Život a služba Ježíše

Pyšní a pokorní

PO zmínce o významu Jana Křtitele obrací Ježíš pozornost na pyšné a nestálé židovské současníky. ‚Tato generace,‘ říká, „je jako malé děti, které sedí na tržištích, volají na své spoluhráče a říkají: ‚Hrály jsme vám na flétnu, ale vy jste netancovali; naříkaly jsme, ale vy jste se nebili v zármutku.‘ “

Co tím Ježíš mínil? Vysvětluje to: „Přišel Jan a nejedl ani nepil, a přece lidé říkají: ‚Má démona‘; přišel Syn člověka a jedl a pil, a přece lidé říkají: ‚Podívejte se, nenasytný člověk a propadlý pití vína, přítel výběrčích daní a hříšníků.‘ “

Není možné lidi uspokojit. Nic se jim nelíbí. Jan žil jako Nazarejec asketickým životem plným sebezapření, v souladu s prohlášením anděla, že „nemá . . . vůbec pít víno a silný nápoj“. A přece lidé říkají, že je posedlý démonem. Ježíš naproti tomu žije jako ostatní lidé, nijak asketicky, a je obviňován ze zhýralého života.

Je opravdu těžké zalíbít se lidem. Jsou jako hrající si děti, z nichž některé nechtějí reagovat tancem, když jiné děti hrají na flétnu, nebo zármutkem, když jejich kamarádi naříkají. Ježíš však říká: „Moudrost se prokazuje jako spravedlivá svými skutky.“ Ano, důkazy — skutky — jasně ukazují, že obvinění proti Janovi i proti Ježíšovi jsou falešná.

Ježíš dále kárá výslovně město Chorazin, Betsaidu a Kafarnaum, kde vykonal většinu svých mocných skutků. Ježíš říká, že kdyby je byl vykonal ve fénických městech Tyru a Sidónu, tato města by činila pokání v pytlovině a popelu. Když Ježíš odsuzuje Kafarnaum, které mu během jeho služby sloužilo zřejmě jako opěrný bod, prohlašuje: „Pro sodomskou zemi to bude snesitelnější v soudný den než pro vás.“

Co tím Ježíš míní? Zřejmě ukazuje, že až budou v soudném dnu vzkříšeni pyšní obyvatelé Kafarnaum, bude pro ně obtížnější připustit své chyby a přijmout Krista, ve srovnání se vzkříšenými starověkými obyvateli Sodomy, pro které nebude tak obtížné pokorně činit pokání a učit se spravedlnosti.

Ježíš pak veřejně chválí svého nebeského Otce. K chvále jej vede to, že Bůh skrývá vzácné duchovní pravdy před moudrými a intelektuály, ale zjevuje tyto nádherné věci pokorným lidem, jakoby malým dětem.

Ježíš nakonec vyjadřuje pozvání: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a pokorný v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je jemné a můj náklad je lehký.“

V jakém smyslu nabízí Ježíš občerstvení? Tím, že osvobozuje od zotročujících tradic, jimiž náboženští vůdcové zatížili lid, například omezujícími příkazy ohledně zachovávání sabatu. Ukazuje také, kde mohou najít úlevu lidé, kteří trpí pod utiskujícím břemenem ze strany panujících politických vrchností, a také ti, kteří cítí břemeno svých hříchů, protože je trápí svědomí. Takovým sklíčeným lidem ukazuje, jak jim mohou být odpuštěny hříchy a jak mohou vstoupit do vzácného vztahu k Bohu.

Jemné jho, které Ježíš nabízí, je úplná oddanost Bohu, která nám umožňuje sloužit našemu soucitnému, milosrdnému nebeskému Otci. A lehké břemeno, které Ježíš nabízí všem, kdo k němu přicházejí, je poslušnost Božích požadavků pro získání života, poslušnost jeho příkazů, jež rozhodně nejsou břemenem. Matouš 11:16–30; Lukáš 1:15; 7:31–35; 1. Jana 5:3.

◆ Proč se Ježíšova generace podobala náladovým dětem?

◆ Proč to bude pro Sodomu snesitelnější než pro Kafarnaum?

◆ V jakých směrech jsou lidé zatíženi břemeny a jakou úlevu jim nabízí Ježíš?