dal jsi mi vlastně jen pár* dnů,+

délka mého života je před tebou jako nic.+

 9 Zůstával jsem němý,

nemohl jsem otevřít ústa,+

protože to všechno jsi způsobil ty.+

11 Napravuješ člověka tím, že ho trestáš za provinění,+

jako mol požíráš, co je mu drahé.

12 Vyslechni mou modlitbu, Jehovo,

naslouchej mému volání o pomoc.+

Vždyť jsem pro tebe jen cizinec,+

cestující, který prochází kolem,* jako všichni moji předkové.+

13 Odvrať ode mě svůj káravý pohled, abych pookřál,

než odejdu a nebudu tu.“