SMARAGD
Vzácný třpytivý, průsvitný drahokam; určitá odrůda berylu. Smaragd se skládá z křemičitanu berylnatohlinitého a z malého množství chrómu, který mu dodává zelenou barvu. Je o něco tvrdší než křemen a obvykle se vyskytuje ve tvaru pecky nebo šestibokých krystalů.
Smaragdy byly známé již u starých Egypťanů, kteří je získávali z Horního Egypta. Pravděpodobně patřily také mezi cenné předměty, které Izraelité dostali od Egypťanů před svým odchodem z Egypta. (2Mo 12:35, 36) Smaragd (heb. ba·reʹqeth) byl později zasazen jako třetí kámen v první řadě kamenů veleknězova ‚náprsníku soudu‘. (2Mo 28:2, 15, 17, 21; 39:10) V prorockém žalozpěvu, který přednesl Ezekiel, je o tyrském králi řečeno, že jeho přikrytím byl „každý drahokam“ a také smaragd. (Ez 28:12, 13)
Ve svém vidění Jehovova nebeského trůnu apoštol Jan přirovnal ke smaragdu duhu, která byla „kolem dokola trůnu“. (Zj 4:1–3) Když Jan viděl „svaté město Nový Jeruzalém“, zpozoroval, že „základy městské zdi byly ozdobeny drahokamy všeho druhu“ a čtvrtý z těchto drahokamů byl smaragd (řec. smaʹra·gdos). (Zj 21:2, 10, 19)