Soudci
11 Gileaďan Jefta+ byl silný bojovník. Byl synem prostitutky a jeho otcem byl Gilead. 2 Ale Gileadovi porodila syny i jeho manželka. Když vyrostli, vyhnali Jeftu a řekli mu: „Z majetku našeho otce nebudeš nic dědit, protože jsi syn jiné ženy.“ 3 Jefta tedy od svých bratrů utekl a usadil se v zemi Tob. Tam se k němu přidávali muži, kteří neměli co dělat, a podnikali s ním výpady proti nepřátelům.
4 Po nějaké době začali Ammonité bojovat proti Izraeli.+ 5 Když na Izrael zaútočili, gileadští starší se okamžitě vydali za Jeftou, aby ho přivedli zpátky ze země Tob. 6 Řekli mu: „Pojď, staň se naším velitelem, abychom mohli bojovat proti Ammonitům.“ 7 Ale Jefta gileadským starším řekl: „Copak jste mě právě vy z nenávisti nevyhnali z domu mého otce?+ A teď, když jste v tísni, za mnou přicházíte?“ 8 Gileadští starší mu odpověděli: „Máš pravdu, ale když teď půjdeš s námi a budeš bojovat proti Ammonitům, staneš se naším vůdcem, vůdcem všech obyvatel Gileadu.“+ 9 Jefta tedy gileadským starším řekl: „Dobře, když mě přivedete zpět, abych bojoval proti Ammonitům, a Jehova mi je vydá do rukou, opravdu se stanu vaším vůdcem.“ 10 Gileadští starší na to Jeftovi řekli: „Ať je Jehova mezi námi svědkem,* pokud neuděláme, co říkáš.“ 11 Jefta tedy šel s gileadskými staršími a lid ho dosadil za svého vůdce a velitele. A Jefta zopakoval všechna svá slova před Jehovou v Micpě.+
12 Jefta potom k ammonskému+ králi vyslal posly se vzkazem: „Co proti mně máš,* že jsi přitáhl, abys napadl mou zemi?“ 13 Ammonský král tedy Jeftovým poslům odpověděl: „Přitáhl jsem proto, že když Izraelité vyšli z Egypta,+ zabrali mou zemi od Arnonu+ po Jabbok a až k Jordánu.+ Teď mi ji po dobrém vrať.“ 14 Ale Jefta vyslal posly zpátky k ammonskému králi, 15 aby mu vzkázali:
„Toto říká Jefta: ‚Izraelité nezabrali zemi Moabců+ ani zemi Ammonitů.+ 16 Když vyšli z Egypta, šli pustinou až k Rudému moři+ a dostali se do Kadeše.+ 17 Tehdy Izraelité vyslali posly k edomskému+ králi se vzkazem: „Nech nás prosím projít svou zemí.“ Ale edomský král je nevyslyšel. Vyslali posly také k moabskému+ králi, ale ani on jim to nedovolil. Izraelité proto zůstali v Kadeši.+ 18 Když šli pustinou, území Edomu+ a Moabu obešli. Putovali východně od Moabu+ a utábořili se u Arnonu. Hranici Moabu+ nepřekročili, tu totiž tvořil Arnon.
19 Pak Izraelité vyslali posly k amorejskému králi Sichonovi, který vládl v Chešbonu, a řekli mu: „Dovol nám prosím projít tvou zemí na místo, kam jdeme.“+ 20 Ale Sichon nedůvěřoval Izraelitům, že chtějí jenom přejít přes jeho území. Shromáždil tedy celé své vojsko, utábořil se v Jahacu a bojoval proti nim.+ 21 Nato Jehova, Bůh Izraele, vydal Sichona a celé jeho vojsko do rukou Izraelitů, takže je porazili a zmocnili se celé země Amorejců, kteří žili v té oblasti.+ 22 Zmocnili se celého území Amorejců od Arnonu po Jabbok a od pustiny po Jordán.+
23 Byl to Jehova, Bůh Izraele, kdo Amorejce vyhnal před svým lidem.+ A ty teď chceš Izraelity vyhnat? 24 Copak to není tak, že obsadíš tu zemi, kterou ti dá tvůj bůh Kemoš?+ Tak i my vyženeme každého, koho před námi vyžene náš Bůh Jehova.+ 25 A jsi snad lepší než moabský král Balak,+ Cipporův syn? Přel se snad on někdy s Izraelem nebo proti němu bojoval? 26 Izraelité bydlí v Chešbonu a okolních vesnicích,*+ v Aroeru a okolních vesnicích a ve všech městech na březích Arnonu už 300 let. Proč jste se za tu dobu nikdy nepokusili ta města dobýt zpět?+ 27 Já jsem se proti tobě neprohřešil, ale ty jednáš špatně, když na mě chceš zaútočit. Ať dnes Izraelity a Ammonity rozsoudí soudce Jehova.‘“+
28 Ale ammonský král nenaslouchal tomu, co mu Jefta vzkázal.
29 Na Jeftu začal působit Jehovův duch+ a on prošel Gileadem a územím kmene Manasse do gileadské Micpy*+ a odtamtud vytáhl proti Ammonitům.
30 Pak Jefta Jehovovi slavnostně slíbil:+ „Pokud mi Ammonity vydáš do rukou, 31 potom ten, kdo mi první vyjde vstříc ze dveří mého domu, až se vrátím jako vítěz* z boje proti Ammonitům, bude patřit tobě,+ Jehovo, a dám ho jako zápalnou oběť.“*+
32 Jefta tedy vytáhl do boje proti Ammonitům a Jehova mu je vydal do rukou. 33 Způsobil jim velkou porážku na území od Aroeru po Minnit a až po Abel-keramim, dobyl tam 20 měst. Tak si Izraelité Ammonity podrobili.
34 Nakonec Jefta přišel ke svému domu v Micpě+ a vtom mu vyšla vstříc jeho dcera, hrála na tamburínu a tančila! Byla jeho jediným dítětem, kromě ní neměl syna ani dceru. 35 Když ji uviděl, roztrhl si oděv a zvolal: „Ach ne, dcero moje! Hluboce jsi mě ranila,* protože právě tebe teď musím poslat pryč. Dal jsem Jehovovi slib a nemůžu ho zrušit.“+
36 Ale ona mu řekla: „Můj otče, pokud jsi dal Jehovovi slib, udělej se mnou to, co jsi slíbil,+ protože Jehova ti pomohl pomstít se tvým nepřátelům Ammonitům.“ 37 Potom svému otci řekla: „Prosím tě o jednu věc: Dovol mi odejít na dva měsíce do hor, abych mohla se svými přítelkyněmi oplakat to, že se nikdy nevdám.“*
38 „Jdi,“ odpověděl jí. Tak jí dovolil na dva měsíce odejít s jejími přítelkyněmi do hor, aby mohla oplakávat to, že se nikdy nevdá. 39 Po dvou měsících se vrátila ke svému otci a on splnil slavnostní slib, který vzhledem k ní dal.+ Nikdy neměla pohlavní styk s mužem. A v Izraeli se stalo zvykem,* 40 že mladé Izraelitky chodívaly rok co rok, čtyři dny v roce, chválit dceru Gileaďana Jefty.