Nehemjáš

9 A 24. den toho měsíce se Izraelité shromáždili a postili se, oblečení v pytlovině a s hlavou posypanou prachem.+ 2 Ti, kdo byli izraelského původu, se potom oddělili od všech cizinců.+ Stáli a vyznávali své vlastní hříchy i provinění svých předků.+ 3 Stáli na svých místech a tři hodiny* četli z knihy zákona+ Jehovy, svého Boha, a další tři hodiny vyznávali hříchy a klaněli se Jehovovi, svému Bohu.

4 Ješua, Bani, Kadmiel, Šebanjáš, Bunni, Šerebjáš,+ Bani a Kenani stáli na vyvýšeném pódiu+ pro Levity a silným hlasem volali k Jehovovi, svému Bohu. 5 A Levité Ješua, Kadmiel, Bani, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hodijáš, Šebanjáš a Petachjáš řekli: „Vstaňte a chvalte Jehovu, svého Boha, po celou věčnost.*+ Bože, ať chválí tvé slavné jméno, které si zaslouží víc chvály a slávy, než lidé můžou dát.

6 Ty, Jehovo, jsi jediný,+ ty sám jsi udělal nebesa, ano, nebe nebes a všechno jejich vojsko, zemi a všechno na ní, moře a všechno v něm. Všechny zachováváš naživu a nebeské vojsko se ti klaní. 7 Ty jsi Jehova, pravý Bůh, ten, který vyvolil Abrama,+ vyvedl ho z chaldejského města Ur+ a dal mu jméno Abraham.+ 8 Viděl jsi, že je ti ve svém srdci věrný,+ a tak jsi s ním uzavřel smlouvu, že jemu a jeho potomkům* dáš zemi Kananejců, Chetitů, Amorejců, Perizejců, Jebusejců a Girgašejců.+ A svůj slib jsi dodržel, protože vždycky jednáš správně.

9 Viděl jsi trápení našich předků v Egyptě+ a slyšel jsi jejich volání o pomoc u Rudého moře. 10 Znameními a zázraky jsi potrestal faraona, všechny jeho sluhy a všechny obyvatele jeho země,+ protože jsi věděl, že se k našim předkům chovali troufale.+ Slavné jméno, které sis tehdy získal, zůstává až dodnes.+ 11 A rozdělil jsi před nimi moře, takže jím prošli po suché zemi,+ a jejich pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin jako kámen do rozbouřených vod.+ 12 Ve dne jsi je vedl pomocí oblačného sloupu a v noci pomocí ohnivého sloupu, abys jim svítil na cestu, kterou měli jít.+ 13 A sestoupil jsi na horu Sinaj,+ mluvil jsi s nimi z nebe+ a dal jsi jim spravedlivá soudcovská rozhodnutí, spolehlivé zákony* a užitečné předpisy a přikázání.+ 14 Naučil jsi je zachovávat svůj svatý sabat+ a prostřednictvím svého služebníka Mojžíše jsi jim dal přikázání, předpisy a zákony. 15 Když měli hlad, dal jsi jim chléb z nebe,+ a když měli žízeň, vyvedl jsi jim vodu ze skály.+ A řekl jsi jim, aby šli a zmocnili se země, o které jsi přísahal,* že jim ji dáš.

16 Ale oni, naši předkové, jednali troufale.+ Začali být zatvrzelí*+ a neposlouchali tvá přikázání. 17 Odmítali poslouchat+ a neměli na paměti úžasné skutky, které jsi mezi nimi vykonal. Začali být zatvrzelí* a určili si vůdce, aby se vrátili do otroctví v Egyptě.+ Ty jsi však Bůh, který ochotně odpouští,* jsi soucitný* a milosrdný, trpělivý* a plný věrné lásky,*+ a proto jsi je neopustil.+ 18 Dokonce i když si udělali kovovou* sochu telete a říkali: ‚To je náš Bůh, který nás vyvedl z Egypta‘+ a chovali se k tobě velmi neuctivě, 19 i tehdy jsi k nim byl nesmírně milosrdný a nezanechal jsi je v pustině.+ Ve dne je nepřestával vést oblačný sloup a v noci jim ohnivý sloup nadále svítil na cestu, kterou měli jít.+ 20 A dával jsi jim svého ducha,* aby získali porozumění,+ nepřestal jsi jim dávat svou manu,+ a když měli žízeň, opatřoval jsi jim vodu.+ 21 Čtyřicet let jsi je živil v pustině.+ Nic jim nescházelo. Ani oděvy se jim neobnosily+ a nohy jim neotekly.

22 Dal jsi jim království a národy, postupně jsi jim přiděloval jejich zemi.+ A tak se zmocnili země chešbonského krále Sichona+ i země bašanského krále Oga.+ 23 A způsobil jsi, že jejich synů bylo tolik jako hvězd na nebi.+ Potom jsi je přivedl do země, o které jsi slíbil jejich praotcům, že do ní vstoupí a získají ji do vlastnictví.+ 24 Jejich synové tedy do té země vešli a obsadili ji.+ A porazil jsi před nimi Kananejce,+ kteří tam žili, a vydal jsi jim do rukou krále i národy té země, aby s nimi naložili podle libosti. 25 A dobyli opevněná města+ a zmocnili se úrodné půdy,+ domů s mnoha nejrůznějšími dobrými věcmi, vyhloubených nádrží na vodu,* vinic, olivových hájů+ a bezpočtu ovocných stromů. A tak jedli do sytosti a ztloustli a těšili se z tvé velké dobroty.

26 Začali však být neposlušní, bouřili se proti tobě+ a obraceli se zády k tvému zákonu.* Zabíjeli tvé proroky, kteří je varovali a kteří se je k tobě snažili přivést zpět. Chovali se k tobě velmi neuctivě.+ 27 Proto jsi je vydával do rukou jejich nepřátel+ a ti je utlačovali.+ Ale když se ocitli v tísni, volali k tobě a ty jsi je z nebe slyšel. A ve svém velkém milosrdenství jsi jim dával zachránce, kteří je z rukou jejich nepřátel osvobozovali.+

28 Ale jakmile přišla úleva, opět dělali to, co je ve tvých očích špatné,+ a tak jsi je nechával napospas jejich nepřátelům, aby nad nimi panovali.*+ Potom se k tobě zase vraceli a volali o pomoc+ a ty jsi je z nebe slyšel a ve svém velkém milosrdenství jsi je znovu a znovu osvobozoval.+ 29 Přestože jsi je opakovaně varoval a snažil ses je přivést zpět ke svému zákonu, chovali se troufale a nechtěli poslouchat tvá přikázání.+ Hřešili proti tvým předpisům, které dávají život tomu, kdo je dodržuje.+ Vzdorovitě se k tobě obraceli zády, byli zatvrzelí* a nechtěli poslouchat. 30 Dlouhá léta jsi s nimi měl trpělivost+ a stále jsi je svým duchem prostřednictvím svých proroků varoval, ale nechtěli naslouchat. Nakonec jsi je vydal do rukou okolních národů.+ 31 Přesto jsi je ve svém velkém milosrdenství nevyhladil+ ani neopustil, protože jsi soucitný* a milosrdný Bůh.+

32 A teď, náš Bože, Bože velký, mocný a vzbuzující bázeň, který dodržuješ svou smlouvu a projevuješ věrnou lásku,+ nepovažuj za malé všechny ty útrapy, které postihly nás, naše krále, naše knížata,+ naše kněze,+ naše proroky,+ naše předky a všechen tvůj lid od doby asyrských králů+ až do dnešního dne. 33 Všechno, co nás potkalo, jsi na nás uvedl po právu. Ty jsi jednal věrně, ale my jsme jednali špatně.+ 34 Naši králové, naše knížata, naši kněží a naši předkové nedodržovali tvůj zákon a nevěnovali pozornost tvým přikázáním ani připomínkám, kterými jsi je varoval. 35 Ani v době, kdy měli své království a těšili se z tvé nezměrné dobroty v rozlehlé a úrodné zemi, kterou jsi jim poskytl, ti nesloužili+ a nepřestali jednat špatně. 36 A podívej, dnes jsou z nás otroci.+ V té zemi, kterou jsi dal našim předkům, aby jedli její plody a její dobré věci, jsme dnes otroky. 37 Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil kvůli našim hříchům.+ S námi* i s našimi hospodářskými zvířaty zacházejí, jak se jim zlíbí. Jsme ve velmi tíživé situaci.

38 Vzhledem k tomu všemu tedy skládáme závazný slib,+ sepsaný a stvrzený pečetí našich knížat, našich Levitů a našich kněží.“+