18. LEKCE
Jak pomáháme svým spoluvěřícím při katastrofách?
Když nějakou oblast postihne přírodní katastrofa, svědkové Jehovovi okamžitě zorganizují humanitární akci, aby svým bratrům pomohli. Takové úsilí je důkazem toho, že mezi sebou máme opravdovou lásku. (Jan 13:34, 35; 1. Jana 3:17, 18) Jakými způsoby pomáháme?
Darujeme peníze. Když v prvním století postihl Judeu velký hladomor, křesťané v Antiochii poslali svým duchovním bratrům hmotnou pomoc. (Skutky 11:27–30) Podobně když se dozvíme, že se naši bratři v nějaké části světa ocitli v těžké životní situaci, pošleme přes sbor peníze, aby mohli dostat věci, které potřebují. (2. Korinťanům 8:13–15)
Nabídneme praktickou pomoc. Starší, kteří žijí v postižené oblasti, se snaží spojit s každým členem sboru, aby zjistili, zda jsou všichni v pořádku a v bezpečí. Výbor pro humanitární pomoc zorganizuje dodávky potravin, pitné vody a oblečení a také zajistí přístřeší a zdravotní péči. Mnozí svědkové, kteří mají potřebné schopnosti a znalosti, odjedou na vlastní náklady do místa katastrofy, aby se zapojili do humanitárních prací nebo pomohli opravit poškozené domy a sály Království. Díky tomu, že je naše organizace jednotná a že máme zkušenosti s tím, jak spolupracovat, dokážeme v případě potřeby rychle zmobilizovat síly. I když pomocnou ruku nabízíme především „těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře“, pomáháme i ostatním, bez ohledu na to, jaké mají náboženství. (Galaťanům 6:10)
Poskytujeme duchovní péči a citovou podporu. Oběti katastrof potřebují především útěchu. V takových situacích čerpáme sílu od Jehovy, protože on je „Bůh veškeré útěchy“. (2. Korinťanům 1:3, 4) S lidmi, kteří jsou v zoufalé situaci, rádi mluvíme o biblických slibech a ujišťujeme je, že pod vládou Božího království už nebudou žádné tragédie, které jsou příčinou bolesti a utrpení. (Zjevení 21:4)
Jak to, že jsou svědkové schopni v případě katastrofy rychle poskytnout pomoc?
Jak můžeme duchovně utěšit ty, kdo přežili?