ACHAZJÁŠ
[Jehova uchopil].
Takto se jmenovali dva králové, z nichž jeden vládl v Izraeli a druhý v Judě.
1. Syn Achaba a Jezábel; asi od roku 919 př. n. l. byl dva roky králem v Izraeli. Své rodiče, kteří se oddávali modlářství, následoval v uctívání Baala. (1Kr 22:51–53) Když zemřel Achazjášův otec, Moab využil příznivou situaci ke vzpouře proti Izraeli, aby se tak zbavil povinnosti odvádět tíživý tribut, který činil 100 000 ovcí a stejný počet ovčích samců i s vlnou. (2Kr 1:1; 3:4, 5) Tuto vzpouru vylíčil v nápise na Moabském kameni moabský král Meša. Pozdější zranění a předčasná smrt Achazjášovi možná zabránily v tom, aby se pokusil Moabce opět porobit.
Achazjáš a Jehošafat z Judy založili námořní spolek, jehož cílem byla stavba lodí v Ecjon-geberu v Akabském zálivu. Achazjáš byl ničemný člověk, a proto tento projekt neměl Boží schválení a lodě ztroskotaly. (2Pa 20:35–37) Zpráva v 1. Královské 22:48, 49 ukazuje, že Achazjáš žádal Jehošafata o souhlas s tím, že lodní posádku budou společně s námořníky z Judy tvořit i námořníci z Izraele. Jehošafat však tuto žádost zamítl. Pokud ji Achazjáš pronesl před tím, než lodi ztroskotaly, může to prostě ukazovat na to, že Jehošafat Achazjášovi nedůvěřoval, a snad také že se bál zásahu ze strany severního království. Pokud ale Achazjáš svou žádost vyjádřil až potom, co flotila ztroskotala, pak tím chtěl možná naznačit, že Jehošafatovi muži byli neschopní a že lodě ztroskotaly jejich vinou. Proto je třeba lodě opravit a znovu vypravit na cestu, ale tentokrát by na palubě byli i izraelští námořníci. Jestliže to bylo tak, pak Jehošafat odmítl Achazjášovu žádost možná proto, že poznal, že Bůh tento projekt neschvaluje.
Achazjáš později propadl mříží v nástřešní místnosti svého domu (pravděpodobně to byl kryt světlíku) a následkem této nehody vážně onemocněl a zůstal upoután na lůžko. (2Kr 1:2) Jako kdyby už neexistoval pravý Bůh, poslal král posly, aby se filištínského boha Baal-zebuba (což znamená „vlastník much“) dotázali, jakou má naději na uzdravení. Prorok Elijáš ale posly zadržel. Ti se vrátili a předali králi poselství, že se jeho lůžko stane ložem smrtelným. Místo aby se pokořil, vyslal Achazjáš oddíl padesáti mužů v čele s jejich kapitánem, aby k němu Elijáše přivedli. První a potom i druhý oddíl vyřídil Elijášovi králův rozkaz, aby ‚sestoupil‘ z hory, na níž sedí. Oba oddíly byly zničeny ohněm. Třetí oddíl, který zatvrzelý král vyslal, se zachránil jedině díky tomu, že kapitán Elijáše uctivě žádal, aby on a jeho muži ‚byli v jeho očích drahocenní‘. Elijáš potom sestoupil a osobně předal Achazjášovi poselství o tom, že zemře. Achazjáš nakonec zemřel, a protože neměl žádného syna, nastoupil po něm na trůn jeho bratr Jehoram. (2Kr 1:2–17)
2. Syn Jehorama a Atalji. Je uveden jako král nad Judou a vládl jeden rok (asi v roce 906 př. n. l.). Za vlády jeho otce napadli Judu Filištíni a Arabové a zajali všechny Jehoramovy syny kromě nejmladšího Jehoachaze (Achazjáše). (2Pa 21:16, 17; 22:1) Když usedl na trůn, bylo mu teprve 22 let. Jeho panovačná matka Atalja, dcera Achaba a Jezábel, ho podněcovala k ničemnému jednání. (2Kr 8:25–27; 2Pa 22:2–4) Společně s králem Jehoramem (strýcem z matčiny strany) vytáhl k Ramot-gileadu do války proti Sýrii. Jehoram byl v této válce zraněn. O nějaký čas později navštívil Achazjáš zotavujícího se Jehorama v Jezreelu. (2Kr 8:28, 29; 9:15; 2Pa 22:5, 6)
Sladíme-li zprávu ve 2. Královské 9:21–28 se zprávou ve 2. Paralipomenon 22:7–9, zjistíme, že se pravděpodobně událo toto: cestou do Jezreelu se Jehu setkal s Jehoramem a s Achazjášem. Jehorama zabil, ale Achazjáš uprchl. Jehu tehdy Achazjáše nepronásledoval, ale pokračoval v cestě do Jezreelu, aby tam dokončil vykonání rozsudku. Mezitím se prchající Achazjáš snažil vrátit zpět do Jeruzaléma. Dostal se však pouze do Samaří, kde se chtěl ukrýt. Tam ho objevili Jehuovi muži, kteří ho pronásledovali. Zajali ho a přivedli k Jehuovi, který se zdržoval u města Jibleam nedaleko Jezreelu. Když uviděl Achazjáše, nařídil Jehu svým mužům, aby Achazjáše v jeho dvoukolém voze zabili. Na cestě do Guru nedaleko Jibleamu na něho zaútočili a zranili ho; Achazjáš však měl příležitost uprchnout. Utekl do Megidda a tam následkům zranění podlehl. Potom byl převezen do Jeruzaléma, kde byl pohřben. Zprávy o jeho smrti si neodporují, ale naopak se doplňují.
Ze slov ve 2. Paralipomenon 22:7 je patrné, že Achazjášova smrt ‚byla od Boha‘. Když tedy Jehu tohoto muže, který se spolčil s odsouzeným Achabovým domem, zavraždil, jednal jako vykonavatel Božího rozsudku. Ve 2. Paralipomenon 22:6 se o Achazjášovi mluví také jako o „Azarjášovi“ (i když v patnácti hebrejských rukopisech je zde uvedeno „Achazjáš“) a ve 2. Paralipomenon 21:17 a 25:23 také jako o „Jehoachazovi“ (v tomto případě bylo Boží jméno přesunuto z přípony na předponu).