Job
11 Naamatita Cofar+ na to řekl:
2 „Mají všechna ta slova zůstat bez odpovědi?
Když má někdo plno řečí,* znamená to, že má pravdu?
3 Umlčíš lidi svým žvaněním?
Copak tě nikdo za tvoje posměšky nepokárá?+
6 Zjevil by ti tajemství moudrosti,
vždyť moudrost má mnoho stránek,
a ty by sis uvědomil, že na některé tvoje chyby zapomíná.
8 Jeho moudrost je vyšší než nebe. Co tedy zmůžeš?
Je hlubší než hrob.* Co můžeš vědět ty?
9 Je větší než země
a širší než moře.
10 Když Bůh kolem někoho projde a uvězní ho a předvolá k soudu,
kdo se mu ubrání?
11 On totiž pozná, kdy lidé podvádějí.
Copak si nevšimne zla, když ho vidí?
13 Kdybys jen napravil svoje srdce
a vztáhl dlaně k Bohu!
14 Pokud tvá ruka dělá něco špatného, odlož to daleko od sebe
a nedovol, aby ničemnost bydlela v tvých stanech.
15 Pak budeš moct zvednout hlavu, čistý od poskvrny,
a beze strachu pevně stát.
16 Zapomeneš na své těžkosti,
budeš na ně vzpomínat jen jako na vodu, která odtekla.
17 Tvůj život bude jasnější než poledne,
i tma se bude podobat ránu.
18 Budeš mít jistotu, protože existuje naděje,
rozhlédneš se kolem a ulehneš v bezpečí.
19 Ulehneš a nikdo ti nebude nahánět strach,
mnoho lidí se bude snažit získat tvou přízeň.