Život a služba Ježíše
Zajišťuj si budoucnost s pomocí praktické moudrosti
JEŽÍŠ právě dovyprávěl příběh o marnotratném synovi zástupu, v němž jsou jeho učedníci, nepoctiví výběrčí daní a jiní známí hříšníci, ale také znalci Zákona a farizeové. Nyní oslovuje své učedníky a vypráví podobenství o boháči, který dostal nepříznivou zprávu o svém hospodářském správci.
Boháč podle Ježíšových slov zavolá správce a sdělí mu, že ho propustí: „Co mám dělat, když mi můj pán odejme správcovství?“ přemítá správce. „Nejsem dost silný, abych kopal, žebrat se stydím. Aha, vím, co udělám, aby mne lidé přijímali do svých domovů, až budu zbaven správcovství.“
Co zamýšlí? Zavolá si ty, kteří jsou dlužní jeho pánovi. „Kolik dlužíš?“ ptá se.
‚2 200 litrů olivového oleje,‘ odpoví první.
‚Vezmi si zpátky svou písemnou smlouvu a rychle napiš 1 100,‘ říká správce.
Zeptá se jiného: ‚A kolik dlužíš ty?‘
‚22 000 litrů pšenice,‘ říká.
‚Vezmi si zpátky svou písemnou smlouvu a napiš 18 000.‘
Správce se drží v mezích svých práv, když snižuje účty splatné jeho pánovi, protože stále ještě spravuje pánovy finance. Když částky sníží, udělá si tedy přátele z těch, kteří mu mohou prokázanou přízeň oplatit, až přijde o zaměstnání.
Když se pán doslechne, co se přihodilo, zapůsobí to na něho. Dokonce „pochválil správce, ačkoli byl nespravedlivý, protože jednal s praktickou moudrostí“. Ano, Ježíš dodává: „Synové tohoto systému věcí jsou v praktickém ohledu moudřejší vůči své vlastní generaci, než jsou synové světla.“
Ježíš předkládá svým učedníkům poučení, které z toho vyplývá, a povzbuzuje je: „Dělejte si přátele pomocí nespravedlivého bohatství, aby vás, až selže, přijali do věčných příbytků.“
Ježíš nechválí správce pro jeho nespravedlnost, ale pro jeho prozíravou praktickou moudrost. „Synové tohoto systému věcí“ často chytře používají svých peněz nebo postavení, aby si získali přátelství těch, kteří jim mohou oplatit přízeň. Je tedy třeba, aby také Boží služebníci, „synové světla“, používali svých hmotných statků, svého „nespravedlivého bohatství“, moudře k svému prospěchu.
Ale jak Ježíš říká, měli by si prostřednictvím tohoto bohatství dělat přátele z těch, kteří je přijmou do „věčných příbytků“. Pro členy malého stáda jsou tato místa v nebi, pro jiné ovce na rajské zemi. Protože do takových míst může lidi přijmout pouze Jehova a jeho Syn, měli bychom pilně užívat veškerého „nespravedlivého bohatství“, které snad máme, na podporu zájmů království, a tak pěstovat přátelství s Bohem a Kristem. Až potom hmotné bohatství selže nebo pomine, a to se jistě stane, bude zajištěna naše věčná budoucnost.
Ježíš dále říká, že ti, kdo se věrně starají i o tyto hmotné neboli nejmenší záležitosti, budou věrní i v péči o věci důležitější. „Jestliže jste se tedy,“ pokračuje, „neprokázali věrnými ve spojitosti s nespravedlivým bohatstvím, kdo vám svěří to, co je pravé [totiž duchovní zájmy neboli zájmy království]? A jestliže jste se neprokázali věrní ve spojitosti s tím, co je druhého [zájmy království, které Bůh svěřuje svým služebníkům], kdo vám dá, co je vaše [odměnu života ve věčných příbytcích]?“
Nemůžeme prostě být služebníky Boha, a přitom být otroky nespravedlivého bohatství, hmotného bohatství. To říká Ježíš na závěr: „Žádný domácí služebník nemůže být otrokem dvou pánů; buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se přidrží jednoho a druhým pohrdne. Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ Lukáš 15:1, 2; 16:1–13.
◆ Jak si dělá správce v Ježíšově podobenství přátele z těch, kteří mu mohou být později užiteční?
◆ Co je „nespravedlivé bohatství“ a jak si jeho prostřednictvím můžeme dělat přátele?
◆ Kdo nás může přijmout do „věčných příbytkůí“ a jaká místa to jsou?