Boží jméno v ruské hudbě

V ROCE 1877 známý ruský skladatel Modest Musorgskij zkomponoval chorál, jehož děj se zakládá na událostech, které se odehrály v biblických zemích. Jednomu svému příteli Musorgskij napsal: „Biblický výstup nazvaný Jozue Nunův jsem napsal zcela podle Bible, a dokonce jsem se při tom držel i popisu trasy, kudy Jozue při svém vítězném tažení Kanaánem procházel.“ Také ve svých dalších skladbách, jako například ve „Zničení Senacheriba“, se Musorgskij nechal inspirovat biblickými náměty a postavami.

Stojí za zmínku, že ve skladbě „Jozue Nunův“ a rovněž i ve své úpravě skladby „Zničení Senacheriba“ z roku 1874 Musorgskij používá ruskou výslovnost Božího jména, které je v Hebrejských písmech zapsáno čtyřmi souhláskami — יהוה (JHVH) — a které se tam vyskytuje téměř 7 000krát.

Z těchto Musorgského skladeb je vidět, že Boží jméno Jehova, jak je uvedeno v Bibli, bylo v ruské společnosti známé ještě před začátkem 20. století. A to je dobře, protože sám Jehova Mojžíšovi řekl: „To je mé jméno na neurčitý čas a to je má památka pro generaci za generací.“ (2. Mojžíšova 3:15)

[Obrázek na straně 32]

Státní konzervatoř v Sankt Petěrburgu v roce 1913; zde jsou uloženy výtisky partitur k Musorgského hudbě

[Podpisky obrázku na straně 32]

Notový arch: Vědecká hudební knihovna Státní konzervatoře v Sankt Petěrburgu pojmenovaná po N. A. Rimském-Korsakovovi; výjev z ulice: Ruská národní knihovna, Sankt Petěrburg