Graduace Gileadu — „Skuteční misionáři!“
„CO JE to vlastně misionář?“ Skoro před čtyřiceti lety tuto otázku položil autor jednoho úvodníku. Tvrdil, že skuteční misionáři jsou nástrojem sociální a hospodářské reformy. Ovšem v neděli 5. března 1995 byla ve sjezdovém sále svědků Jehovových v Jersey City tato otázka zodpovězena docela jinak. Při jaké příležitosti? Při graduaci 98. třídy biblické školy Strážné věže Gilead, což je škola, která vysílá misionáře do všech končin světa.
Po úvodní písni a modlitbě člen vedoucího sboru Albert D. Schroeder vřele přivítal všech 6430 přítomných. Ve svých úvodních slovech bratr Schroeder jasně vysvětlil, proč se absolventi Gileadu liší od ostatních lidí, kteří se také označují za misionáře. Řekl: „Základní učebnicí školy Gilead je Bible.“ Absolventi Gileadu nejsou školeni, aby byli sociálními pracovníky, ale aby byli učiteli Božího slova. Jsou způsobilí, aby dokázali uspokojit duchovní potřeby lidí v cizích zemích.
Následující řečníci se vyjádřili o řadě dalších dokladů toho, že absolventi Gileadu jsou „skutečnými“ misionáři. Charles Molohan mluvil na námět „Jakožto misionáři přinášejte nadále znamenité ovoce“. Bratr Molohan rozvinul slova apoštola Pavla zaznamenaná v dopise Kolosanům 1:9, 10 a připomenul absolventům, že těch pět měsíců, které strávili v Gileadu, přispělo k jejich ‚růstu v přesném poznání Boha‘. Díky tomu budou moci lépe přinášet ovoce, a to dvojím způsobem: projevováním ovoce Božího ducha a tím, že se budou s ostatními lidmi dělit o biblické pravdy.
Následoval proslov člena vedoucího sboru Daniela Sydlika. Námět nutil posluchače k zamyšlení: „Neobchoduj se svým životem.“ Zmínil se o Ježíšových slovech: „Co dá člověk výměnou za svou duši?“ (Matouš 16:26) Bratr Sydlik uvedl: „Někteří lidé vyměnili svou duši za pohodlnější, snazší způsob života.“ Ovšem člověk, který má živou víru, se nemůže dopustit kompromisu, když jej postihnou zkoušky. Ježíšova slova naznačují, že musíme být ochotni něco „dát“, jinými slovy „obětovat“, máme-li získat svou duši neboli život. Noví misionáři byli povzbuzeni, aby se Jehovovi zcela vydali, aby službě pro Jehovu dali to nejlepší, co mohou.
Potom promluvil William Van de Wall z výboru služebního oddělení. Jeho proslov se jmenoval „Apoštol Pavel — Vzor hodný napodobení“. Bratr Van de Wall řekl: „Pavel byl v prvním století průkopníkem misionářské služby.“ Zdůraznil čtyři oblasti, v nichž byl Pavel vynikajícím příkladem pro současné misionáře: 1. Opravdový zájem o lidi a láska k lidem, 2. účinná služba, 3. skromnost, kterou dal najevo tím, že nechtěl prosazovat sám sebe, 4. bezvýhradná důvěra v Jehovu.
„Ať tě Jehova prozkoumá v tvém novém pověření“ — to byl námět proslovu Lymana A. Swingla, dalšího z členů vedoucího sboru. Bratr Swingle využil Žalm 139:16, který byl ten den denním textem, a pojednal o tom, že noví misionáři se v zemi, kam budou posláni, setkají s problémy, ale že Jehova zná řešení. „Obracejte se na něj,“ vybídl bratr Swingle misionáře, „mluvte s ním, když máte problém. Snažte se poznat, jaká je jeho vůle.“
Potom promluvil John E. Barr z vedoucího sboru na námět „Vaše víra neobyčejně roste“. (2. Tesaloničanům 1:3) U Lukáše 17:1 čteme Ježíšova slova: „Je nevyhnutelné, aby přicházely příčiny ke klopýtání.“ Někteří misionáři klopýtli o povahu jiných misionářů. Bratr Barr však povzbudil misionáře k tomu, aby měli víru, protože víru potřebujeme k tomu, abychom mohli odpouštět. Právě v této souvislosti Ježíšovi učedníci úpěnlivě prosili Ježíše: „Dej nám více víry.“ (Lukáš 17:2–5) Zkouškou víry mohou být pro misionáře i různé organizační úpravy. „Máme dost víry, abychom tyto úpravy přijali,“ ptal se bratr Barr, „nebo se nám stanou nepřekonatelnou horou?“
Následovaly rady od dvou instruktorů Gileadu. Jack Redford absolventy povzbudil, aby si zachovali pozitivní náhled na věci. Vyprávěl o misionářce, která se vzdala misionářské služby kvůli tomu, že ji druzí misionáři škádlili. Písmo nás však varuje, abychom se zbytečně neuráželi. (Kazatel 7:9) „Mějte na věci správný náhled,“ vybízel bratr Redford misionáře. „Odpouštějte druhým jejich chyby a projevy jejich nedokonalosti.“
Tajemník školy Gilead, U. V. Glass, se absolventů zeptal: „Jste připraveni na to, že vás potká ‚čas a nepředvídaná událost‘?“ (Kazatel 9:11) „Náš způsob života se může nečekaně změnit,“ řekl bratr Glass, „a někdy bývají takové změny dost bolestivé.“ Některé misionáře náhle postihlo zhoršení zdravotního stavu, nemoc nebo rodinné problémy, takže museli misionářskou službu opustit. „Ať nás potká jakákoli nepředvídaná událost,“ řekl bratr Glass, „víme, že Jehova si je toho vědom a dotýká se ho to. Když se na něho spolehneme, jistě zvítězíme.“
Významným bodem dopoledního programu byl proslov nazvaný „Odděleni pro misionářskou službu“. Theodore Jaracz, člen vedoucího sboru, se v něm zabýval otázkou, která byla vznesena v úvodu tohoto článku: „Co je to vlastně misionář?“ Rozebral 13. a 14. kapitolu Skutků, kde se píše o misionářské službě Pavla a Barnabáše. Tito dva misionáři se očividně nezaměřovali na řešení sociálních problémů, ale na ‚oznamování dobré zprávy‘. (Skutky 13:32) Bratr Jaracz řekl: „Souhlasíte, že Pavel a Barnabáš byli vzorem pravých misionářů?“ Robert Tracy, dlouholetý misionář v Mexiku, potom vyprávěl několik povzbudivých zkušeností ze své kazatelské služby.
Zlatým hřebem dopoledního programu bylo předání diplomů 48 absolventům. Diplomy předával bratr Schroeder. Posluchači s napětím naslouchali, když byla oznamována jména 21 zemí, kam budou misionáři vysláni: Barbados, Benin, Bolívie, Côte d’Ivoire, Ekvádor, Estonsko, Guinea-Bissau, Honduras, Kostarika, Lotyšsko, Mauricius, Mosambik, Nikaragua, Paraguay, Peru, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika, Tchaj-wan, Venezuela a Závětrné ostrovy.
Po přestávce na oběd se posluchači opět sešli a zúčastnili se živého studia Strážné věže, které vedl Robert P. Johnson, člen služebního oddělení. Na otázky odpovídali absolventi 98. třídy. Následovala pěkná série interview, která vedli učitelé Gileadu. Posluchači byli velmi povzbuzeni, když absolventi vyprávěli zážitky z kazatelské služby a vyjadřovali se o tom, jak se dívají na místa, do nichž budou vysláni.
Šest a půl roku byla škola Gilead umístěna ve Wallkillu (stát New York), v objektu, který patří Společnosti. V dubnu 1995 se však škola přestěhovala do nového vzdělávacího střediska Strážné věže v Pattersonu (stát New York). Jaké pocity má z této změny rodina betel ve Wallkillu? Při graduaci byla provedena interview s některými pracovníky z Wallkillu. Svými dojemnými odpověďmi dali jasně najevo, že studenti Gileadu jim na dlouho přirostli k srdci. Tito muži a ženy jsou zcela zjevně skutečnými misionáři — jsou to skromní, obětaví lidé, kteří velmi touží pomáhat druhým.
Když se program graduace chýlil ke konci, všichni přítomní byli pevně přesvědčeni, že škola Gilead bude i nadále úspěšně vykonávat to, co vykonává již více než 50 let — školit skutečné misionáře.
[Rámeček na straně 18]
Statistika třídy:
Počet zastoupených zemí: 8
Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 21
Počet studentů: 48
Průměrný věk: 32,72
Průměrný počet let v pravdě: 15,48
Průměrný počet let ve službě plným časem: 10,91
[Obrázek na straně 18]
Absolventi 98. třídy biblické školy Strážné věže Gilead
Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava. 1. A. Eszlingerová; T. Mannová; G. Riverová; M. Baruerová; M. Vazová; K. Durgaová; H. Silweryxová; D. Alvaradová 2. B. Tothová; S. Segarrová; R. Hartová; I. Roorycková; P. Escobar; J. Ejstrupová; L. Slighová; E. Rivera 3. D. Archardová; S. Snaithová; P. Marcielová; D. Koljonenová; S. Waddellová; L. Blackburnová; M. Escobarová; K. Archard 4. M. Hart; S. Toth; J. Koljonen; H. Bergmanová; D. Mann; J. Blackburn; D. Parková; F. Vaz 5. S. Segarra; L. Sligh; L. Leslieová; B. Bergman; W. Baruero; J. Alvarado; D. Leslie; D. Park 6. K. Silweryx; R. Eszlinger; J. Waddell; K. Snaith; A. Durga; F. Rooryck; C. Ejstrup; D. Marciel