Job
15 Temanita Elifaz+ na to řekl:
2 „Odpovídá moudrý člověk prázdnými argumenty?*
Plní si břicho východním větrem?
3 Nestačí jen kárat slovy,
samotné řeči nepomůžou.
4 Ty podkopáváš bázeň před Bohem
a znevažuješ zájem o něj.
7 Byl jsi první člověk, který se kdy narodil,
nebo jsi přišel na svět ještě dřív než pahorky?
8 Nasloucháš snad Božímu důvěrnému hovoru?
Patří moudrost jen tobě?
Je něco, čemu rozumíš, a my ne?
11 Nestačí ti, jak tě Bůh utěšuje,
nestačí ti, když se s tebou vlídně mluví?
14 Jak by mohl být smrtelný člověk čistý?
Jak by mohl být někdo narozený z ženy bezúhonný?*+
17 Něco ti řeknu, poslouchej mě.
Budu ti vyprávět, co jsem viděl,
18 co se moudří muži dozvěděli od svých otců+
a co si nenechali pro sebe.
19 Pouze jim byla dána země,
žádný cizinec mezi ně nevešel.
20 Špatný člověk prožívá muka po všechny své dny,
tyran trpí po všechny roky, které jsou mu vyhrazené.
23 Bloudí, když hledá chleba,* a říká: ‚Kde je?‘
Dobře ví, že den temnoty je blízko.
24 Děsí ho tíseň a úzkost,
ochromují ho jako král připravený k útoku.
25 Hrozí totiž rukou samotnému Bohu
a snaží se vzepřít* Všemohoucímu,
26 tvrdohlavě se proti němu žene
se silným, pevným štítem.
27 Obličej mu obrostl tukem,
jeho boky kypí tučností.
28 Žije ve městech, která propadnou zkáze,
v domech, které budou opuštěné
a stanou se hromadami kamení.
29 Nezbohatne, nenahromadí si majetek,
jeho bohatství se nerozšíří po zemi.
31 Ať neklame sám sebe a nedůvěřuje marnosti,
protože odměnou mu bude zase jen marnost.
33 Bude jako réva, která setřásá nezralé hrozny,
a jako olivovník, který shazuje květy.
35 Počnou těžkosti a porodí zlo,
jejich lůno plodí klam.“