První Timoteovi
1 Pavel, apoštol+ Krista Ježíše, z příkazu Boha,+ našeho Zachránce,*+ a Krista Ježíše, naší naděje,+ 2 Timoteovi,*+ pravému dítěti+ ve víře:
Kéž je nezasloužená laskavost, milosrdenství, pokoj od Boha, Otce, a Krista Ježíše, našeho Pána.+
3 Právě jako jsem tě povzbudil, abys zůstal v Efezu, když jsem se chystal jít do Makedonie,+ tak [to] dělám nyní, abys přikázal+ jistým lidem, aby nevyučovali odlišné nauce+ 4 ani nevěnovali pozornost falešným historkám+ a rodokmenům, jež nikam nevedou,+ ale spíše vyvolávají otázky ke zkoumání, než aby se rozdělovalo* něco od Boha ve spojitosti s vírou. 5 Účelem* tohoto pověření je skutečně láska+ z čistého srdce+ a z dobrého svědomí+ a z víry bez pokrytectví.+ 6 Tím, že se od toho jistí lidé odchýlili,+ odbočili k planému povídání+ 7 a chtějí být učiteli zákona,+ avšak nechápou ani to, co říkají, ani to, co silně prosazují.
8 Nyní víme, že Zákon je znamenitý+ za předpokladu, že se s ním zákonně zachází,+ 9 s vědomím toho, že zákon není vyhlášen pro spravedlivého, ale pro nezákonné+ a nepoddajné,+ bezbožné a hříšníky, pro ty, jimž chybí milující laskavost,+ a pro neposvátné, vrahy otců a vrahy matek, zabijáky, 10 smilníky,+ muže, kteří leží s muži, únosce, lháře, křivopřísežníky,+ a [pro] cokoli jiného, co odporuje+ zdravému učení+ 11 podle slavné dobré zprávy šťastného+ Boha, která mi byla svěřena.+
12 Jsem vděčný Kristu Ježíši, našemu Pánu, který mi předal sílu, protože mě uznal za věrného+ tím, že mi přidělil službu,+ 13 ačkoli jsem byl dříve rouhač a pronásledovatel+ a nestoudný+ muž. Nicméně mi bylo projeveno milosrdenství,+ protože jsem byl v nevědomosti+ a jednal jsem z nedostatku víry. 14 Ale nezasloužená laskavost našeho Pána nadmíru oplývala+ spolu s vírou a láskou, která je ve spojitosti s Kristem Ježíšem.+ 15 Je to věrné slovo a zasluhuje plné přijetí,+ že Kristus Ježíš přišel do světa, aby zachránil hříšníky.+ Z těch jsem nejpřednější.+ 16 Přesto mi bylo projeveno milosrdenství+ proto, aby prostřednictvím mne, jako nejpřednějšího případu, Kristus Ježíš mohl projevit celou svou trpělivost jako příklad pro ty, kdo na něm založí svou víru+ pro věčný život.+
17 Králi věčnosti,*+ neporušitelnému,+ neviditelnému,+ jedinému Bohu,+ buď čest a sláva po celou věčnost.+ Amen.
18 Svěřuji ti, dítě Timotee, toto pověření+ ve shodě s předpověďmi,+ které vedly přímo k tobě, abys podle nich dále vedl znamenitý boj;+ 19 a držel se víry a dobrého svědomí,+ jež někteří odvrhli+ a zakusili ztroskotání [své] víry.+ 20 K nim patří Hymenaios+ a Alexandr,+ a předal jsem je Satanovi,+ aby se ukázňováním učili* nerouhat se.*+
2 Především tedy vybízím, aby se konaly úpěnlivé prosby, modlitby,+ přímluvy, předkládání díků za* lidi všeho druhu,+ 2 za krále+ a za všechny, kdo jsou ve vysokém postavení;+ abychom mohli dále vést klidný a tichý život s plnou zbožnou oddaností* a vážností.+ 3 To je znamenité a přijatelné+ před zrakem našeho Zachránce, Boha,+ 4 jehož vůlí je, aby lidé+ všeho druhu byli zachráněni+ a přišli k přesnému poznání+ pravdy.+ 5 Je totiž jeden Bůh+ a jeden prostředník+ mezi Bohem+ a lidmi,+ člověk Kristus Ježíš,+ 6 který dal sám sebe jako odpovídající výkupné* za všechny*+ — [to] má být dosvědčeno ve svých zvláštních časech. 7 Pro toto svědectví+ jsem byl ustanoven kazatelem a apoštolem+ — říkám pravdu,+ nelžu —, učitelem národů+ v záležitosti víry+ a pravdy.
8 Toužím tedy, aby se muži na každém místě stále modlili a pozvedali věrně oddané ruce,+ bez zloby+ a debat.+ 9 Podobně toužím, aby se ženy zdobily dobře upravenými šaty se skromností+ a zdravou myslí, ne módním splétáním vlasů a zlatem nebo perlami nebo velmi drahým oděním,+ 10 ale tak, jak přísluší ženám, které vyznávají, že hluboce ctí Boha,*+ totiž dobrými skutky.+
11 Ať se žena učí mlčky,* v plné poddanosti.+ 12 Nedovoluji ženě, aby vyučovala+ ani aby uplatňovala autoritu nad mužem,+ ale aby mlčela. 13 Vždyť Adam byl vytvořen první, pak Eva.+ 14 Rovněž, Adam nebyl oklamán,+ ale žena byla důkladně oklamána+ a ocitla se v přestupku.+ 15 Avšak bude zachována v bezpečí* rozením dětí+ za předpokladu, že zůstanou ve víře a lásce a v posvěcování spolu se zdravou myslí.+
Jestliže někdo usiluje o úřad dozorce,*+ touží po znamenité práci. 2 Dozorce* by tedy měl být bez výtky,+ manžel jedné manželky, umírněný+ v návycích,* zdravé mysli,+ pořádný,*+ pohostinný,*+ způsobilý vyučovat,+ 3 ne opilý výtržník,*+ ne rváč,*+ ale rozumný,*+ ne útočný,*+ ne milovník peněz,+ 4 muž, který předsedá* znamenitým způsobem své vlastní domácnosti,+ jenž má děti v podřízenosti se vší vážností+ 5 (jestliže někdo vskutku neví, jak předsedat své vlastní domácnosti, jak bude pečovat o Boží sbor?); 6 ne nově obrácený,*+ aby se snad nenadul [pýchou]+ a nepropadl rozsudku vynesenému nad Ďáblem.+ 7 Navíc by měl také mít znamenité svědectví od lidí, kteří jsou vně,+ aby neupadl do pohany a [do] Ďáblovy léčky.+
8 Služební pomocníci*+ by rovněž měli být vážní, ne dvojího jazyka,* [neměli by] se oddávat množství vína, být lační nečestného zisku,+ 9 a [měli by] uchovávat posvátné tajemství+ víry s čistým svědomím.+
10 Ti ať jsou také nejprve vyzkoušeni,+ zda jsou vhodní, pak ať slouží jako služebníci, pokud jsou bez obžaloby.+
11 Ženy by rovněž měly být vážné, ne pomlouvačné,+ umírněné+ v návycích, věrné ve všem.+
12 Služební pomocníci* ať jsou manželé jedné manželky+ a předsedají znamenitým způsobem dětem a své vlastní domácnosti.+ 13 Ti, kdo slouží znamenitým způsobem, získávají si totiž znamenité postavení+ a velkou volnost řeči*+ ve víře ve spojitosti s Kristem Ježíšem.
14 Píši ti to, ačkoli doufám, že k tobě záhy přijdu,+ 15 ale v případě, že se zdržím, abys věděl, jak by ses měl chovat v Boží domácnosti,+ kterou je sbor živého Boha, sloup a opora+ pravdy. 16 Ano, posvátné tajemství+ této zbožné oddanosti* je nepochybně velké. ‚Byl učiněn zjevným v těle,+ byl prohlášen za spravedlivého v duchu,+ objevil se andělům,+ kázalo se o [něm] mezi národy,+ uvěřili v [něj] ve světě,+ byl přijat nahoru ve slávě.‘+
4 Inspirovaný výrok* však rozhodně říká, že v pozdějších časových obdobích+ někteří odpadnou od víry,+ budou věnovat pozornost zavádějícím inspirovaným výrokům*+ a démonským+ naukám, 2 z pokrytectví lidí, kteří mluví lži,+ kteří jsou označeni ve svém svědomí+ jako cejchovadlem; 3 kteří zakazují manželství,+ přikazují zdržovat se jídel,+ jež Bůh stvořil,+ aby je požívali s díkůvzdáním ti, kdo mají víru+ a přesně znají pravdu. 4 Důvodem pro to je, že každé Boží stvoření je znamenité+ a nic nemá být odmítnuto,+ je-li to přijímáno s díkůvzdáním,+ 5 neboť je to posvěceno* Božím slovem a modlitbou nad [tím].
6 Tím, že budeš bratrům dávat tyto rady, budeš znamenitým služebníkem Krista Ježíše, živeným slovy víry a znamenitého učení,+ které jsi věrně následoval.+ 7 Ale odmítej falešné historky,+ které porušují, co je svaté, a které povídají staré ženy. Naproti tomu se cvič se zbožnou oddaností* jako svým cílem.+ 8 Tělesné cvičení* je totiž prospěšné k nemnohému; ale zbožná oddanost*+ je prospěšná ke všemu,+ protože má slib života nynějšího a toho, který má přijít.+ 9 To prohlášení je věrné a zasluhuje si plné přijetí.+ 10 Proto tedy tvrdě pracujeme a namáháme se,+ protože jsme založili svou naději+ na živém Bohu, který je Zachráncem+ lidí všeho druhu,+ zvláště věrných.+
11 Stále dávej tyto příkazy+ a vyučuj jim.+ 12 Ať nikdo nikdy nepohlíží svrchu na tvé mládí.+ Staň se naopak pro věrné+ příkladem+ v mluvení, v chování, v lásce, ve víře, v cudnosti.+ 13 Než přijdu, věnuj se dále veřejnému čtení,+ vybízení, vyučování. 14 Nezanedbávej v sobě dar,+ který ti byl dán prostřednictvím předpovědi,+ a když rada starších mužů* na tebe vložila ruce.+ 15 Zahloubej se nad tím;+ zaber se do toho, aby tvůj pokrok+ byl zjevný všem. 16 Dávej neustále pozor na sebe+ a na své vyučování.+ Zůstaň u těch věcí, neboť takovým jednáním zachráníš sebe i ty, kdo ti naslouchají.+
5 Nekritizuj přísně staršího muže.*+ Naopak ho snažně pros jako otce, mladší muže jako bratry, 2 starší ženy+ jako matky, mladší ženy jako sestry+ se vší cudností.
3 Cti vdovy, které jsou skutečně vdovami.+ 4 Má-li však nějaká vdova děti nebo vnoučata, ty ať se nejprve učí, jak projevovat zbožnou oddanost* ve své vlastní domácnosti+ a splácet patřičnou náhradu svým rodičům a prarodičům,+ neboť to je před zrakem Boha přijatelné.+ 5 Žena, která je skutečně vdovou a ocitla se bez prostředků,+ vložila svou naději v Boha+ a vytrvává v úpěnlivých prosbách a modlitbách nocí i dnem.+ 6 Ale ta, která jde za smyslovým uspokojením,+ je mrtvá,+ ačkoli žije. 7 Dávej tedy neustále tyto příkazy,+ aby byly bez výtky.+ 8 Jestliže se někdo nestará o ty, kdo jsou jeho vlastní,+ a zvláště o ty, kdo jsou členy jeho domácnosti,+ jistě zapřel+ víru+ a je horší než člověk bez víry.*
9 Ať je do seznamu zapsána vdova, které je nejméně šedesát let, manželka jednoho manžela,+ 10 která obdržela svědectví pro znamenité skutky,+ jestliže vychovala děti,+ jestliže hostila cizí lidi,+ jestliže myla nohy svatým,+ jestliže poskytovala pomoc těm, kdo byli v soužení,+ jestliže se pilně věnovala každé dobré práci.+
11 Naproti tomu odmítej mladší vdovy; když se totiž jejich pohlavní podněty dostanou mezi ně a KRISTA,+ chtějí se vdávat 12 a jsou souzeny, protože znevážily své první [vyjádření] víry.+ 13 Současně se také učí být nezaměstnané a potulují se po domech; ano, jsou nejen nezaměstnané, ale také tlachají a pletou se do záležitostí jiných lidí+ a mluví o tom, o čem by neměly. 14 Proto toužím, aby se mladší vdovy vdávaly,+ rodily děti,+ spravovaly domácnost a nedávaly žádný popud protivníkovi, aby spílal.+ 15 Některé se již vskutku odvrátily, aby následovaly Satana. 16 Má-li některá věřící žena vdovy,* ať jim poskytne pomoc+ a ať [tím] sbor není zatížen. Pak [sbor] může poskytnout pomoc těm, které jsou skutečně vdovami.+
17 Ať jsou starší muži,* kteří předsedají znamenitým způsobem,+ považováni za hodné dvojnásobné cti,+ zvláště ti, kteří tvrdě pracují slovem a vyučováním.+ 18 [Text] písma totiž říká: „Nenasadíš náhubek býkovi, když mlátí obilí“;+ také: „Dělník je hoden své mzdy.“+ 19 Nepřijímej obžalobu proti staršímu muži,* leda podle výpovědi dvou nebo tří svědků.+ 20 Přede všemi přihlížejícími kárej+ ty, kdo páchají hřích,+ aby i ostatní měli bázeň.+ 21 Slavnostně ti ukládám před Bohem a Kristem Ježíšem*+ a vyvolenými anděly, abys dodržoval tyto věci bez předsudku a nedělal nic předpojatě.+
22 Nikdy na žádného nevkládej ruce+ ukvapeně;+ ani nebuď podílníkem na hříších jiných;+ zachovej se cudný.+
23 Nepij již vodu, ale používej trochu vína+ na svůj žaludek a na svá častá onemocnění.
24 Hříchy některých lidí jsou veřejně zjevné+ a vedou přímo k soudu, ale pokud jde o jiné, [jejich hříchy] později také vyjdou najevo.+ 25 Stejně jsou také veřejně zjevné znamenité skutky,+ a ty, které jsou jiné, nemohou zůstat utajené.+
6 Ať všichni, kdo jsou pod jhem otroctví, dále považují své majitele za hodné plné cti,+ aby se nikdy urážlivě nemluvilo o Božím jménu a učení.+ 2 Nadto ti, kdo mají věřící majitele,+ ať na ně nepohlížejí svrchu,+ protože jsou bratři.+ Ať jsou naopak tím pohotověji otroky, protože ti, kdo přijímají prospěch z jejich dobré služby,* jsou věřící a milovaní.
Tomu nadále vyučuj+ a k tomu vybízej. 3 Jestliže někdo vyučuje jiné nauce+ a nesouhlasí se zdravými+ slovy, která jsou od našeho Pána Ježíše Krista, ani s učením, které se shoduje se zbožnou oddaností,*+ 4 je nadutý [pýchou],+ ničemu nerozumí,+ je však duševně+ chorý dotazováním a debatami o slovech.+ Z toho pramení závist,+ rozepře, utrhačné řeči,+ ničemná podezření, 5 prudké spory o maličkosti* ze strany lidí se zkaženou myslí+ a oloupených o pravdu,+ kteří si myslí, že zbožná oddanost je prostředkem k zisku.+ 6 Jistě je to prostředek k velkému zisku,+ [ta] zbožná oddanost*+ spolu se soběstačností.*+ 7 Vždyť jsme si na svět nic nepřinesli a ani si nemůžeme nic odnést.+ 8 Máme-li tedy obživu a čím se přikrýt, budeme s tím spokojeni.+
9 Avšak ti, kdo se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení+ a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých tužeb,+ které vrhají lidi do zničení a zkázy.+ 10 Láska k penězům+ je totiž kořenem+ škodlivých věcí všeho druhu*+ a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.+
11 Ty však, Boží člověče, od toho uprchni.+ Usiluj však o spravedlnost, zbožnou oddanost,* víru, lásku, vytrvalost, mírnou povahu.+ 12 Bojuj znamenitý boj víry,*+ pevně uchop věčný život, pro který jsi byl povolán a o kterém jsi před mnoha svědky předložil znamenité veřejné prohlášení.+
13 Před zrakem Boha, který všechno zachovává naživu,* a Krista Ježíše,* který jako svědek+ učinil znamenité veřejné prohlášení+ před Pontským Pilátem,+ ti dávám nařízení,+ 14 abys zachovával přikázání neposkvrněným způsobem a bez výtky až do objevení+ se našeho Pána Ježíše Krista. 15 Toto [objevení se] ukáže šťastný a jediný Vladař+ v jeho* vlastních ustanovených časech,+ [on,] Král+ těch, kdo kralují, a Pán+ těch, kdo panují, 16 jediný, jenž má nesmrtelnost,*+ který přebývá v nepřístupném světle,+ jehož žádný z lidí neviděl, ani nemůže vidět.+ Jemu buď čest+ a věčná moc. Amen.
17 Těm, kdo jsou bohatí+ v nynějším systému věcí,* dávej nařízení, aby nebyli povýšení*+ a aby nezakládali svou naději na nejistém bohatství,+ ale na Bohu, který nám bohatě opatřuje všechno k našemu potěšení;+ 18 aby působili k dobru,+ byli bohatí ve znamenitých skutcích,+ aby byli štědří, pohotoví dělit se,+ 19 a aby si jako poklad bezpečně chovali+ znamenitý základ+ pro budoucnost, aby se pevně chopili skutečného života.+
20 Timotee, střež, co je ti s důvěrou svěřeno,+ a odvracej se od prázdných řečí, které porušují, co je svaté, a od rozporů falešně zvaného „poznání“.+ 21 Tím, že někteří předváděli takové [poznání], odchýlili se totiž od víry.+
Kéž je s vámi nezasloužená laskavost.
Nebo „Boha, Zachránce nás“. Řec. The·ouʹ So·teʹros he·monʹ; lat. Deʹi Sal·va·toʹris noʹstri; J17,18,22(heb.) ha·ʼElo·himʹ Mó·ši·ʽeʹnu.
„Timoteovi.“ Řec. Ti·mo·theʹoi, znamená „ten, kdo ctí Boha“.
Dosl. „správa domu“. Řec. oi·ko·no·miʹan.
Dosl. „Koncem“. Řec. teʹlos.
Nebo „Věčnému Králi“.
„Ukázňováním učili.“ Nebo „byli trestáni; byli poučováni“.
Nebo „nemluvit utrhačně“.
Nebo „ve prospěch“.
„Zbožnou oddaností“, אAVg; J7,8 „bázní před Jehovou“.
„Odpovídající výkupné.“ Řec. an·tiʹly·tron (ze slov an·tiʹ, „proti; v souladu s; místo [něčeho]“, a lyʹtron, „výkupné [zaplacená cena]“). Srovnej Mt 20:28, ppč. „výkupné“.
Nebo „lidi všeho druhu“.
„Že hluboce ctí Boha“, אA; J7,8 „že mají bázeň před Jehovou“.
Nebo „v tichosti“.
Nebo „bude zachráněna“.
„Úřad dozorce.“ Řec. e·pi·sko·pesʹ; J17(heb.) peqi·dhuthʹ, „dozor“.
„Dozorce.“ Řec. e·piʹsko·pon; J17(heb.) u·feqidhʹ, „A dozorce“.
Dosl. „střízlivý“.
Dosl. „uspořádaný“.
Dosl. „milující cizince“.
Dosl. „ne propadlý vínu“.
Dosl. „ne rozdávající rány“.
Dosl. „poddajný“.
Dosl. „ne bojující“.
„Předsedá.“ Dosl. „stojí před“.
„Nově obrácený.“ Dosl. „neofyt“. Řec. ne·oʹfy·ton.
Nebo „Diákoni“. Řec. di·a·koʹnous; lat. di·aʹco·nos.
Dosl. „mluvící dvakrát“.
Nebo „Diákoni“. Řec. di·aʹko·noi; lat. di·aʹco·nes.
Nebo „velkou smělost“.
„Zbožné oddanosti“, אAVg; J7,8 „bázně před Jehovou“.
Nebo „Duch“.
Nebo „zavádějícím duchům“.
Nebo „je považováno za posvátné; zachází se s tím jako se svatým“. Řec. ha·gi·aʹze·tai; lat. sanc·ti·fi·caʹtur; J17(heb.) jequd·dašʹ.
„Zbožnou oddaností“, אAVg; J7,8 „bázní před Jehovou“.
Dosl. „Cvičení (jako gymnasta)“. Řec. gy·mna·siʹa; lat. ex·er·ci·taʹti·o, „cvičení“.
„Zbožná oddanost“, אAVg; J7,8 „bázeň před Jehovou“.
Nebo „rada starších“. Řec. pre·sby·te·riʹou; J17,18(heb.) haz·zeqe·nimʹ, „starší“. Viz 4Mo 11:25.
Nebo „staršího“. Řec. pre·sby·teʹroi, 3. p., j. č.
„Zbožnou oddanost“, אA; J7,8 „moudrost a bázeň před Jehovou“.
„Člověk bez víry“, אAVgSyp; J13,14,18 „člověk, který zapřel Jehovu“.
„Vdovy“, tedy ovdovělé příbuzné.
Nebo „starší“.
Nebo „staršímu“. Řec. pre·sby·teʹrou.
Viz dodatek 6E.
„Ti, kdo přijímají prospěch z jejich dobré služby“, אA; J7,8 „ti, kdo na zemi přijímají z dobra od Jehovy“.
„Zbožnou oddaností“, אAVg; J7,8 „bázní před Jehovou“.
Nebo „vzájemná provokování“.
„Zbožná oddanost“, אAVg; J7,8 „bázeň před Jehovou“.
Nebo „se spokojeností“.
Nebo „všech škodlivých věcí“.
„Zbožnou oddanost“, AVgSyp; J7,8 „bázeň před Jehovou“.
Nebo „Bojuj za vítězství ve spravedlivém boji víry“.
Nebo „který přivádí všechno k životu“.
Viz dodatek 6E.
Zájmeno stř. nebo m. r.
Řec. a·tha·na·siʹan; lat. in·mor·ta·li·taʹtem.
Nebo „pořádku věcí“. Řec. ai·oʹni; lat. saeʹcu·li; J17,18,22(heb.) ha·ʽó·lamʹ, „pořádku věcí“.
Nebo „domýšliví; nadutí“.