Složitý přístup k Bohu

„JÁ jsem cesta a pravda a život. Žádný nepřichází k Otci, jen skrze mne,“ řekl Ježíš. Dodal: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Jestliže Otce o něco poprosíte, dá vám to v mém jménu.“ — Jan 14:6; 16:23.

Náboženství křesťanstva, zejména římskokatolická církev, však po staletí zastírala tuto „cestu“ svými naukami o pekelném ohni, očistci a trojici. Ježíš nebyl zobrazován jako ochotný přímluvce za hříšné lidi, ale jako dítko v náručí, nebo jako hrůzostrašný soudce, který si libuje spíše v odsuzování a trestání hříšníků, než v jejich záchraně. Jak tedy mohl hříšný člověk přistupovat k Bohu?

Vysvětluje to kniha The Glories of Mary (Sláva Marie) (1750). Když papež Innocenc III. ve třináctém století přirovnával Ježíše k planoucímu slunci spravedlnosti, prohlásil: „Nechť ten, kdo je v moci hříchu, pohledí na měsíc, nechť úpěnlivě prosí Marii.“ V Ježíšově matce Marii byl vynalezen další přímluvce. Snad je možné získat prostřednictvím jejího předpokládaného mateřského vlivu u Ježíše a u Boha přízeň. Tak se Marie stala, slovy Vavřince Justiniána, duchovního z patnáctého století, „žebříkem do ráje, branou do nebes, nejvěrnější prostřednicí mezi Bohem a člověkem“.

Pro veškerý lichotivý obdiv, který jí byl prokazován, se na ni časem přestalo pohlížet jako na pouhou „Pannu Marii“, ale stala se „Svatou královnou, Matkou milosrdenství“. Byla představována do té míry neposkvrněná a vyvýšená, že je též příliš posvátná, než aby k ní byl přímý přístup. Bude možné nalézt ještě dalšího přímluvce? A co její matka?

Jelikož Bible o této věci mlčí, hledala se odpověď jinde. Apokryfní kniha protevangelium Jakubovo vypráví příběh Anny, manželky Joachima, která byla po mnohaletém manželství bezdětná. Nakonec se jí zjevil anděl a oznámil, že porodí dítě. Tvrdilo se, že se ve svém čase stala matkou „Panny Marie“.

Tak vznikl kult „svaté“ Anny. K její poctě se stavěly svatyně a kostely. Uctívání „svaté“ Anny se v Evropě všeobecně ve čtrnáctém století rozšířilo.

„Náboženství se stalo opravdu složitým,“ poznamenává kniha The Story of the Reformation (Historie reformace). „Lidé se modlili k Anně, ta se přimlouvala u Marie, ta se přimlouvala u svého Syna a ten se přimlouval u Boha za hříšné lidi. Bylo to fantastické, ale právě takovou pověrčivou vírou se sytily duše lidí.“ Máme zde tedy další případ, na který se dobře hodí Ježíšova slova: „Svým ústním podáním. . . činíte Boží slovo neplatným.“ — Marek 7:13.

[Podpisek obrázku, strana 21]

The Metropolitan Museum of Art, Bequest of Benjamin Altman, 1913. (14.40.633)