Divy pod hladinou Rudého moře

Lidé říkají, že krása je jen povrchní. Ale skutečná krása je často pod povrchem — a to neplatí jen o lidech. Zjistil jsem, že to platí i o Rudém moři. Pusté pobřeží mi ani v nejmenším nenaznačilo, jaká neuvěřitelná krása čeká na šťastného plavce, který se dívá pod hladinu vod Rudého moře.

MLUVÍME-LI o zkoumání úžasných korálových útesů, má Rudé moře pověst jednoho z nejzajímavějších míst na světě. Toužil jsem tedy vidět na vlastní oči, zda je jeho pověst oprávněná.

Jakmile jsem sám uviděl svět pod vodou, chtěl jsem mu lépe porozumět. Na mé otázky odpovídal odborník na biologii moře Aaron Miroz, který se zabývá životem v Rudém moři.

Proč se vody Rudého moře tak hemží životem?

„Rudé moře vypadá a také funguje jako hrdlo ohromné láhve. Shromažďuje mnoho ryb Indického oceánu. Dále je zde mimořádná hojnost korálů. Na útesu můžete často najít na pouhém čtverečním metru až dvacet různých druhů korálů. K růstu korálů přispívá ideální teplota vody, která během roku kolísá v rozmezí jen několika stupňů. Navíc malé množství srážek v této oblasti znamená, že se do moře dostane méně usazenin, a tudíž méně znečišťujících látek. S politováním však musím říci, že za posledních patnáct let se situace zhoršila.“

Jaké jsou problémy s ochranou tohoto mořského pokladu?

„Když jde o poměrně nepoškozenou lokalitu, je největším problémem znečišťování. Znečištění Rudého moře pochází ze tří hlavních zdrojů: z fosfátů, a potom z rybích farem a z kanalizace pobřežních měst. Popularita míst k potápění může být také zdrojem problémů. Neopatrní potápěči mohou křehké korálové útesy snadno poškodit.“

Studujete korálové útesy v Rudém moři mnoho let. Řekněte mi něco z toho, co jste se o nich dověděl.

„Objevili jsme, že ryby mají svůj stravovací rozvrh. Některé začínají žrát v sedm hodin ráno a krmí se tři hodiny. Pak mají přestávku a pokračují další tři hodiny během odpoledne. Jiné ryby přijímají potravu jen v noci. Tyto rozvrhy jsou důležité. Pokud by malé rybky byly celý den v neustálém nebezpečí od dravých ryb, neměly by dost času, aby se mohly nakrmit. A ryby jsou někdy velmi vybíravé — stejně jako lidé. Například jeden druh kanice, Plectoproma maculatus, má obzvlášť rád ryby Anthias squammipinnus, které se v Rudém moři hojně vyskytují. Ryby v našem akváriu také mají oblíbená jídla — některé mají rády tuňáky, zatímco jiné dávají přednost sardinkám.

Možná byste řekl, že rybám připadají všichni lidé stejní, ale to není pravda. Ryby, a dokonce i někteří bezobratlí se naučí lidi rozeznávat. Pamatuji se na chobotnici, kterou jeden z našich zaměstnanců žertovně poplácal. Chobotnici se to ale nelíbilo, a už od toho člověka nikdy nepřijala žádnou potravu. Mimochodem, zjistili jsme, že mírní lidé pracují s rybami velmi dobře, zatímco agresivní nebo netrpěliví lidé je znervózňují.“

Na nováčka v potápění udělá ohromný dojem neuvěřitelně nádherná rozmanitost barev.

„Jistě, barevné ryby jsou působivé. Ale mnozí lidé si neuvědomují, že některé ryby používají své barvy jako signály, podobně jako my používáme semafory. Když například červený kanic loví, jeho červená barva získá tmavší odstín. K tomu nedojde, pokud si jen prohlíží své teritorium. Sapín, jenž bývá jeho kořistí, může podle jeho barvy usoudit, kdy kanic ‚není ve službě‘. Kanice, který se během tohoto bezpečného období zatoulá do sapínova teritoria, sapín statečně odežene.“

Není pochyb o tom, že mimořádnou krásu Božího stvoření je možné najít na mnoha místech, kde bychom ji nečekali. Když jsem si prohlédl jen drobný zlomek této krásy, můj život se stal bohatším. Tato krátká návštěva říše pod vlnami prohloubila mé ocenění pro přírodní poklady, které naše planeta uchovává. — Zasláno.

[Obrázek na straně 26]

Perutýn ohnivý se nechává volně unášet a o dravce se nezajímá. Ti se drží v uctivé vzdálenosti, protože ploutve perutýna obsahují prudký jed

[Obrázek na straně 26]

Sapín se zřídka odváží daleko od domova, který má mezi chapadly mořské sasanky. Sapín pomáhá udržovat sasanku v čistotě, a náruč jeho hostitelky mu neublíží

[Obrázek na straně 26]

Klipka, tak zvaná motýlí ryba, září mnoha barvami. Její tělo podobné oplatce se vlní sem a tam a připomíná mi motýla

[Obrázek na straně 26]

Rhineacanthus assasi, takzvaná Picassova ryba, mi svými křiklavými pruhy a něčím, co se podobá zářivě žluté rtěnce, připomíná abstraktní obraz

[Obrázek na straně 26]

Pomec císařský má pestrobarevný kabát, který, jak pomec roste, mění barvu i střih