Život a služba Ježíše
Modlitba a důvěra v Boha
JEŽÍŠ pokračuje ve svém kázání a odsuzuje pokrytectví lidí, kteří vystavují na odiv svou zdánlivou zbožnost. Říká: „Když . . . dáváš dary . . . , netrub před sebou, jako to činí pokrytci.“
Ježíš pokračuje: „Také když se modlíte, nebudete jako pokrytci, protože ti se rádi modlí, když stojí v synagógách a na rozích širokých ulic, aby je lidé viděli.“ Dává místo toho pokyn: „Ty, když se modlíš, jdi do svého soukromého pokoje, a když zavřeš dveře, modli se k svému Otci, který je vskrytu.“ Ježíš sám pronášel modlitby na veřejnosti. Neodsuzuje tedy veřejné modlitby. Zavrhuje však modlitby, které jsou vyslovovány proto, aby zapůsobily na posluchače a vyvolaly jejich obdiv.
Ježíš dále radí: „Když se . . . modlíte, neříkejte znovu a znovu totéž, jak to dělají lidé z národů.“ Ježíš tím nechce říci, že je nesprávné opakování samo o sobě. Jednou sám při modlitbě opakoval „totéž slovo“. Neschvaluje však, abychom „znovu a znovu“ nazpaměť opakovali nějaké věty jako lidé, kteří se modlí růženec a přitom opakují své modlitby mechanicky.
Ježíš chce ukázat svým posluchačům, jak se mají modlit, a proto jim dává vzorovou modlitbu, která obsahuje sedm proseb. První tři jsou správným projevem uznání Boží svrchovanosti a jeho předsevzetí. Jsou to žádosti, aby bylo posvěceno Boží jméno, aby přišlo jeho království a aby se děla jeho vůle. Zbývající čtyři prosby jsou osobní, totiž o každodenní pokrm, o odpuštění hříchů, o to, abychom nebyli pokoušeni nad to, co můžeme snést, a o osvobození od toho zlého.
Ježíš dále ukazuje, jakou léčkou může být nepatřičné zdůrazňování hmotného majetku. Nabádá: „Přestaňte si ukládat poklady na zemi, kde žere mol a rez a kde se zloději vloupávají a kradou.“ Takové poklady jsou nejen pomíjivé, ale nemají před Bohem žádnou cenu.
Proto Ježíš říká: „Raději si ukládejte poklady v nebi.“ To se děje tím, že stavíme službu Bohu na první místo ve svém životě. Tak si u Boha nahromadíme „poklad“, nádhernou odměnu, kterou nám nikdo nemůže vzít. Potom Ježíš dodává: „Kde je . . . tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“
Ježíš mluví ještě dále o léčce hmotařství a předkládá znázornění: „Lampou těla je oko. Jestliže je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné; je-li však tvé oko ničemné, bude celé tvé tělo tmavé.“ Oko, které funguje správně, je pro tělo jako rozsvícená lampa v temném místě. Oko, které není správně zaostřené, vede k tomu, že věci hodnotíme nesprávně, klademe hmotné zájmy před službu Bohu, a to vede k tomu, že se „celé tělo“ stane tmavým.
Ježíšův výklad vrcholí působivým přirovnáním: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů, protože buď bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“
Po této radě ujišťuje Ježíš své posluchače, že se nemusejí úzkostlivě starat o své hmotné potřeby, jestliže postaví na první místo službu Bohu. Říká: „Bedlivě pozorujte ptáky na nebi, neboť ti nesejí semeno ani nesklízejí ani neshromažďují do sýpek, a přece je váš nebeský Otec živí.“ Pak se ptá: „Což nemáte větší cenu než oni?“
Potom Ježíš ukazuje na polní lilie a poznamenává, „že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy,“ pokračuje Ježíš, „Bůh tak obléká polní rostlinstvo . . . , nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní?“
V závěru Ježíš říká: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ . . . Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ Matouš 6:1–34; 26:36–45.
◆ Jaké pokyny dal Ježíš ohledně modlitby?
◆ Proč mají nebeské poklady větší cenu a jak je můžeme získat?
◆ Která přirovnání nám mohou pomoci, abychom se vyvarovali hmotařství?
◆ Proč řekl Ježíš, že si nemusíme dělat úzkostlivé starosti?