Horliví křesťané v Británii

Jak uvedl časopis The Economist, z 56 miliónů obyvatel Británie je dnes horlivých křesťanů méně než 10 procent. Běžně se v neděli účastní církevních bohoslužeb méně než 4 milióny lidí, z nichž jen 1,1 miliónu jsou anglikáni. Přes rozšířený agnosticismus však anglikánská církev i nadále hraje tradiční roli státního náboženství. „Británie není křesťanskou společností už léta, ale — především z nostalgie — odmítá přiznat svůj agnosticismus,“ tvrdí tentýž časopis. Není divu, že moderní politikové i noviny volají po odluce církve, po přerušení svazku církve a státu.

„Svět, který je ve skutečnosti nenáboženský, a přitom se prohlašuje za křesťanský, je ze všech světů ten nejhorší,“ bědoval v devatenáctém století Walter Bagehot, redaktor časopisu The Economist. V prvním století našeho letopočtu však Ježíš Kristus řekl, že jeho učedníci ‚nejsou částí světa, právě jako on není částí světa‘. (Jan 17:16) Poslal je však do světa, aby kázali o Božím Království. Podobně i dnes jsou svědkové Jehovovi na celém světě známi tím, jak horlivě káží „veřejně a dům od domu“. — Skutky 20:20.

Ve srovnání s anglikány je svědků Jehovových v Británii málo — jen 126 173. Tráví však účastí na křesťanských shromážděních asi 20 hodin měsíčně. Navíc, v roce 1992 strávil každý svědek průměrně 16 dalších hodin tím, že oznamoval jiným lidem dobrou zprávu o Božím Království, o vládě, která brzy zřídí spravedlivý nový svět. (Matouš 24:14; 2. Petra 3:13) Až vás svědkové Jehovovi příště navštíví, budete naslouchat jejich zvláštnímu poselství a zjistíte, co je příčinou jejich horlivosti?