SUKKOT

[chýše].

1. Místo, kde si Jákob po svém setkání s Esauem postavil dům a udělal chýše neboli krytá stání pro své stádo; odtud název Sukkot. (1Mo 33:16, 17) Z údaje, že jeho následující zastávka, Šekem, byla „v zemi Kanaán“, snad vyplývá, že Sukkot nebyl přímo v Kanaánu. (1Mo 33:18)

Jiné zmínky, v nichž se pravděpodobně jedná o totéž místo, také ukazují, že ležel na V od Jordánu. Sukkot je uveden jako jedno z dědičných měst kmene Gad, která byla na V od Jordánu. (Joz 13:24, 25, 27) Gideon při pronásledování zbytku midianského vojska přebrodil Jordán a přišel do Sukkotu, kde ho městská knížata odmítla, když žádal o potraviny pro své vojáky, stejně jako mu nevyhověli muži z blízkého Penuelu. Na zpáteční cestě Gideon vyzvěděl jména 77 knížat a starších mužů ze Sukkotu (známka toho, že šlo o město značných rozměrů) a potrestal je za to, že nepodpořili jeho Bohem vedené vojenské tažení. (Sd 8:4–16) Když Šalomoun stavěl chrám, měděné předměty se odlévaly v Jordánské oblasti mezi Sukkotem a Caretanem. (1Kr 7:46)

Na základě těchto údajů se obvykle předpokládá, že Sukkot je totožný s místem Tell Deir ʽAlla (nyní se mu říká Sukkot) nebo že ležel někde poblíž; toto místo je asi 5 km na V od Jordánu a jen kousek od Jabboku směrem na S, v místě, kde Jabbok opouští pahorky. V názvu nedalekého místa Tell el-Ekšas se možná dochoval název původní, protože toto slovo je arabským ekvivalentem hebrejského slova Sukkot. Tell Deir ʽAlla vystupuje z úrodné nížiny, která je možná ‚sukkotskou nížinou‘, o níž se mluví v Žalmu 60:6 a 108:7.

2. První zastávka uvedená při popisu cesty Izraelitů směrem k Rudému moři. (2Mo 12:37) Poloha Ramesesu, výchozího bodu cesty, a také Ethamu, kde Izraelité tábořili po pobývání v Sukkotu, dnes není známa, a tak je i poloha Sukkotu nejistá. (2Mo 13:20) Můžeme nejvýše říci, že Sukkot ležel zjevně na den cesty (32 až 48 km) od pustiny Etham, o níž se má za to, že se táhla po sz. straně Sinajského poloostrova.