1. Mojžíšova
8 Ale Bůh pamatoval na Noema a všechna divoká a domácí zvířata, která s ním byla v arše,+ a nechal nad zemí vát vítr, takže voda začala klesat. 2 Prameny vodní masy a nebeská stavidla se uzavřely a déšť z nebe ustal.*+ 3 Voda začala ze země pozvolna ustupovat a po 150 dnech klesla natolik, 4 že archa přistála na pohoří Ararat. Bylo to 17. den sedmého měsíce. 5 Voda dál klesala až do desátého měsíce. A první den desátého měsíce se objevily vrcholky hor.+
6 Po 40 dnech Noe otevřel okno,+ které udělal v arše, 7 a vypustil krkavce. Ten odlétal a přilétal, dokud voda na zemi nevyschla.
8 Pak vypustil holubici, aby zjistil, jestli voda z povrchu země ustoupila. 9 Holubice nenašla žádné místo, kde by si sedla,* a tak se k němu vrátila do archy, protože voda ještě pokrývala celou zemi.+ Vystrčil tedy ruku a vzal ji dovnitř. 10 Čekal dalších sedm dnů a pak ji znovu vypustil z archy. 11 V podvečer se k němu holubice vrátila a měla v zobáku čerstvě utržený olivový list. Tak Noe zjistil, že voda ze země ustoupila.+ 12 Čekal ještě dalších sedm dnů. Potom znovu vypustil holubici, ale ta se k němu už nevrátila.
13 V 601. roce Noemova života,+ první den prvního měsíce, země už nebyla pod vodou. Noe odstranil kryt archy a viděl, že povrch země vysychá. 14 A 27. den druhého měsíce už byla země suchá.
15 Tehdy Bůh Noemovi řekl: 16 „Vyjdi z archy a s tebou tvoje manželka, synové i manželky tvých synů.+ 17 Vyveď i všechny živé tvory každého druhu*+ – ptáky,* zvířata a plazy,* aby naplnili zemi,* byli plodní a množili se.“+
18 Noe tedy se svými syny,+ manželkou a manželkami svých synů vyšel ven. 19 Z archy vyšli podle svých čeledí i všichni živí tvorové, plazi a ptáci, všechno, co se pohybuje po zemi.+ 20 Potom Noe postavil Jehovovi oltář,+ vzal některé ze všech čistých zvířat a ze všech čistých ptáků+ a obětoval na něm zápalné oběti.+ 21 A Jehova ucítil příjemnou* vůni. Jehova si tedy řekl v srdci: „Už nikdy neprokleji* půdu+ kvůli člověku, protože lidské srdce je odmalička nakloněné ke špatnému.+ A už nikdy nezničím všechno živé, jak jsem to udělal.+ 22 Odteď na zemi nikdy nepřestane setba a žeň, chladno a horko, léto a zima, den a noc.“+