Bojovala za svou víru

CARIDAD Bazán Listánová, svědkyně Jehovova z Cádizu (Španělsko), před třemi lety naléhavě potřebovala operaci. Měla žlučové kameny, a ty vyvolávaly horečku a působily otravu krve. Když byla přijata do místní nemocnice, vysvětlila, že na základě Bible odmítá transfúzi krve. Lékaři souhlasili, že operaci provedou bez krve, avšak bezprostředně před odvozem na operační sál ji požádali, aby podepsala jakousi listinu. V této listině bylo naznačeno, že jsou ochotni respektovat její rozhodnutí ohledně krve, ale že pro případnou naléhavou situaci požadují od ní souhlas k provedení jakéhokoli zákroku, který uznají za nutný.

Byl u toho jeden starší spolu s jejím synem, který je také svědek. Informovali Caridad o tom, co by se mohlo stát, kdyby takový formulář podepsala. Její podpis by lékaře opravňoval, aby jí v naléhavém případě dali transfúzi krve. Když ji pracovníci nemocnice přišli odvézt na operační sál, vysvětlila jim, že listinu nepodepíše. Okamžitě Caridad převezli zpátky na pokoj a začali na ni silně naléhat, aby si to rozmyslela.

Po několika rozhovorech s Caridad se lékaři rozhodli, že přivolají jednoho soudce, který se zabývá lékařskými případy, aby ji přesvědčil, ale nebylo to nic platné. Caridad vysvětlovala, že by cítila před Bohem vinu, kdyby jim dovolila provést transfúzi krve. Poukázala na mojžíšský Zákon, který stanovoval, že v případě znásilnění byla žena považována za nevinnou, pokud se bránila voláním o pomoc. (5. Mojžíšova 22:23–27) „Lékaři ignorují mé přání a snaží se jednat proti mému svědomí,“ řekla, „a tak se musím bránit stejně, jako kdyby mě znásilňovali.“

Po několika hodinách lékaři konečně souhlasili, že ji budou operovat bez krve. Na operačním sále Caridad požádala o svolení pomodlit se k Jehovovi. Pomodlila se a operace byla úspěšná.

Později se však její stav zhoršil a lékaři se rozhodli, že její přání respektovat nebudou a že jí transfúzi krve dají násilím. Transfúzi připravoval jeden lékař a zdravotní sestra. Caridad se bránila ze všech sil, navzdory svému oslabenému stavu. Podařilo se jí dokonce kousnout do hadičky, kterou měla krev protékat. Lékař se nakonec začal za jejich jednání natolik stydět, že od dalších snah upustil. „Nemohu v tom pokračovat. Vzdávám to!“ řekl.

Caridad kritický stav přežila a bez dalších komplikací se uzdravila. Její víra a odvaha na lékaře a na zdravotní sestry nepochybně zapůsobily hlubokým dojmem. K tomu všemu došlo, když bylo Caridad 94 let.