137. KAPITOLA
Objevuje se stovkám učedníků a vystupuje do nebe
MATOUŠ 28:16–20 LUKÁŠ 24:50–52 SKUTKY 1:1–12; 2:1–4
JEŽÍŠE VIDÍ MNOHO JEHO NÁSLEDOVNÍKŮ
VYSTUPUJE DO NEBE
VYLÉVÁ SVATÉHO DUCHA NA 120 UČEDNÍKŮ
Po svém vzkříšení si Ježíš s 11 apoštoly dává schůzku u jedné hory v Galileji. Je tam ještě asi 500 dalších učedníků, z nichž někteří o jeho vzkříšení zpočátku pochybovali. (Matouš 28:17; 1. Korinťanům 15:6) To, co teď Ježíš řekne, pomůže jejich pochybnosti rozptýlit.
Vysvětluje, že mu Bůh dal veškerou moc v nebi i na zemi. Pak všechny přítomné vybízí: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby dodržovali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:18–20) Takže Ježíš je nejen naživu, ale stále mu leží na srdci, aby se kázala dobrá zpráva.
Úkol pomáhat lidem stát se Ježíšovými učedníky dostávají všichni jeho následovníci – muži, ženy i děti. Nepřátelé se jim budou snažit v kázání a vyučování zabránit, ale Ježíš je ujišťuje: „Dostal jsem veškerou moc v nebi i na zemi.“ Co z toho pro jeho následovníky vyplývá? Ježíš říká: „Budu s vámi po všechny dny až do závěru tohoto systému.“ Nemyslí tím, že všichni, kdo budou kázat dobrou zprávu, dostanou moc dělat zázraky. Bude je ale podporovat svatý duch.
Po svém vzkříšení se Ježíš v průběhu 40 dnů objevuje učedníkům. Zhmotňuje se v různých tělech a mluví „o Božím království“. Poskytuje tak „mnoho přesvědčivých důkazů, že žije“. (Skutky 1:3; 1. Korinťanům 15:7)
Zatímco jsou apoštolové zjevně ještě v Galileji, Ježíš jim dává pokyn, aby se vrátili do Jeruzaléma. Když se tam s nimi setká, říká jim: „Neodcházejte z Jeruzaléma, ale čekejte na to, co slíbil Otec a o čem jste ode mě slyšeli. Jan totiž křtil vodou, ale vy budete za několik dnů pokřtěni svatým duchem.“ (Skutky 1:4, 5)
Později se Ježíš setká s apoštoly znovu. Vede je „až k Betanii“, která leží na východním svahu Olivové hory. (Lukáš 24:50) Přes to všechno, co už jim Ježíš řekl o svém odchodu, oni pořád věří, že jeho království bude v nějaké podobě tady na zemi. (Lukáš 22:16, 18, 30; Jan 14:2, 3)
Apoštolové se ptají: „Pane, obnovíš pro Izrael království už v této době?“ Ježíš odpoví jen: „Není to vaše věc, abyste znali časy a období. Otec si je nechal ve své pravomoci.“ Pak znovu zdůrazňuje, jaké práci se budou muset věnovat. Říká: „Až na vás přijde svatý duch, dostanete sílu a budete mi svědky v Jeruzalémě, v celé Judeji a Samaří a až do nejvzdálenějších končin země.“ (Skutky 1:6–8)
Zatímco jsou apoštolové se vzkříšeným Ježíšem na Olivové hoře, Ježíš začíná stoupat k nebi. Za chvíli ho zakryje oblak a on se jim ztratí z dohledu. Od svého vzkříšení se Ježíš několikrát zhmotnil. Teď se ale odhmotňuje a stoupá k nebi jako duchovní bytost. (1. Korinťanům 15:44, 50; 1. Petra 3:18) Když to jeho věrní apoštolové sledují, objevují se vedle nich „dva muži v bílém oděvu“. Jsou to zhmotnělí andělé a říkají: „Galilejští muži, proč tu stojíte a díváte se k nebi? Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, přijde stejným způsobem, jak jste ho viděli do nebe odcházet.“ (Skutky 1:10, 11)
Ježíš neodchází ze země okázale, před očima mnoha lidí. Vidí to pouze jeho věrní následovníci. A vrátí se „stejným způsobem“. Nebude to nic okázalého se spoustou přihlížejících. To, že je přítomný jako král, rozpoznají pouze jeho věrní následovníci.
Apoštolové se vrací do Jeruzaléma. Během následujících dnů se shromažďují s dalšími učedníky, mezi kterými jsou i „Ježíšovi bratři a jeho matka Marie“. (Skutky 1:14) Společně se vytrvale modlí. Prosí i o to, aby jim Bůh pomohl vybrat učedníka, který by nahradil Jidáše Iškariotského a doplnil tak počet apoštolů na 12. (Matouš 19:28) Chtějí, aby jím byl učedník, který byl svědkem Ježíšovy služby a jeho vzkříšení, a rozhodnou se házet los. V Bibli je to poslední zmínka o tom, že se tato metoda použila ke zjištění Božího názoru. (Žalm 109:8; Přísloví 16:33) Los padne na Matyáše, který byl možná jedním ze 70 učedníků vyslaných kázat. Od této chvíle je považován za jednoho ze 12 apoštolů. (Skutky 1:26)
Deset dní potom, co Ježíš vystoupil do nebe, se koná židovský svátek Letnice. V jedné horní místnosti v Jeruzalémě se sešlo asi 120 učedníků. Najednou se ozve hluk, jako když se přižene prudký vítr, a naplní celý dům. Objevují se jakoby ohnivé jazyky, nad každým z přítomných jeden. Všichni učedníci začínají mluvit různými jazyky. Právě byl na ně vylit svatý duch, tak jak to Ježíš slíbil! (Jan 14:26)