1. Královská
3 Šalomoun se spříznil sňatkem s faraonem, egyptským králem. Vzal si faraonovu dceru+ a přivedl ji do Města Davidova,+ kde bydlela, dokud nedostavěl svůj dům,+ Jehovův dům+ a hradby kolem Jeruzaléma.+ 2 V té době ale lid přinášel oběti na výšinách,+ protože ještě nebyl postaven dům Jehovovu jménu.+ 3 Šalomoun miloval Jehovu a poslouchal nařízení svého otce Davida – až na to, že přinášel oběti a nechával je dýmat na výšinách.+
4 Král se jednou vydal obětovat do Gibeonu, kde byla nejvýznamnější* výšina,+ a na oltáři tam předložil 1 000 zápalných obětí.+ 5 V Gibeonu se Šalomounovi v noci ve snu objevil Jehova a řekl mu: „Pověz, co ti mám dát.“+ 6 Šalomoun odpověděl: „Mému otci, svému sluhovi Davidovi, který ti sloužil věrně, bezúhonně* a s čistým srdcem, jsi ve velké míře projevoval věrnou lásku. A projevuješ mu ji až dodnes. Dovolil jsi totiž, aby jeho syn usedl na jeho trůn.+ 7 Jehovo, můj Bože, dosadil jsi svého sluhu za krále místo mého otce Davida, i když jsem mladý* a nezkušený.*+ 8 Tvůj sluha vládne nad lidem, který sis vyvolil,+ lidem tak velkým, že se nedá sepsat ani spočítat. 9 Dej tedy svému sluhovi poslušné srdce, aby dokázal soudit tvůj lid+ a rozlišovat dobré od špatného.+ Vždyť kdo dokáže soudit tvůj početný* lid?“
10 Jehovovi se líbilo, o co Šalomoun požádal.+ 11 A tak mu řekl: „Protože jsi nežádal o dlouhý život,* bohatství ani smrt svých nepřátel, ale žádal jsi o porozumění, abys dokázal řešit soudní případy,+ 12 dám ti to, o co jsi prosil.+ Dám ti srdce plné moudrosti a porozumění,+ takže předčíš všechny, kdo byli před tebou, i všechny, kdo budou po tobě.+ 13 A dám ti i to, o co jsi nežádal+ – bohatství a slávu.+ Po všechny tvé dny se ti žádný král nevyrovná.+ 14 A pokud budeš chodit po mých cestách a budeš dodržovat mé předpisy a přikázání, tak jako tvůj otec David,+ dám ti také dlouhý život.“*+
15 Když se Šalomoun probudil, uvědomil si, že to byl sen. Potom se vrátil do Jeruzaléma, postavil se před truhlu Jehovovy smlouvy, předložil zápalné oběti a oběti společenství+ a uspořádal hostinu pro všechny své sluhy.
16 V té době přišly za králem dvě prostitutky. Předstoupily před něj 17 a jedna z nich řekla: „Můj pane, s touhle ženou bydlíme v jednom domě, a když byla doma, narodilo se mi dítě. 18 Tři dny potom, co jsem porodila, se i téhle ženě narodilo dítě. Byly jsme spolu, jen my dvě. Kromě nás v domě nikdo nebyl. 19 Její syn v noci zemřel, protože ho zalehla. 20 A tak vstala uprostřed noci, a zatímco tvá otrokyně spala, sebrala mi mého syna, vzala ho do náruče a svého mrtvého syna dala do náruče mně. 21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, a viděla jsem, že je mrtvý. Když jsem si ho pak pořádně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.“ 22 Ale druhá žena říkala: „Ne, můj syn je ten živý a tvůj syn je ten mrtvý!“ Ta první ale tvrdila: „Ne, tvůj syn je ten mrtvý a můj syn je ten živý!“ Tak se před králem hádaly.
23 Nakonec král prohlásil: „Jedna říká: ‚Můj syn je ten živý a tvůj syn je ten mrtvý!‘ A druhá říká: ‚Ne, tvůj syn je ten mrtvý a můj syn je ten živý!‘“ 24 Potom přikázal: „Přineste mi meč.“ A tak mu přinesli meč. 25 Král pak řekl: „Rozsekněte živé dítě napůl. Polovinu dejte jedné ženě a polovinu druhé.“ 26 V ženě, jejíž syn byl ten živý, se ozvaly její mateřské city. Začala proto krále prosit: „Můj pane, prosím, dejte jí to živé dítě! Hlavně ho nezabíjejte!“ Ale ta druhá žena říkala: „Nebude ani můj, ani tvůj. Ať ho rozseknou!“ 27 Nato král nařídil: „Dejte živé dítě té první ženě a nezabíjejte ho! Ona je jeho matka.“
28 Celý Izrael se doslechl o rozsudku, který král vynesl, a pocítili ke králi hlubokou úctu.*+ Viděli totiž, že mu Bůh dal moudrost k prosazování práva.+