Hlasatelé Království vyprávějí
Dobrá zpráva nachází odezvu v Lotyšsku
BIBLE jasně ukazuje, že je Boží vůlí, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Lidé, kterým byla mnoho let odpírána příležitost slyšet dobrou zprávu, ji nyní slyší! V Lotyšsku, stejně jako jinde na světě, dnes na dobrou zprávu příznivě reagují lidé bez ohledu na svůj věk a původ. Dokladem toho jsou zkušenosti, které zde uvádíme.
• Ve městě Rēzekne, které leží ve východním Lotyšsku, se na ulici jedna matka se svou dospívající dcerou zeptala jakési ženy na cestu. Ta žena byla svědkyní Jehovovou, a nejen že jim sdělila potřebné informace, ale také je pozvala na shromáždění svědků Jehovových.
Matka i dcera byly nábožensky založené, a proto se rozhodly, že na shromáždění půjdou. Cestou se domluvily, že kdyby tam pozorovaly něco nevhodného, ihned odejdou. Ale shromáždění bylo tak zajímavé, že odejít je ani nenapadlo. Když jim bylo nabídnuto biblické studium, tuto nabídku přijaly a shromáždění se začaly účastnit pravidelně. Za pouhé tři měsíce projevily touhu podílet se na kazatelské činnosti a těšily se, že budou pokřtěny.
• V jednom městě v západním Lotyšsku se jeden svědek setkal s 85letou Annou, která projevila opravdový zájem a souhlasila s biblickým studiem. Její dcera a jiní členové rodiny jí silně odporovali. Anna však ve svém biblickém studiu pokračovala — jejich odpor jí v tom nezabránil, a nejen to, ale nezabránil jí ani její pokročilý věk a chatrné zdraví.
Jednoho dne řekla Anna své dceři, že se chystá dát se pokřtít. „Jestliže se dáš pokřtít, pošlu tě do pečovatelského domova,“ odpověděla dcera. Ta hrozba však Annu neodradila. Kvůli svému tělesnému stavu byla ovšem pokřtěna přímo u sebe doma.
Jak na to reagovala Annina dcera? Její srdce se změnilo a tato žena pro matku připravila po křtu slavnostní jídlo. Potom se maminky zeptala: „Jak se cítíš, když jsi teď pokřtěná?“ Co odpověděla Anna? „Jako bych se právě narodila!“
• V prosinci 1998 potkaly dvě svědkyně Jehovovy jednoho důchodce, bývalého důstojníka sovětské armády. Ten muž věřil ve Stvořitele, a proto přijal nabídku biblického studia, k němuž se později připojila i jeho manželka. Rychle postupovali kupředu a brzy se stali nepokřtěnými zvěstovateli. V létě už byl tento bývalý důstojník pokřtěný. Tito manželé tak milují duchovní věci, že to je pro všechny členy sboru povzbuzením. A navíc se oba vydatně podíleli na přestavbě jedné místní rezidence, z níž byl vybudován pěkný sál Království.