5. Mojžíšova

9 Naslouchej, Izraeli: Dnes překračuješ Jordán,+ abys obsadil zemi, kde jsou národy větší a silnější než ty,+ města velká a opevněná až k nebi*+ 2 a lid silný a vysoký – Anakovci,+ které znáš a o kterých jsi slyšel říkat: ‚Kdo se může postavit proti Anakovcům?‘ 3 Ale teď si uvědom, že Jehova, tvůj Bůh, půjde před tebou.+ Je stravujícím ohněm+ a vyhladí je. Před tvýma očima je podmaní, takže je rychle vyženeš* a zničíš, jak ti Jehova slíbil.+

4 Až je Jehova, tvůj Bůh, před tebou vyžene, neříkej si v srdci: ‚Je to díky mému správnému jednání, že mě Jehova přivedl do této země, abych se jí zmocnil.‘+ Naopak, je to kvůli zkaženosti těch národů,+ že je Jehova před tebou vyhání. 5 To, že vcházíš do jejich země, aby ses jí zmocnil, není díky tomu, že bys jednal správně nebo měl čisté srdce. Je to kvůli zkaženosti těch národů, že je Jehova, tvůj Bůh, před tebou vyhání,+ a kvůli tomu, aby splnil přísahu, kterou Jehova dal tvým praotcům Abrahamovi,+ Izákovi+ a Jákobovi.+ 6 Uvědom si tedy, že ti Jehova, tvůj Bůh, nedává tuto dobrou zemi do vlastnictví kvůli tomu, že bys jednal správně. Jsi totiž zatvrzelý* lid.+

7 Pamatujte a nikdy nezapomeňte, jak jste Jehovu, svého Boha, v pustině provokovali.+ Ode dne, kdy jste odešli z Egypta, až do příchodu na toto místo jste se proti Jehovovi bouřili.+ 8 Provokovali jste Jehovu i na Chorebu a Jehova se na vás tak rozzlobil, že se chystal vás vyhladit.+ 9 Když jsem vyšel na horu, abych dostal kamenné tabulky+ – tabulky smlouvy, kterou s vámi Jehova uzavřel+ – zůstal jsem na hoře 40 dnů a 40 nocí+ a nic jsem nejedl ani nepil. 10 Tehdy mi Jehova dal dvě kamenné tabulky popsané Božím prstem a byla na nich všechna přikázání, která vám na hoře Jehova oznámil z ohně v den, kdy jste se shromáždili.+ 11 Po těch 40 dnech a 40 nocích mi Jehova dal ty dvě kamenné tabulky, tabulky smlouvy. 12 A Jehova mi řekl: ‚Rychle sejdi dolů, protože tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, jedná velmi špatně.+ Brzy odbočili z cesty, po které jsem jim přikázal jít, a udělali si kovovou modlu.‘*+ 13 Pak mi Jehova řekl: ‚Vidím, že tento lid je zatvrzelý.*+ 14 Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno zpod nebes a z tebe udělám národ mocnější a větší, než jsou oni.‘+

15 Potom jsem sešel z hory, která hořela ohněm,+ a v obou rukou jsem držel ty dvě tabulky smlouvy.+ 16 Pak jsem uviděl, že jste zhřešili proti Jehovovi, svému Bohu. Udělali jste si kovové* tele! Brzy jste odbočili z cesty, po které vám Jehova přikázal jít.+ 17 A tak jsem vzal ty dvě tabulky, oběma rukama jsem jimi mrštil o zem a před vašima očima jsem je roztříštil.+ 18 Pak jsem padl před Jehovou k zemi jako poprvé, na 40 dnů a 40 nocí. Kvůli všem vašim hříchům, kterých jste se dopustili, jsem nic nejedl ani nepil.+ Udělali jste totiž to, co je špatné v Jehovových očích, a provokovali jste ho. 19 Děsil jsem se Jehovova velkého hněvu,+ protože se vás chystal vyhladit. Ale i tentokrát mi Jehova naslouchal.+

20 Také na Árona byl Jehova tak rozzlobený, že se ho chystal usmrtit,+ ale úpěnlivě jsem tehdy prosil i za něj. 21 Pak jsem vzal to tele,+ tu hříšnou věc, kterou jste udělali, a spálil jsem ho, rozdrtil a úplně rozemlel na jemný prach. A prach jsem hodil do potoka, který teče z hory.+

22 Provokovali jste Jehovu k hněvu také u Tabery,+ u Masy+ a u Kibrot-hattaavy.+ 23 Když vás Jehova vyslal z Kadeš-barneje+ a řekl: ‚Vyjděte a zmocněte se země, kterou vám určitě dám!‘, znovu jste se vzbouřili proti příkazu Jehovy, svého Boha.+ Nevěřili jste mu+ a neposlechli ho. 24 Bouříte se proti Jehovovi od té doby, co vás znám.

25 Padl jsem před Jehovou k zemi na 40 dnů a 40 nocí.+ Padl jsem takto k zemi, protože Jehova řekl, že vás vyhladí. 26 Začal jsem Jehovu úpěnlivě prosit: ‚Svrchovaný pane Jehovo, nenič svůj lid. Je tvým osobním vlastnictvím.*+ Ve své velikosti jsi ho vyplatil a silnou rukou jsi ho vyvedl z Egypta.+ 27 Pamatuj na své sluhy Abrahama, Izáka a Jákoba.+ Nezaměřuj se na to, jak je tento lid tvrdohlavý, špatný a hříšný.+ 28 Jinak lidé žijící v zemi, ze které jsi nás vyvedl, řeknou: „Jehova je nedokázal dovést do země, kterou jim slíbil. A protože je nenáviděl, vyvedl je odsud, aby je usmrtil v pustině.“+ 29 Jsou přece tvým lidem a tvým osobním vlastnictvím,*+ které jsi vyvedl svou velkou mocí a vztaženou paží.‘+