31. kapitola
Voda smetla svět
HRAJEŠ si rád? — Já také. Může být při tom mnoho legrace, viď? — Ale věděl jsi, že je nebezpečné věnovat se příliš zábavě? — Ano, skutečně. Třeba bychom si neudělali dost času, abychom naslouchali Bohu. Věděl jsi to? —
Velký Učitel věděl, že se to kdysi stalo celému světu lidí. Řekl: ‚Ti lidé jedli a pili a vstupovali do manželství.‘ Není na tom nic špatného jíst a pít nebo uzavřít sňatek. Ale oni se těmito věcmi zaměstnávali natolik, že si neudělali čas, aby naslouchali Bohu. A to bylo špatné.
Co se stalo těm lidem? — Ježíš řekl: „Nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla.“ Ježíš mluvil o lidech, kteří zemřeli v Noemových dnech. V té době vody potopy pokryly celou zemi. — Matouš 24:37–39.
Ježíš řekl, že to, co se stalo těm lidem, by mělo být dnes pro nás poučením. Proto je důležité, abychom věděli všechno o potopě v Noemových dnech.
Především: Proč Jehova Bůh seslal potopu? — Bylo to proto, že lidé dělali špatné věci. Ale byl jeden muž, který získal Boží přízeň. Kdo to byl? — Byl to Noe. Noe miloval Jehovu Boha. Nikdy nebyl tolik zaměstnán, aby nemohl naslouchat Bohu. Neměli bychom být také takoví? —
Jednoho dne řekl Jehova Noemovi, že zničí všechny lidi, kteří ustavičně konají špatné věci. Že způsobí, aby tak moc pršelo, že vody pokryjí celou zemi i hory.
Zemře též Noe, když spadne tolik vody? — Ne; Jehova jej zachrání. Jehova řekl Noemovi, aby vystavěl velkou archu. Archa je jako loď, ale spíše vypadá jako velká, dlouhá bedna nebo truhla. Plave na vodě. Bůh řekl Noemovi, aby vystavěl archu dost velkou, aby v ní byli v bezpečí on, jeho rodina a mnoho zvířat.
Noe však nikdy předtím nestavěl archu. Ale Bůh mu řekl, jak to má udělat. Noe a jeho rodina pracovali velmi namáhavě. Porazili velké stromy. Z dřeva těch stromů začali skládat archu. To vyžadovalo mnoho, mnoho let, protože archa byla tak veliká.
Dal Jehova i jiným lidem možnost, aby se dostali do archy a byli zachráněni? — Jistě. Jehova řekl Noemovi, aby kázal. A tak po všechna léta, co byla stavěna archa, Noe varoval lidi před přicházející potopou.
Naslouchali mu někteří? — Pouze Noemova rodina. Všichni ostatní byli právě příliš zaměstnaní konáním jiných věcí. Nemysleli si, že jsou tak špatní, a neudělali si čas, aby naslouchali.
Konečně byla dopravena do archy všechna zvířata, která Jehova chtěl zachránit. Přišel čas, aby se i lidé odebrali do archy. Noe a jeho rodina tam vstoupili. Nato Jehova zavřel dveře. Bylo příliš pozdě, než aby ještě někdo mohl vstoupit.
Lidé venku stále nevěřili, že přijde potopa. Ale pak — zcela náhle — začala padat voda! Noe měl pravdu!
Nebyl to obyčejný déšť. Byl to liják! Brzy tekla voda za velkého hluku jako ohromné řeky. Vyvracela velké stromy a valila velké kameny, jakoby to byly malé oblázky.
A co bylo s lidmi mimo archu? — Ježíš řekl: ‚Přišla potopa a všechny je smetla.‘ I když vystoupili na kopec, nepomohlo jim to. Liják nepřestal po čtyřicet dní a nocí. Brzy byla celá země pokryta vodou. Všichni lidé mimo archu byli nyní mrtví. Proč? — Jak Ježíš řekl, ‚nenaslouchali!‘
Ale archa plavala na vodě. Noe, jeho rodina a zvířata byli uvnitř v bezpečí. Jehova zachránil lidi, kteří mu naslouchali. — 1. Mojžíšova 6:5–7:24.
Proč bychom měli znát to, co se stalo v Noemových dnech? Pamatuješ si, co řekl Ježíš? — Řekl, že to, co se stalo tehdy, je pro nás poučením. Jehova chce opět zničit všechny zlé lidi, ale tentokrát nepoužije potopu. Čas, kdy to učiní, je již blízko.
Kdo bude patřit k těm, které Bůh zachová naživu, až to udělá? — Budou to lidé, kteří byli vždy příliš zaměstnaní jinými věcmi, že si nikdy nepřáli učit se o Bohu? Budou to lidé, kteří se vždy pilně zaměstnávali studiem Bible? — Budou to ti, kteří si nikdy nepřáli chodit na shromáždění, kde se lidé učí o Boží vůli? Co myslíš? —
Chceme být mezi těmi lidmi, které Bůh zachová naživu, že ano? — Nebylo by to nádherné, kdyby naše rodina mohla být jako Noemova rodina, a tak by nás Bůh všechny zachránil? — Pomáhejme si navzájem, abychom byli Bohu věrni a aby nás všechny zachránil.
(Musíme si v životě udělat čas, abychom naslouchali Bohu. Čtěte, co je o tom řečeno u Ozeáše 4:6, Matouše 13:18–22 a v 5. Mojžíšově 20:15, 16.)