Chudoba — ‚Problém, o kterém se nemluví‘

„SLYŠÍME mnoho hlasitých poplašných zpráv o globálním oteplování, o ozónových vrstvách a o znečištění oceánů,“ řekl poradce OSN dr. Mahbub Ul-Haq a dodal: „Globální oteplování a mnoho dalších hlasitě oznamovaných naléhavých problémů ještě nikoho nezabily, [kdežto] problémy, o kterých se nemluví, v rozvojových zemích denně připravují o život mnoho lidí.“ Doktor Ul-Haq k jednomu z těchto problémů poznamenal: „Opravdu největším zabijákem je chudoba.“ Jak to?

Pro mnoho z těch 1,3 miliardy lidí na celém světě, kteří přežívají s denním příjmem jeden dolar nebo i méně, se chudoba opravdu mění ve smrtící katastrofu. Časopis UN Chronicle přináší zprávu, že až 18 milionů lidí ročně umírá „z příčin souvisejících s chudobou“. Toto číslo je ohromující! Představte si, jak ohromné by byly novinové titulky, kdyby například během jednoho roku vymřelo hladem všechno obyvatelstvo Austrálie, tedy asi 18 milionů lidí! Avšak jak zaznělo ve vysílání rádia OSN, o smrti těchto milionů chudých lidí „se příliš nemluví“. Je to vlastně ‚tichá katastrofa‘.

Proto aby se to ticho prolomilo, představitelé 117 zemí, kteří se zúčastnili úplně prvního Světového summitu o sociálním rozvoji, mluvili o způsobech, jak problém světové chudoby řešit. „Před sto padesáti lety svět podnikl tažení proti otroctví,“ připomněl James Gustave Speth, administrátor Programu OSN pro rozvoj, „a dnes musíme vyhlásit celosvětové tažení proti masové chudobě.“ Proč to znepokojení? Pan Speth varoval, že chudoba „je živnou půdou pro zoufalství a nestabilitu a ohrožuje náš svět“.

Avšak i v době, kdy delegáti diskutovali o způsobech, jak chudobu ukončit, ‚hodiny chudoby‘ odpočítávaly počet dětí, které se každý den narodí v chudých rodinách, a ukazovaly tak, že celosvětová situace je v tomto ohledu stále ponuřejší. Hodiny, které byly k vidění na místě konání summitu, ukazovaly, že během týdenního summitu přibylo k ohromné vrstvě chudých lidí dalších 600 000 novorozenců. Na konci závěrečného dne summitu byl displej hodin vypnut, ale ve skutečnosti, jak poznamenal pan Speth, „hodiny tikají dál“. Otázkou nyní je: Uslyší je někdo?