„Ta žena Jezábel“

„MÁM však proti tobě to, že snášíš tu ženu Jezábel, která se nazývá prorokyní a učí a svádí mé otroky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám.“ (Zjevení 2:20) To řekl Ježíš křesťanským starším v Thyatiře. Sbor byl velmi aktivní a projevoval lásku, víru a vytrvalost. Ale snášel škodlivý vliv Jezábel. Proč? A mohlo by se něco takového stát dnes? — Zjevení 2:19.

V Thyatiře se pravděpodobně nikdo nejmenoval Jezábel. Ježíš použil to jméno, aby nám připomněl historickou královnu Izebel, manželku krále Achaba. Ta cílevědomá žena důkladně zkazila Boží lid, když zavedla v Izraeli nemravné uctívání Baala a vedla rozhodný boj za vyhlazení čistého uctívání. — 1. Královská 16:31–33; 21:1–7.

Jezábel v Thyatiře — buď jedna žena nebo skupina žen — podobně povzbuzovala k nemravnosti a modlářství mezi Božím lidem. Někteří ve sboru jí naslouchali, protože Ježíš mluví o „jejích dětech“, pravděpodobně jejích následovnících. (Zjevení 2:22, 23) Její vliv hrozil tím, že se thyatirský sbor zkazí stejně jako Izrael v Achabových dnech.

Proč byla thyatirská Jezábel tak vlivná? Někteří hledali obdobu s dávnou Izebel a domnívali se, že byla manželkou vedoucího staršího v Thyatiře. Bible to však neříká. Postavení ve sboru jí zajistila spíš silná osobnost a to, že se prohlašovala za prorokyni.

Byla předložena myšlenka, že nesprávné zvyklosti, které prosazovala, měly co dělat s řemeslnickými cechy. Podle dr. W. M. Ramsaye „bylo v Thyatiře známo víc řemeslnických cechů než v kterémkoli jiném asijském městě“. The Interpeter’s Dictionary of the Bible o nich říká: „Každý takový cech měl svého boha–patrona, své svátky, své společenské příležitosti, z nichž se někdy stávaly nemravné radovánky. ‚Jezábel‘ snad argumentovala, že. . . tyto radovánky není třeba odsuzovat, protože každý dělník musel vstoupit do cechu, aby se uživil.“ The Expositor’s Greek Testament s tím souhlasí a naznačuje, že ti, kteří šli za Jezábel, „se pyšnili svým osvíceným liberalismem“.

Učení Jezábel v Thyatiře ve skutečnosti připomínalo „učení Baláma“ v Pergamu. (Zjevení 2:14) Pergamský sbor vytrval v mnohém pronásledování, ale někteří tam napodobovali dávného Baláma v prosazování smilstva a modlářství. Bylo naznačeno, že Balámův vliv povzbuzoval ke kompromisu, aby se křesťané vyhnuli drsnému pronásledování, zatímco v Thyatiře Jezábel povzbuzovala ke kompromisu z ekonomických důvodů. Ať to bylo jakkoli, obě učení znamenala odpadnutí, které bylo smrtonosné.

Mohl by dnes existovat vliv Jezábel nebo Baláma? Samozřejmě. Mnozí vůdci křesťanstva napodobují Jezábel tím, že ve svých sborech snášejí aktivní homosexualitu, smilstvo, cizoložství, potraty a podobné věci, které Bůh odsuzuje. Dokonce i v křesťanském sboru někteří jednotlivci prosazovali „liberalizaci“ pravého uctívání, povzbuzovali křesťany, aby se přísně nedrželi biblických norem, a dokonce podporovali nemravnost.

Všichni, kdo se chtějí líbit Jehovovi, by se měli takovým myšlenkám vyhýbat, i když je předkládají jednotlivci — muži nebo ženy — s poutavou nebo silnou osobností. Toto smýšlení je dnes stejně smrtonosné jako v prvním století. — Zjevení 2:22, 23.