Co možná nevíte . . .

Co měl Ježíš na mysli, když řekl Saulovi, že ‚si to vzpíráním proti bodcům ztěžuje‘? (Skutky 26:14)

▪ V biblických dobách používali rolníci bodce k tomu, aby při orání usměrňovali tažná zvířata. Bodec byl zašpičatělá tyč dlouhá asi 2,5 metru. Na jednom konci měl ostrý kovový hrot. Pokud by zvíře tlaku bodce vzdorovalo, zranilo by se. Na druhém konci byla často připevněna dlátovitá lopatka, která se používala na čištění radlice od hlíny, zbytků rostlin a jiných nečistot.

Bodce někdy sloužily jako zbraně. Izraelský soudce a válečník Šamgar pobil „dobytčím bodcem“ 600 Filištínů. (Soudci 3:31)

V Bibli se o tomto nástroji mluví i v přeneseném významu. Například král Šalomoun napsal, že slova moudrého člověka mohou být „jako volské bodce“. Mohou totiž druhé pobízet k tomu, aby dělali správná rozhodnutí. (Kazatel 12:11)

Vzkříšený Ježíš použil podobný slovní obraz. Řekl Saulovi, který pronásledoval křesťany, aby se přestal ‚vzpírat proti bodcům‘. Tento výraz vyvolává představu tvrdohlavého zvířete, které odmítá reagovat na pobídky svého majitele. Saul Ježíše poslechl. Změnil svůj způsob života a později se stal známým jako apoštol Pavel.

Jak Židé v prvním století měřili čas po setmění?

▪ Židé, kteří žili v prvním století n. l., mohli za jasného dne určovat čas podle slunečních hodin. Když však bylo slunce za mraky nebo nastala noc, používali klepsydru neboli vodní hodiny. Kromě Židů používali tuto pomůcku i starověcí Egypťané, Peršané, Řekové a Římané.

Podle The Jewish Encyclopedia jsou o klepsydře zmínky v Mišně a Talmudu, a to „pod různými názvy, které nejspíš odlišují různé typy a tvary. Všechny však označují stejný princip, totiž pomalý odtok — doslova kradení — vody, kapku po kapce, což je význam řeckého slova klepsydra“.

Jak klepsydra fungovala? Voda vytékala z jedné nádoby malým otvorem v jejím dně do druhé nádoby. Pozorovatel mohl měřit čas tak, že se podíval na vodní hladinu v horní nebo dolní nádobě, na nichž byly rysky.

V římských vojenských táborech se takové hodiny používaly k určování nočních hlídek. Střídání hlídek se oznamovalo troubením na trubku. Ten, kdo byl v doslechu, tak věděl, kdy každá ze čtyř nočních hlídek začíná a končí. (Marek 13:35)