2. Paralipomenon
25 Amacjášovi bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 29 let. Jeho matka se jmenovala Jehoaddan a byla z Jeruzaléma.+ 2 Dělal to, co je správné v Jehovových očích, i když ne celým srdcem. 3 Jakmile měl kralování pevně v rukou, zabil své sluhy, kteří zavraždili krále, jeho otce.+ 4 Jejich syny ale nezabil. Jednal v souladu s Jehovovým příkazem zapsaným v Zákoně, v Mojžíšově knize: „Otcové by neměli zemřít za hříchy svých synů a synové by neměli zemřít za hříchy svých otců. Každý by měl zemřít za svůj vlastní hřích.“+
5 Potom Amacjáš shromáždil Judejce a nechal všechny muže z kmene Juda a z kmene Benjamín nastoupit podle rodů, velitelů tisíců a velitelů set.+ Sepsal všechny, kterým bylo 20 let a víc,+ a zjistil, že má 300 000 vycvičených* válečníků schopných sloužit ve vojsku a bojovat s kopím a velkým štítem. 6 A z Izraele najal za 100 talentů* stříbra 100 000 silných válečníků. 7 Tehdy k němu přišel muž pravého Boha a řekl: „Králi, ať s tebou izraelské vojsko nejde, protože Jehova není s Izraelem,+ s nikým z Efrajimovců. 8 Jdi sám a buď v boji odvážný. Jinak by tě pravý Bůh mohl vydat nepříteli. Bůh totiž dokáže pomáhat+ i nechat padnout.“ 9 Amacjáš na to muži pravého Boha řekl: „Ale co těch 100 talentů, které jsem dal izraelským vojákům?“ Muž pravého Boha mu odpověděl: „Jehova ti může dát mnohem víc.“+ 10 Amacjáš tedy propustil vojáky, kteří k němu přišli z Efrajima, a poslal je domů. Ti se na Judejce velmi rozzlobili a vrátili se domů plní hněvu.
11 Amacjáš pak sebral odvahu a vedl své vojsko do Solného údolí,+ kde pobil 10 000 mužů ze Seiru.+ 12 Dalších 10 000 zajali Judejci živé. Odvedli je na vrchol skály a shodili je odtamtud dolů. Všichni se roztříštili. 13 Ale vojáci, které Amacjáš poslal pryč a nevzal s sebou do boje,+ začali drancovat judská města od Samaří+ až po Bet-choron.+ Pobili v nich 3 000 lidí a odnesli velkou kořist.
14 Když se Amacjáš vrátil po porážce Edomitů, přinesl si s sebou bohy obyvatel Seiru a udělal z nich své bohy.+ Klaněl se jim a nechával před nimi stoupat obětní dým. 15 Jehova se proto na Amacjáše velmi rozzlobil a poslal za ním proroka, který mu řekl: „Proč sloužíš těmto bohům, kteří svůj lid nevysvobodili z tvých rukou?“+ 16 Zatímco mluvil, král řekl: „Jmenovali jsme tě snad královým rádcem?+ Přestaň,+ nebo zemřeš!“ Prorok tedy přestal, ale ještě dodal: „Vím, že se tě Bůh rozhodl zničit za to, co jsi udělal, a za to, že jsi nedal na moji radu.“+
17 Judský král Amacjáš se poradil se svými rádci a pak vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synovi Jehoachaze, syna Jehua: „Pojď, střetneme se v bitvě.“*+ 18 Izraelský král Jehoaš judskému králi Amacjášovi odpověděl: „Libanonský bodlák vzkázal libanonskému cedru: ‚Dej mému synovi svou dceru za manželku.‘ Šlo ale kolem divoké zvíře, které bylo v Libanonu, a ten bodlák zašláplo. 19 Řekl sis: ‚Porazil jsem* Edom.‘+ Stouplo ti to do hlavy a toužíš po slávě. Zůstaň doma.* Proč bys na sebe přivolával neštěstí? Proč bys měl padnout a strhnout s sebou i Judsko?“
20 Ale Amacjáš si nedal říct,+ protože se pravý Bůh rozhodl vydat je do rukou nepřátel+ za to, že sloužili edomským bohům.+ 21 Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a s judským králem Amacjášem se střetl v bitvě u Bet-šemeše+ v Judsku. 22 Izrael Judsko porazil a všichni judští vojáci se rozutekli domů.* 23 Izraelský král Jehoaš zajal u Bet-šemeše judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Jehoachaze.* Potom ho přivedl do Jeruzaléma a zbořil jeruzalémské hradby v délce 400 loket,* od Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně.+ 24 Vzal všechno zlato a stříbro a všechny předměty z domu pravého Boha svěřené Obed-edomovi* a z pokladnic králova domu*+ a vzal také rukojmí. Pak se vrátil do Samaří.
25 Judský král Amacjáš,+ syn Jehoaše, žil po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachaze, ještě 15 let.+ 26 Ostatní události Amacjášova života jsou od začátku do konce zapsané v Knize judských a izraelských králů. 27 Od doby, kdy se Amacjáš odvrátil od Jehovy, proti němu v Jeruzalémě připravovali spiknutí.+ A když utekl do Lakiše, poslali tam za ním muže a ti ho zabili. 28 Přivezli ho zpátky na koních a pohřbili ho k jeho předkům v judském městě.