Evangelia — Diskuse pokračuje

Jsou zprávy o narození Ježíše Krista, které jsou zapsány v evangeliích, pravdivé?

Pronesl Ježíš Kázání na hoře?

Opravdu byl Ježíš vzkříšen?

Skutečně řekl: „Jsem cesta a pravda a život“? (JAN 14:6)

O TĚCHTO a podobných otázkách diskutuje asi osmdesát učenců na Semináři o Ježíšovi, který se koná dvakrát ročně od roku 1985. Tato skupina učenců odpovídá na takové otázky neobvyklým způsobem. O každém výroku, který je v evangeliích připisován Ježíšovi, účastníci semináře hlasují pomocí hlasovacích kuliček. Červená kulička ukazuje názor, že daný výrok Ježíš opravdu pronesl. Růžová kulička znamená, že daný výrok se podobá něčemu, co Ježíš možná řekl. Šedá kulička ukazuje, že dané myšlenky jsou možná blízké Ježíšovým myšlenkám, ale samotný výrok od něj nepochází. A černá kulička vyjadřuje zcela zamítavé stanovisko, tedy že daný výrok má původ v pozdější tradici.

Účastníci Semináře o Ježíšovi pomocí této metody vyjádřili zamítavý postoj ke všem čtyřem otázkám uvedeným v úvodu. Celkem 82 procent slov, která jsou v evangeliích připisována Ježíšovi, ohodnotili černou kuličkou. Podle těchto učenců se pouze 16 procent událostí týkajících se Ježíše a vylíčených v evangeliích či jiných spisech jeví jako autentické.

Takový kritický pohled na evangelia není nijak nový. Útok na evangelia byl podniknut již v roce 1774, když byl vydán rukopis, jenž měl 1 400 stran a jehož tehdy již zesnulým autorem byl Hermann Reimarus, profesor orientálních jazyků, který žil v Hamburku v Německu. Reimarus v tomto rukopisu vyjádřil hluboké pochybnosti o historické přesnosti evangelií. Jeho závěry byly založeny na jazykové analýze a na zdánlivých rozporech nacházejících se ve čtyřech evangeliích, která popisují Ježíšův život. Od té doby kritikové často vyjadřují pochybnosti o autentičnosti evangelií, což do určité míry podkopává důvěru veřejnosti v tyto spisy.

Společným jmenovatelem diskusí takových učenců je to, že se na zprávy v evangeliích dívají jako na náboženskou smyšlenku předávanou různými lidmi. Učenci, kteří vyjadřují pochybnosti o evangeliích, obvykle kladou otázky jako: Mohly by náboženské názory pisatelů čtyř evangelií vést tyto muže k tomu, že by skutečnost přikrášlili? Přiměly je zájmy společenství prvních křesťanů, aby Ježíšův příběh nějak upravili nebo k němu něco přidali? Které části evangelií je možné považovat spíše za poctivou reportáž než za spisy podporující nějaký mýtus?

Lidé, kteří vyrostli v ateistické nebo sekularizované společnosti, se domnívají, že Bible — včetně evangelií — je knihou plnou legend a bájí. Jiní jsou zase zděšeni dějinami křesťanstva, které se vyznačují krveproléváním, útlakem, nejednotou a bezbožným chováním. Takoví lidé nevidí žádný důvod, proč by měli věnovat pozornost spisům, jež křesťanstvo považuje za posvátné. Mají pocit, že dílo, které vedlo ke vzniku pokryteckého náboženství, nemůže být ničím víc než neužitečnou bájí.

Jaký je váš názor? Měli byste dovolit, aby několik učenců, kteří zpochybňují historickou přesnost evangelií, vyvolalo podobné pochybnosti i ve vaší mysli? Měli byste dovolit, aby vaší důvěrou v evangelia otřáslo tvrzení o tom, že pisatelé těchto evangelií údajně vytvořili spisy podporující nějaký mýtus? Měla by vás bezbožná minulost křesťanstva vést k pochybnostem o spolehlivosti evangelií? Zveme vás, abyste prozkoumali některé skutečnosti.

[Obrázek na straně 4]

Obsahují evangelia báje, nebo skutečnosti?

[Podpisek]

Ježíš chodící po moři/The Doré Bible Illustrations/Dover Publications

[Podpisek obrázku na straně 3]

Pozadí, strany 3–5 a 8: S laskavým svolením Freer Gallery of Art, Smithsonian Institution, Washington, D.C.