Otázky čtenářů

● U Matouše 4:1 se říká, že „byl Ježíš veden duchem do pustiny, aby byl pokoušen ďáblem“. Jedná se zde o Božího svatého ducha?

Byl to Jehovův svatý duch, který vedl Ježíše do pustiny vzápětí po jeho křtu. Ježíš se postil, a zřejmě to byl čas k modlitbě a rozjímání. (Srovnej Matouše 4:2; Marka 1:35; Lukáše 5:16.) Jehova pravděpodobně tohoto času používal, aby rozmlouval se svým jednozplozeným Synem, dával mu poučení, další osvícení a vřelá ujištění, a tak ho připravoval na to, co leželo před ním.

Jehova mohl předvídat, že zavedení jeho Syna do pustiny v souvislosti s jeho vlastním předsevzetím povede i ke zkoušce od ďábla. Přesto se Bůh sám nepostaral o pokušení, které přišlo v závěru Ježíšova čtyřicetidenního pobytu v pustině. Spíše jím bylo pouze připuštěno.

Významné je, že Ježíšova zkušenost byla obdobou zkušenosti Mojžíšovy. Tento prorok byl na hoře 40 dní, když dostával smlouvu Zákona a poučení o své úloze prostředníka. (2. Mojž. 24:18; 34:28) Ježíš, prorok větší než Mojžíš, musel v pustině obdržet poučení o nové smlouvě, do níž budou přijati jeho následovníci jako duchovní izraelité a při níž on bude sloužit jako prostředník. (5. Mojž. 18:18, 19; Luk. 22:20, 28–30) A stejně jako byl Mojžíš podroben důkladné zkoušce své věrné oddanosti a ryzosti, když sestoupil dolů a viděl Izraelity, jak uctívají zlaté tele a chtějí se vrátit do Egypta, byl také Ježíš vystaven tvrdé zkoušce v závěru své čtyřicetidenní zkušenosti. — 2. Mojž. 32:15–35.