Ebedmelech — statečný muž
EBEDMELECH nebyl Izraelita, ale byl to etiopský eunuch. Sloužil na dvoře Sedechiáše, posledního judského krále, který vládl v Jeruzalémě. Ačkoli Ebedmelech žil mezi zkaženými a bezbožnými úředníky, sám se vyznačoval tím, že to byl muž statečný a soucitný, a vysoce si vážil všeho, co je správné.
V době, kdy se obzvláště projevily Ebedmelechovy vlastnosti, bylo město Jeruzalém obklíčeno Chaldejci. Jehovův prorok Jeremiáš předtím často prohlašoval, že město je odsouzeno, a povzbuzoval lidi, aby se zachránili tím, že se vzdají obléhatelům. Jeho poselství od Nejvyššího znělo: „Kdo zůstane bydlet v tomto městě, ten zemře mečem, hladem a morem, ale kdo vyjde k Chaldejcům, zůstane naživu, jistě bude mít svou duši jako kořist a bude žít.“ To rozhněvalo určitá knížata, která působila jako rádci krále Sedechiáše. Byli rozhodnuti hájit město za každou cenu a rozhodně se nevzdat. Nechtěli uznat, že Jeremiášova slova jsou inspirována Bohem, a dívali se proto na Jeremiáše tak, že jim brání v úspěšné obraně Jeruzaléma. — Jer. 38:1–3.
Tato knížata proto šla ke králi Sedechiášovi a obvinila Jeremiáše, že podlamuje morálku bojovníků a zbývajícího obyvatelstva. Žádali, aby byl prorok usmrcen jako zrádce, který nemá zájem o pokoj nebo blaho lidu. (Jer. 38:4) Sedechiáš byl slabý panovník a přistoupil na jejich požadavek. Řekl: „Pohleďte, je ve vašich rukách. Není totiž vůbec nic, v čem by sám král mohl mít nad vámi převahu.“ (Jer. 38:5) Sedechiáš se již předtím řídil jejich radou, aby pokračoval v boji proti Chaldejcům, a proto se cítil povinen podřídit se jim a odstranit muže, o němž se domnívali, že má podvratný vliv na jejich válečné cíle. Sedechiáš sice nedal výslovné schválení k Jeremiášově popravě, ale ve skutečnosti podepsal zmocnění k jeho usmrcení, když dal knížatům plnou moc nad jeho životem.
Tato knížata však zřejmě pociťovala určitý strach, který jim bránil, aby se přímo neúčastnili prolití krve. Rozhodli se však zabít proroka bez násilí. Spustili jej do bahnité cisterny, kde měl zemřít. — Jer. 38:6.
Když byl Jeremiáš ve vazbě na dvoře stráží, dostával podle královského příkazu jako denní příděl bochník chleba. (Jer. 37:21) Ale nyní, když byl v bahnité cisterně, královský příkaz již neplatil. V Jeruzalémě byla vyčerpána zásoba potravy, a tak již určitě nebyla naděje, že by Jeremiáš mohl od někoho dostat potravu. Jeho smrt byla jen otázkou času.
Když Ebedmelech slyšel o tom, co knížata učinila s prorokem, okamžitě jednal. Nečekal opatrně na nějakou příležitost, aby získal soukromě audienci u krále Sedechiáše. Tento etiopský eunuch se nestaral v prvé řadě o své osobní bezpečí. Byl ohrožen život nevinného muže, a tak Ebedmelech vědomě postavil své vlastní blaho až na druhé místo. Veřejně přistoupil k panovníku na otevřeném prostranství u Benjamínovy brány. Tato brána byla pravděpodobně v severní části města, ve směru, odkud mohli obléhající Chaldejci působit největším tlakem. — Jer. 38:7.
Etiopský eunuch odvážně prosil za Jeremiášův život. Nebál se, že tím odsoudí jednání knížat, i když věděl, že ten, k němuž se odvolává, vyhověl jejich požadavku. Ebedmelech vyjádřil skutečnosti několika slovy: „Ó můj pane a králi, tito muži jednali špatně ve všem, co učinili proroku Jeremiášovi, jehož uvrhli do cisterny, takže zemře hladem tam, kde je. Vždyť nikde ve městě již není chléb.“ — Jer. 38:9.
Je překvapující, že Sedechiáš změnil své rozhodnutí ohledně Jeremiáše a dal Ebedmelechovi právo postarat se o záchranu proroka. Král řekl: „Vezmi pod svůj dohled z tohoto místa třicet mužů, a proroka Jeremiáše vytáhnete z té cisterny, než zemře.“ (Jer. 38:10) Nebylo asi nutné, aby Jeremiáše vytahovalo z cisterny těchto třicet mužů. Ale vzhledem k tomu, že proti prorokovi a jeho poselství panovala prudká nenávist, dalo se očekávat, že budou rušivě zasahovat ti, kteří si přáli Jeremiášovu smrt. Několik mužů by mohlo být přemoženo, ale třicet mužů bylo dost na to, aby mohli zdolat jakýkoli problém, který by snad vyvstal ve spojení se zamýšlenou záchranou.
Ebedmelech okamžitě vyplnil Sedechiášův příkaz. Způsob, jak to učinil, dále dokazuje, že měl s prorokem soucit a měl o něj starost. Cisterna byla hluboká a Jeremiáš zapadl do bahna, a proto bylo nutno vynaložit značnou sílu, aby mohl být vytažen. Holé provazy by se mohly prorokovi zařezávat do těla. Mohlo se také stát, že Jeremiáš byl původně do studny vhozen hrubě. Mohl tedy mít rány v podpaží. Ebedmelech zřejmě o této situaci pozorně přemýšlel. Sehnal opotřebované hadry a kusy látky a po provazech je spustil k Jeremiášovi, aby si je Jeremiáš vložill do podpaží a pod provazy. A tak měly tyto hadry a látky zmírnil tlak provazů, když byl Jeremiáš vytahován z cisterny. — Jer. 38:11–13.
Proč byl Ebedmelech tak statečný? Ačkoli to byl cizinec a žil mezi lidmi, kteří uváděli velkou potupu na Jehovu Boha, naučil se důvěřovat v Nejvyššího. Ano, důvěra v Jehovu byla základní příčina, proč Ebedmelech statečně přišel na pomoc nenáviděnému proroku. Etiopský eunuch za to neztratil svou odměnu. Prostřednictvím Jeremiášovým dostal od Jehovy ujištění: „Hle, uskutečňuji svá slova na tomto městě k neštěstí, a ne k dobrému, a jistě se stanou před tebou v tento den. . . a v ten den tě vysvobodím. . . a nebudeš vydán do ruky mužů, jichž se ty sám děsíš. Neboť ti zcela jistě opatřím únik a nepadneš mečem; a zcela jistě obdržíš svou duši jako kořist, protože jsi ve mne důvěřoval.“ (Jer. 39:16–18) Podle těchto slov měl být Ebedmelech svědkem zničení Jeruzaléma, které předpověděl Jeremiáš. A přece se toho nemusel bát. Protože Ebedmelech považoval Jeremiášův život za vzácný, bude také Jehova Bůh považovat za vzácný život Ebedmelechův, a zachová jej naživu.
Jaký znamenitý příklad nám dal Ebedmelech tím, že se nedal ovládnout strachem z lidí, ale odvážně se zastal Jehovova proroka. Nejvyšší nezapomněl na Ebedmelechův spravedlivý čin. Nezapomene ani na naši věrnou službu, která zahrnuje i to, že přicházíme na pomoc svým bratrům v době velké nouze. Bible nám říká: „Bůh totiž není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu tím, že jste sloužili svatým a dále sloužíte.“ (Žid. 6:10) Usilujme tedy o to, abychom byli stejně stateční, jako byl Ebedmelech.