ROSA
Drobné kapky vody, které vznikají srážením vzdušné vlhkosti, vodních par stoupajících ze země a vlhkosti vylučované rostlinami. Hebrejské slovo pro „rosu“ je tal a také znamená „slabý déšť“. (Př 3:20) Klesne-li teplota v nižších vrstvách vzduchu na 0 °C, změní se rosa ve stříbřitě bílou ledovou jinovatku. Jehova způsobil, že vznikly kapky rosy, a je o něm řečeno, že jinovatku rozptyluje „právě jako popel“. (Ža 147:16; Job 38:28)
Rosa se tvoří tehdy, když se v noci ochladí vzduch plný vodních par, které se pak usazují na chladnějších předmětech a srážejí se do tekuté formy. Rosa vzniká také tehdy, když teplé vodní páry stoupající ze země přijdou do styku s chladnějším vzduchem. Bible vysvětluje, že na začátku dějin země, dříve než pršelo, „ze země stále vystupovala mlha [pára] a zavlažovala celý povrch zemské půdy“. (1Mo 2:6 a Rbi8, ppč) Rosa vzniká také tehdy, když se do vzduchu vypařuje vlhkost z rostlin. Rostlina tak dlouho natahuje vodu, kterou vstřebávají kořeny, dokud nevznikne rovnováha mezi teplotou na špičkách listů a u kořenů rostliny. Některé stromy tudíž vydávají velké množství rosy a můžeme často slyšet, jak z nich v noci voda kape. Zdá se, že odtud pochází většina ranní rosy. Job řekl: „Můj kořen se otvírá vodám, i rosa zůstane přes noc na mé větvi.“ (Job 29:19)
Od poloviny dubna do poloviny října v Izraeli obvykle prší jen velmi málo. Tvoří se však rosa, která během těchto měsíců rostlinstvo zavlažuje. The Geography of the Bible od D. Balyho (1974, s. 45) říká: „Izraelité dobře znali hodnotu rosy, . . . protože díky ní se v suchém létě nalévaly hrozny.“ Izajáš se zmiňuje o ‚rose v žňovém žáru‘ (žní je míněna sklizeň hroznů). (Iz 18:4, 5) Potom přišly „podzimní“ neboli ‚časné‘ deště. (Joe 2:23; Jk 5:7) V některých oblastech je noční rosa tak hojná, že stromy i další rostliny touto cestou získávají víc než dostatek vlhkosti, aby vyrovnaly ztráty způsobené odpařováním za dne. Noční rosa tudíž může značně přispívat k bohaté sklizni tam, kde by jinak bylo sucho a hlad.
Důležitost rosy ještě podpořil objev, že rostliny zvadlé od denního horka se vzpamatovaly mnohem rychleji, když se jim v noci srážela na listech vlhkost, než když se jim zalévala půda. Rostliny vstřebaly tolik vlhkosti, že následující den se jim dobře dařilo a nepotřebovaly vůbec zalévat. Množství vody, které rostlina vstřebala z rosy a později svými kořeny vyloučila jako zásobu do půdy, někdy odpovídalo celé váze rostliny.
Během 40letého putování pustinou Bůh poskytoval Izraeli mannu, která se pravidelně snášela s rosou, ale zůstávala na zemi i potom, co se rosa vypařila. (2Mo 16:13–18; 4Mo 11:9) Předtím než šel Gideon bojovat proti Midianitům, dostal důkaz o Boží podpoře ve dvou znameních, která souvisela s rosou. Nejdříve nechal ovčí rouno přes noc na mlatu a rosa se vytvořila pouze na rounu, zatímco okolní zem byla suchá. Při druhé zkoušce se to obrátilo. Není uvedeno, zda se jednalo o suché období, kdy nepršelo a kdy bylo možné předpokládat, že se rosa objeví. (Sd 6:36–7:1)
Obrazné použití. Rosa je v Bibli spojována s požehnáním, plodností a hojností. (1Mo 27:28; 5Mo 33:13, 28; Ze 8:12) Návrat k Jehovovi znamenal požehnání, protože Bůh říká: „Stanu se Izraeli jakoby rosou.“ (Oz 14:1, 5) Bůh předpověděl prostřednictvím Micheáše, že „zbývající z Jákoba“ se „uprostřed mnoha národů stanou podobnými rose od Jehovy, vydatným sprškám na rostlinstvu“, což ukazovalo, že ostatek duchovního Jákoba (Izraele) bude pro lidi Božím požehnáním. (Mi 5:7)
Nedostatek nebo zadržení rosy je naopak spojováno se stavem nepřízně. (1Mo 27:39; Ag 1:10) Za dnů krále Achaba a Elijáše Bůh zadržel rosu a déšť, a to mělo za následek hlad. (1Kr 17:1; Lk 4:25)
Ranní oblaka a rosa v Izraeli rychle zmizely ve slunečním žáru. Ta trocha milující laskavosti, kterou měl Efrajim (Izrael) a Juda, zmizela stejně rychle. (Oz 6:4) Obyvatelé Efrajima (Izraele) byli pro své provinění odvedeni do vyhnanství, a tudíž se stali podobnými „rose, která brzy sejde“. (Oz 13:1–3, 16)
Kapky rosy jsou tiché a je jich mnoho. Snad proto, aby označil nenápadnost nebo množství tak velké, jako je počet kapek rosy, Chušai řekl Absalomovi: „My na [Davida] padneme, právě jako padá rosa na zemskou půdu.“ (2Sa 17:12) Jehovův Král má zřejmě co do početnosti „svou společnost mladých mužů právě jako krůpěje rosy“. (Ža 110:3)
Rosa je také jemná a osvěžující. Vhodně je použita v Mojžíšově prorocké písni na rozloučenou. (5Mo 32:2) Dobrá vůle krále je přirovnána k osvěžujícímu působení rosy na rostlinstvo. (Př 19:12) Láskyplná jednota mezi Božím lidem je osvěžující „jako rosa Hermonu, která se snáší na sionské hory“. Ze zalesněných svahů hory Hermon, na jejímž vrcholu trvale leží sníh, se v noci zvedá pára. Chladné vzdušné proudy přicházející k Hermonu ze S mohou tuto páru odnést tak daleko, že se sráží na sionských horách ležících mnoho kilometrů směrem na J. (Ža 133:1–3; VYOBRAZENÍ, sv. 1, s. 332)