Oltář neznámému božstvu

APOŠTOL Pavel navštívil asi v roce 50 n. l. Atény. Viděl tam oltář zasvěcený neznámému bohu a později se o tom zmínil ve svém vynikajícím svědectví o Jehovovi.

Svůj proslov na Martově pahorku neboli Areopagu Pavel uvedl slovy: „Aténští muži, vidím, že patrně máte ve všem větší bázeň před božstvy než jiní. Když jsem například procházel kolem a pečlivě pozoroval vaše předměty zbožňování, našel jsem také oltář, na němž bylo napsáno: ‚Neznámému Bohu‘. Čemu jste tedy nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji.“ (Skutky 17:22–31)

Tento aténský oltář sice nebyl nikdy nalezen, ale podobné oltáře existovaly v jiných částech Řecka. Například řecký zeměpisec Pausaniás, který žil ve druhém století, se zmínil o tom, že u Faléra nedaleko Atén viděl oltáře „takzvaných Neznámých bohů“. (Cesta po Řecku, I, 1) Podle téhož díla byl v Olympii „oltář Neznámých bohů“. (V, 14)

Ve svém díle Život Apollónia z Tyany (VI, 3) napsal řecký spisovatel Filostratos (asi 170–245 n. l.), že v Aténách „jsou postaveny dokonce oltáře na počest neznámých bohů“. V díle Životy, názory a výroky proslulých filosofů (I, 110) Díogenés Laertios napsal, že na různých místech v Aténách bylo možno spatřit „bezejmenné oltáře“.

Také Římané stavěli oltáře bezejmenným božstvům. Zde vidíme oltář, který pochází z prvního nebo druhého století př. n. l. a zachoval se v římském muzeu Palatine Antiquarium. Je na něm uveden latinský nápis, z něhož je patrné, že oltář byl zasvěcen ‚nějakému bohu nebo bohyni‘, což jsou slova „často obsažená v modlitbách nebo zasvěcovacích formulích, jak v nápisech, tak i v literárních textech“.

„Bůh, který udělal svět a všechno v něm,“ je pro mnohé lidi stále neznámý. Pavel však řekl Atéňanům, že tento Bůh, Jehova, „není daleko od nikoho z nás“. (Skutky 17:24, 27)

[Podpisek obrázku na straně 32]

Oltář: Soprintendenza Archeologica di Roma