1. Královská

1 Král David zestárl,+ byl v pokročilém věku,* a přestože ho přikrývali oděvy, nemohl se zahřát. 2 Jeho sluhové mu tedy řekli: „Ať pro našeho pána, krále, najdou dívku, pannu, která bude králi sloužit a pečovat o něj. Bude ti ležet v náruči a tak se náš pán, král, zahřeje.“ 3 Po celém izraelském území proto hledali krásnou dívku. Nakonec našli Šunemanku+ Abišag+ a přivedli ji ke králi. 4 Ta dívka byla neobyčejně krásná. Začala o krále pečovat a sloužit mu, ale král s ní neměl žádný styk.

5 V té době se Adonijáš,+ syn Chaggit, vychloubal: „Králem budu já!“ Obstaral si vůz, jezdce na koních a také 50 mužů, aby před ním běhali.+ 6 Jeho otec ho ale nikdy nepokáral* a neřekl mu: „Proč to děláš?“ Adonijáš byl velmi krásný a narodil se po Absalomovi. 7 Začal jednat s Joabem, synem Ceruji, a s knězem Abjatarem+ a ti mu nabídli pomoc a podporu.+ 8 Ale kněz Cadok,+ Jehojadův syn Benajáš,+ prorok Natan,+ Šimei,+ Rei a Davidovi silní válečníci+ Adonijáše nepodporovali.

9 Jednou Adonijáš obětoval+ ovce, dobytek a vykrmená zvířata u kamene Zochelet, který je poblíž En-rogelu. Pozval všechny své bratry, královy syny, a všechny judské muže, královy sluhy. 10 Ale proroka Natana, Benajáše, Davidovy silné válečníky ani svého bratra Šalomouna nepozval. 11 Natan+ tehdy řekl Šalomounově matce+ Bat-šebě:+ „Neslyšela jsi, že se Adonijáš,+ syn Chaggit, stal králem? A náš pán David o tom vůbec neví! 12 Teď prosím pojď, poradím ti, jak můžeš zachránit život sobě i svému synu Šalomounovi.+ 13 Jdi za králem Davidem a řekni mu: ‚Můj pane, králi, nepřísahal jsi své služce „Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na můj trůn“?+ Proč se tedy stal králem Adonijáš?‘ 14 A zatímco ještě budeš s králem mluvit, přijdu tam já a tvá slova potvrdím.“

15 Bat-šeba tedy vešla ke králi do ložnice. Král už byl velmi starý a Šunemanka Abišag+ ho obsluhovala. 16 Bat-šeba padla před králem na kolena a poklonila se až k zemi. Král se jí zeptal: „Co si přeješ?“ 17 Odpověděla mu: „Můj pane, ty sám jsi své služce přísahal při Jehovovi, svém Bohu: ‚Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na můj trůn.‘+ 18 Ale králem se stal Adonijáš a můj pán, král, o tom vůbec neví.+ 19 Adonijáš obětoval mnoho býků, vykrmených zvířat a ovcí a pozval všechny královy syny, kněze Abjatara a velitele vojska Joaba,+ ale tvého sluhu Šalomouna nepozval.+ 20 Teď se oči celého Izraele upírají k tobě, můj pane, králi, abys jim řekl, kdo po tobě usedne na trůn. 21 Jinak se stane, že až můj pán, král, zemře,* mě i mého syna Šalomouna budou považovat za zrádce.“

22 Zatímco s králem ještě mluvila, přišel prorok Natan.+ 23 Králi oznámili: „Je tu prorok Natan!“ Natan tedy vešel ke králi a padl před ním tváří k zemi. 24 Pak se zeptal: „Můj pane, králi, řekl jsi někdy ‚Adonijáš se po mně stane králem a usedne na můj trůn‘?+ 25 Dnes totiž odešel obětovat+ mnoho býků, vykrmených zvířat a ovcí a pozval všechny královy syny, vojenské velitele a kněze Abjatara.+ Teď tam s ním jedí a pijí a provolávají: ‚Ať žije král Adonijáš!‘ 26 Ale mě, tvého sluhu, ani kněze Cadoka, Jehojadova syna Benajáše+ a tvého sluhu Šalomouna nepozval. 27 Schválil to snad můj pán, král, aniž by svému sluhovi řekl, kdo má po mém pánu, králi, usednout na trůn?“

28 Král David potom řekl: „Zavolejte mi Bat-šebu.“ A tak vešla ke králi a postavila se před něj. 29 Král přísahal: „Jakože žije Jehova, který mě vysvobodil* ze všech neštěstí,+ 30 dnes splním to, co jsem ti přísahal při Jehovovi, Bohu Izraele: ‚Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na trůn místo mě!‘“ 31 Nato Bat-šeba padla před králem na kolena, poklonila se až k zemi a řekla: „Ať můj pán, král David, žije navěky!“

32 Král David pak přikázal: „Zavolejte mi kněze Cadoka, proroka Natana a Jehojadova syna+ Benajáše.“+ Když přišli, 33 král jim řekl: „Vezměte s sebou sluhy svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na moji mulu+ a doveďte ho dolů ke Gichonu.+ 34 Kněz Cadok a prorok Natan ho tam pomažou+ za krále nad Izraelem. Potom zatrubte na roh a volejte: ‚Ať žije král Šalomoun!‘+ 35 Pak se s ním vraťte a on vejde a usedne na můj trůn. Stane se králem místo mě a já ho dosadím za vůdce nad Izraelem a Judou.“ 36 Jehojadův syn Benajáš králi odpověděl: „Amen!* Kéž to stvrdí Jehova, Bůh mého pána, krále. 37 Stejně jako byl Jehova s mým pánem, králem, kéž je se Šalomounem+ a kéž jeho trůn vyvýší ještě víc než trůn mého pána, krále Davida.“+

38 Kněz Cadok, prorok Natan, Jehojadův syn Benajáš,+ Keretejci a Peletité+ pak odešli, posadili Šalomouna na mulu krále Davida+ a přivedli ho ke Gichonu.+ 39 Kněz Cadok vzal ze stanu+ roh s olejem+ a Šalomouna pomazal.+ Potom zatroubili na roh a všichni lidé začali volat: „Ať žije král Šalomoun!“ 40 Pak s ním šli všichni zpátky, hráli na flétny a radovali se tak, až se tím hlukem otřásala* zem.+

41 Uslyšel to i Adonijáš a všichni jeho hosté, kteří právě dojedli.+ Když Joab zaslechl zvuk rohu, zeptal se: „Proč se z města ozývá takový hluk?“ 42 Ještě ani nedomluvil a přišel Jonatan,+ syn kněze Abjatara. Adonijáš mu řekl: „Pojď sem, vždyť jsi dobrý* muž a určitě přinášíš dobrou zprávu.“ 43 Ale Jonatan Adonijášovi odpověděl: „Nepřináším. Náš pán, král David, udělal králem Šalomouna! 44 Poslal s ním kněze Cadoka, proroka Natana, Jehojadova syna Benajáše, Keretejce a Peletity. Posadili ho na královu mulu+ 45 a kněz Cadok a prorok Natan ho u Gichonu pomazali za krále. Odtamtud se pak s radováním vrátili a ve městě nastal rozruch. To byl ten hluk, který jste slyšeli. 46 A Šalomoun už usedl na královský trůn. 47 Našemu pánu, králi Davidovi, navíc přišli poblahopřát jeho sluhové. Řekli mu: ‚Kéž tvůj Bůh proslaví Šalomounovo jméno ještě víc než tvé jméno a kéž jeho trůn vyvýší ještě víc než tvůj trůn!‘ Potom se král na svém lůžku poklonil 48 a řekl: ‚Chvála Jehovovi, Bohu Izraele, který dnes dosadil mého syna na můj trůn a dovolil, abych to viděl na vlastní oči!‘“

49 Nato se všichni Adonijášovi hosté vyděsili, vstali a začali se rozcházet. 50 Také Adonijáš dostal ze Šalomouna strach, a tak vstal, šel k oltáři a chytil se jeho rohů.*+ 51 Šalomounovi oznámili: „Adonijáš dostal z krále Šalomouna strach. Chytil se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi král Šalomoun nejdřív přísahá, že svého sluhu neusmrtí mečem!‘“ 52 Šalomoun na to řekl: „Pokud se bude chovat čestně, nespadne mu na zem ani jediný vlas. Ale pokud udělá něco špatného,+ zemře.“ 53 Král Šalomoun tedy přikázal, aby ho od oltáře přivedli. Adonijáš přišel, poklonil se králi Šalomounovi a ten mu řekl: „Jdi domů.“