Bileam — historie, nebo mýtus?

PODLE biblické knihy 4. Mojžíšovy byl Bileam, syn Beorův, nájemný prorok. (4. Mojžíšova, kapitoly 22–24) Jeho jméno se objevuje v osmi biblických knihách včetně dopisů křesťanských pisatelů Petra a Judy. Bileam žil v 15. století př. n. l. v údolí horního toku Eufratu. Dal se najmout Balakem, moabským králem, který od něho chtěl, aby proklel izraelský národ. Byl však Bileam historická postava, nebo jen židovský výmysl?

Podle zprávy v „Biblical Archaeology Review“ (září/říjen 1985) objevili archeologové pracující ve středním údolí Jordánu pozoruhodné potvrzení toho, že Bileam skutečně existoval. Dělali vykopávky u Tell Deir Alla severně od řeky známé v Bibli jako Jabok a objevili úlomky omítky se starověkým písmem. V posledních letech byly tyto úlomky pečlivě časově zařazeny, složeny a rozluštěny.

Francouzský badatel André Lemaire vysvětluje, že zlomky byly podrobeny radiokarbonovým zkouškám k určení stáří, a konstatuje: „Podle těchto zkoušek by měly být nápisy datovány kolem roku 800 př. n. l., s tolerancí ±  70 let.“ A co říkají? Podle Lemairova výkladu zní část textu takto (písmena v hranatých závorkách jsou doplněna tam, kde chybí úlomky): „1. Nápis [Bi]leama [syna Beo]rova, muže, jenž byl vidoucí bohů. Hle, bohové k němu přišli v noci a [hovořili s] ním 2. podle těchto sl[o]v a řekli [Bilea]movi, synovi Beorovu. . . a on plakal 4. silně a jeho lid k němu přišel a ř[ekl] Bileamovi, synu Beorovu: ‚Proč se postíš a proč pláčeš?‘ “

Text byl zjevně přístupný očím veřejnosti asi před 2 800 lety, protože byl součástí dosti dlouhého nástěnného nápisu. Přestože jsou v textu mezery, Bileam je jasně jmenován. Ačkoli nápis vznikl asi sedm set let po událostech, Bileam byl očividně přijímán jako historická postava a prorok.

Tyto nástěnné nápisy jsou o několik set let bližší událostem popisovaným v Bibli než nejstarší nyní dostupné rukopisy. Jsou dalším kusem svědectví, které dokazuje, že Bible je spolehlivou zprávou o starověké historii. — 2. Tim. 3:16, 17.