Otázky čtenářů

● Bible říká, že Ježíš byl v hrobě „tři dny a tři noci“. Znamená to, že byl v hrobě plných dvaasedmdesát hodin?

Podnět k této otázce dávají Ježíšova slova: „Jako byl Jonáš v břiše obrovské ryby tři dni a tři noci, tak bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci.“ (Mat. 12:40) Mnozí čtenáři Bible říkají, že zde se mluví o plných třech dnech a nocích, to je o dvaasedmdesáti hodinách. Avšak biblické důkazy ukazují, že Ježíš byl v hrobě méně než dvaasedmdesát hodin.

Ježíš umřel ve dni pasach, 14. nisana, v den, který se dnes nazývá pátek. A časně ráno v den, dnes označený jako neděle, byl již vzkříšen z mrtvých. Markova zpráva zní: „Velmi časně, po východu slunce, prvního dne v týdnu, přišly [Marie Magdalena, Marie, Jakubova matka a Salome] k pamětní hrobce. . . Když vstoupily do pamětní hrobky, viděly mladého muže oděného v bílé roucho, jak sedí po pravé straně, a byly ohromeny. Řekl jim: ‚Nebuďte ohromeny. Hledáte Ježíše Nazaretského, který byl přibit na kůl. Byl vzkříšen, není zde.‘ “ — Mar. 16:2–6; Jan 20:1.

Kdyby se mluvilo u Matouše 12:40 o třech plných dnech o dvaceti čtyřech hodinách, kdy by byl Ježíš pochován? Když odpočítáme od časného nedělního rána dvaasedmdesát hodin, dojdeme k časnému ránu ve čtvrtek. Protože však Ježíš zemřel asi v 15 hodin, byl by musel být pochován do hrobu ve středu odpoledne. (Mat. 27:46, 50) Biblická zpráva o smrti a vzkříšení Ježíše Krista nepřipouští však žádným způsobem závěr, že by období, kdy se staly tyto události, trvalo od středy do neděle. Prozkoumejme důkazy pro to.

Ženy šly k hrobu, aby pomazaly Ježíšovo tělo vonnými mastmi. Některé z těchto koření koupily bezprostředně po sabatu. (Mar. 16:1; srovnej Luk. 23:56.) Kdyby se 14. nisan protáhl přes středeční odpoledne, byl by čtvrtek, 15. nisana první den svátků nekvašených chlebů a zároveň také sabat. (3. Mojž. 23:5–7) Následující sabat by byl týdenním sabatem, který začal v pátek večer a trval do sobotního večera, protože židovský den začínal západem slunce.

Nezdá se být rozumné domnívat se, že Marie Magdalena, Marie, Jakubova matka a Salome koupily koření hned po 15. nisanu (podle tohoto vysvětlení tedy ve čtvrtek večer) a pak čekaly až do časného rána 18. nisana (neděle), aby šly k Ježíšovu hrobu. To by bylo více než tři a půl dne po Ježíšově smrti. Pomazávat pak mrtvolu kořením by mělo málo ceny. (Viz Jan 11:39.) Bylo by jistě zvláštní, kdyby ženy nechaly uplynout 16. nisan (den, kdy nebyl sabat), aniž cokoli podnikly, a pak v neděli ráno, 18. nisana, spěchaly pokud možno nejčasněji ke hrobu.a

Za těchto okolností, které mluví pro to, že uplynulo méně než tři celé dny mezi Ježíšovým pohřbem a vzkříšením, vzniká otázka: Jak mohl Ježíš říci, že „bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci“? (Mat. 12:40) Protože se výraz „tři dny a tři noci“ může vztahovat na části tří dnů, jak je to patrné z 1. Samuelovy 30:12, 13. V Židovské encyklopedii nalézáme pod heslem „den“: „V židovském společenství se někdy počítá část dne jako jeden den; na př. se počítá den pohřbu — i když se pohřeb koná v pozdním odpoledni — jako první den ze sedmi dní smutku; krátká doba ráno sedmého dne se počítá jako sedmý den; obřezávání se dělo osmého dne, i když po narození dítěte zbylo z prvního dne jen několik minut, které se počítaly za jeden den.“ Jak poznamenává biblický komentátor Lightfoot, zaujímají podle toho tři dny a tři noci „část prvního dne, celou následující noc, další den a noc a část dalšího neboli třetího dne“. Je tomu tak v Ježíšově případě?

Odpověď na tuto otázku je snadná, když zjistíme, v kterém roce Ježíš zemřel. Známe-li rok, můžeme v souladu se zásadami, které platí pro židovský kalendář, počítat až do prvního století a dozvědět se, na který den v týdnu připadl 14. nisan. Naštěstí poskytuje sama Bible dosti podkladů k určení roku.

Podle Lukáše 3:1 začal Jan Křtitel svou kazatelskou činnost „v patnáctém roce vlády césara Tiberia“. Ze skutečnosti, že Lukáš používá řeckého slova, které doslova znamená „vladařství“, dovozovali někteří lidé, že „patnáctý rok“ musí být počítán od doby, kdy se stal Tiberius spoluvladařem Augusta. Proto překládají začátek Ježíšovy služby do roku 27 n. l. Ale i správný čas, kdy začalo toto spoluvladařství, je pochybný.b

Zatímco je začátek spoluvladařství neurčitý, doba, kdy Tiberius začal vládnout jako césar, je dobře stanovena. Je to 17. srpna roku 14 n. l. (podle gregoriánského kalendáře). Proto trvá 15. rok od 17. srpna roku 28 n. l. do 16. srpna roku 29 n. l. Ježíšova služba tedy začala v roce 29 n. l. , asi šest měsíců po tom, kdy začal svou činnost Jan Křtitel, Ježíš byl pomazán Božím duchem teprve při svém křtu, a tím se stal zaslíbeným Mesiášem neboli Kristem. Biblické proroctví výslovně předpovědělo přesný čas této události. (Dan. 9:25) A jestliže se srovná toto proroctví s dějinnými údaji, poukazuje také na rok 29 n. l. jako na rok objevení se Mesiáše. — Viz knihu Pomůcka k porozumění Bible, angl. , str. 137, 328–331, 348.

Jak ukazuje Daniel 9:27, Mesiáš v polovině „týdne“ neboli tři a půl roku po začátku své služby způsobí, že „přestane oběť a obětní dary“. To učinil, když položil svůj život jako oběť, a tím se staly všechny zvířecí oběti v Božích očích bezcenné. Jeho služba jako Mesiáše trvala tři a půl roku, od podzimu roku 29 n. l. do jarního měsíce nisana roku 33 n. l. Jak je možné zjistit zpětným počítáním, začal den pasach neboli 14. nisan roku 33 n. l. ve čtvrtek večer a trval do pátečního večera.

To plně souhlasí s biblickou zprávou o smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Ježíš zemřel v pátek odpoledne a byl pohřben ještě před začátkem sabatu. Týdenní sabat proto připadl na první den svátku nekvašených chlebů, který byl také sabatem. Bible nazývá logicky den po Ježíšově smrti „velký“ sabat. (Jan 19:31, 42; Mar. 15:42, 43; Luk. 23:54) Jakmile skončil tento sabat (15. nisana při západu slunce), Marie Magdalena, Marie, Jakubova matka a Salome koupily další koření, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Nejbližší možnost použít koření byla při svítání nedělního rána, 16. nisana. V té době byl již Ježíš vzkříšen, když byl po části tří dnů v hrobě.

Toto biblické stanovisko souhlasí s množstvím textů v Bibli, které říkají, že Ježíš byl vzkříšen „třetího dne“, ne čtvrtého. — Mat. 16:21; 17:23; 20:19; Luk. 9:22; 18:33; 24:7, 21, 46; Skut. 10:40; 1. Kor. 15:4.

[Poznámky pod čarou]