MRAVENEC

[heb. nema·lahʹ].

Malý, avšak značně početný a rozšířený hmyz žijící v koloniích; Bible o něm mluví díky jeho pracovitosti a instinktivní moudrosti. (Př 6:6–8; 30:24, 25) Podle odhadů existuje přes 10 000 druhů mravenců, kteří žijí všude na světě s výjimkou polárních oblastí.

„Lid.“ V Příslovích 30:25 je o mravencích řečeno, že jsou „lid“ (heb. ʽam) — podobně Joel mluvil o kobylkách jako o ‚národu‘ (Joel 1:6) —, a toto slovo je opravdu výstižné. V některých mravenčích koloniích může žít jen několik desítek mravenců, ale v jiných žije rozsáhlá populace, jejíž počet jde do statisíců. Mraveniště s celým systémem chodbiček nebývá obvykle nijak rozsáhlé, avšak může se rozšířit až do velikosti přibližně půl hektaru. V každé kolonii jsou tři základní kasty: královna nebo královny, samečci a dělnice (pohlavně nevyvinuté samičky). Přesto, jak říká přísloví, mravenec „nemá velitele, důstojníka ani panovníka“. (Př 6:7) Královna nijak nevládne — spíše by se jí mělo říkat mravenčí matka, protože její hlavní úlohou je klást vajíčka. Královna může žít až 15 let, ale samečci žijí jen tak dlouho, aby se s ní stihli spářit. Dělnice, které se mohou dožít až šesti let, vykonávají různé práce, například hledají a shromažďují potravu pro kolonii, krmí královnu, opatrují larvy, uklízejí mraveniště, podle potřeby hloubí nové komůrky a brání hnízdo. Dělnice mohou být různě veliké a mohou mít různé proporce, a to i v rámci jedné kolonie; větší mravenci v případě napadení mraveniště jednají jako vojáci. Třebaže mravenci mají do značné míry rozdělenou práci (v některých koloniích podle věku dělnic a v jiných podle jejich velikosti) a žijí v poměrně organizovaném společenství, neexistuje ani náznak toho, že by měli nějakého velitele nebo úkoláře.

‚Instinktivní moudrost.‘ Mravenčí ‚moudrost‘ není výsledkem nějakého inteligentního myšlení, ale vychází z instinktu, který dostali od Stvořitele. Bible o mravenci říká, že si ‚připravuje jídlo dokonce v létě; nasbíral si zásoby potravy dokonce o žni‘. (Př 6:8) Jeden z nejrozšířenějších druhů mravenců v Palestině, mravenec zrnojed (Messor semirufus), si hromadí velkou zásobu zrní na jaře a v létě, a využívá ji v těch obdobích, kdy je těžké najít potravu — hlavně v zimě. Tyto mravence je často možné najít blízko mlatů, kde je hojnost semen a zrní. Když zaprší a uskladněná semena navlhnou, zrnojed vynese zrna na slunce, aby uschla. Je známo, že mravenci dokonce odkusují klíčky, aby jim uskladněná zrna neklíčila. Kolonie mravenců zrnojedů se dají rozpoznat podle vychozených cestiček a podle slupek od semen, které nechávají u děr.

Příkladné vlastnosti. Toto krátké zamyšlení nad mravenci podtrhuje vybídku: „Jdi k mravenci, lenochu; pohleď na jeho cesty a zmoudři.“ (Př 6:6) Je na nich pozoruhodné nejen to, že se instinktivně připravují na budoucnost, ale také to, s jakou vytrvalostí a rozhodností se všemožně snaží splnit daný úkol — často nesou nebo za sebou houževnatě vlečou předměty dvakrát nebo i vícekrát těžší, než jsou oni sami. Nedají se odradit, i když třeba upadnou, uklouznou nebo se svalí z nějakého strmého svahu. Při pozoruhodné spolupráci udržují v mraveništi vysokou čistotu a projevují zájem o své spolupracovníky; někdy dokonce pomáhají raněným či vyčerpaným mravencům dostat se zpět do mraveniště.