1. Samuelova

10 Potom vzal Samuel lahvičku oleje a vylil ji Saulovi na hlavu.+ Políbil ho a řekl mu: „Jehova tě pomazal za vůdce+ nad svým dědictvím.+ 2 Až ode mě dnes odejdeš, potkáš dva muže u Rácheliny hrobky+ na území Benjamína u Celcachu, kteří ti řeknou: ‚Oslice, které jsi šel hledat, se našly, takže tvůj otec už nemá starost o oslice,+ ale bojí se o vás. Říká: „Co se stalo s mým synem? Co mám dělat?“‘ 3 Odtamtud pokračuj dál, až dojdeš k velkému stromu v Taboru, kde potkáš tři muže, kteří půjdou k pravému Bohu do Betelu.+ Jeden ponese tři kůzlata, druhý ponese tři chleby a třetí ponese velký džbán vína. 4 Zeptají se tě, jak se ti daří, a dají ti dva chleby. Vezmi si je od nich. 5 Potom přijdeš k pahorku pravého Boha, kde je posádka Filištínů. Až se budeš blížit k městu, potkáš skupinu proroků, kteří budou scházet z výšiny. Lidé před nimi budou hrát na lyru, tamburínu, flétnu a harfu a oni budou prorokovat. 6 Zapůsobí na tebe Jehovův duch+ a ty budeš prorokovat s nimi a stane se z tebe jiný člověk.+ 7 Až se tato znamení splní, udělej všechno, co uznáš za vhodné, protože pravý Bůh je s tebou. 8 Potom jdi napřed do Gilgalu+ a já tam za tebou přijdu, abych předložil zápalné oběti a oběti společenství. Čekej tam sedm dnů, dokud k tobě nepřijdu. Pak ti oznámím, co máš dělat.“

9 Jakmile se Saul otočil, aby od Samuela odešel, Bůh začal měnit jeho srdce a všechna ta znamení se ten den splnila. 10 Když Saul se sloužícím přišli k pahorku, setkali se tam se skupinou proroků. Na Saula okamžitě zapůsobil Boží duch+ a on mezi nimi začal prorokovat.+ 11 Když všichni, kdo ho znali, viděli, jak prorokuje spolu s proroky, ptali se jeden druhého: „Co se to Kišovu synovi stalo? Je i Saul jedním z proroků?“ 12 Pak jeden místní muž řekl: „A co ti ostatní proroci? Kdo jsou jejich otcové?“ Tak vzniklo rčení: „Je i Saul jedním z proroků?“+

13 Když Saul přestal prorokovat, přišel na výšinu. 14 Bratr Saulova otce se později Saula a jeho sloužícího zeptal: „Kam jste šli?“ Odpověděl mu: „Hledat oslice.+ Ale protože jsme je nemohli najít, šli jsme za Samuelem.“ 15 Saulův strýc ho požádal: „Pověz mi prosím, co vám Samuel řekl.“ 16 Saul mu odpověděl: „Řekl nám, že se oslice našly.“ Ale to, co mu Samuel pověděl ohledně kralování, svému strýci neřekl.

17 Samuel pak vyzval Izraelity, aby se u Micpy shromáždili před Jehovou,+ 18 a řekl jim: „Jehova, Bůh Izraele, říká: ‚To já jsem vyvedl Izrael z Egypta a vysvobodil vás z rukou Egypťanů+ a z rukou všech království, která vás utlačovala. 19 Ale vy jste dnes zavrhli svého Boha,+ který vás zachraňoval ze všech vašich neštěstí a trápení, a řekli jste: „Ne. Dosaď nad námi krále.“ A teď se postavte před Jehovu po svých kmenech a rodech.‘“*

20 Samuel pak nechal všechny izraelské kmeny předstupovat jeden po druhém+ a byl vybrán kmen Benjamín.+ 21 Potom nechal kmen Benjamín předstupovat po rodinách a byla vybrána rodina Matriovců. Nakonec byl vybrán Kišův syn Saul.+ Když ho ale šli hledat, nemohli ho nikde najít. 22 Ptali se proto Jehovy:+ „Už sem ten muž přišel?“ Jehova odpověděl: „Schovává se tady mezi zavazadly.“ 23 Běželi tedy pro něj a přivedli ho. Když stál mezi lidmi, ukázalo se, že je o hlavu vyšší než všichni ostatní.+ 24 Samuel pak řekl: „Vidíte, koho Jehova vyvolil?+ V celém národu není nikdo jako on!“ A všichni začali křičet: „Ať žije král!“

25 Samuel řekl lidu, co bude král právem vyžadovat,+ zapsal to do knihy a uložil ji před Jehovou. Potom všechny poslal domů. 26 Také Saul šel domů, do Gibeje, a doprovázeli ho válečníci, jejichž srdcí se Jehova dotkl. 27 Někteří ničemové ale říkali: „Jak by nás tenhle mohl zachránit?“+ A tak jím pohrdli a nepřinesli mu žádný dar.+ Ale on na to nic neřekl.*