Rozvod má opravdu své oběti
KDYBYSTE měl věřit všemu, co za několik uplynulých desetiletí napsali „odborníci“ o rozvodu, snad byste došel k závěru, že u moderního rozvodu není nikdo vinen a nikomu se neublíží.
Mnoha rodičům usnadnilo cestu k rozvodu několik obecně opakovaných frází, jako: Pro děti je rozvod lepší než nešťastné manželství; jen počkejte, až budou děti ve ‚správném věku‘, abyste jim ušetřili bolest; děti se z traumatu za pár let zotaví.
Někteří tyto optimistické představy podpořili. Například spisovatelky Susan Gettlemanová a Janet Markowitzová popírají „mýtus o poškozeném dítěti“. Tvrdí, že rozvod nemusí být pro děti zdrcující, pokud jej rodiče ‚řeší zrale‘. Dokazují dokonce, že rozvod rodičů může dětem pomoci, aby se jednoho dne vyrovnaly se svým vlastním rozvodem! Prohlašují: „Skutečným předmětem reformy by měla být instituce manželství a mýtus o rodinném životě samotném.“ — The Courage to Divorce (Odvaha k rozvodu).
Znějí však taková smělá tvrzení vskutku pravdivě? Jaká je cena, kterou skutečně platí za rozvod děti ve světě, kde počet rozvodů prudce stoupá? Je pravda, že se nikomu neublíží?
Strašná daň
V roce 1971 zahájily americké badatelky Judith Wallersteinová a Joan Berlin Kellyová stěžejní výzkum dlouholetého účinku rozvodu na rodiny. Vybraly si šedesát rodin, které se právě rozváděly. V těchto rodinách bylo celkem 131 dětí od dvou do osmnácti let. Badatelky s překvapením zjistily, že rozvod téměř nikdy nepřinesl dětem úlevu. Platilo to i tehdy, když bylo manželství rodičů nešťastné. Rozvod děti spíše silně rozrušil.
Byly následky otřesu po rozvodu krátkodobé? Naneštěstí ne. Po pěti letech bylo 37 procent dětí v lehké až těžké depresi. Většina jich stále doufala, že se rodiče k sobě vrátí — i když uzavřeli nová manželství! Po deseti, ba i patnácti letech téměř polovina zkoumaných dětí „vstoupila do dospělosti jako ustaraní, nedostatečně výkonní, podceňující se, někdy rozhněvaní mladí muži a ženy“.
Takové výsledky odporovaly všeobecně přijímanému názoru. Jak píše Wallersteinová: „Naše zjištění byla v naprostém protikladu k našemu očekávání. Pro mnoho lidí to byla nevítaná novinka, a dostávaly jsme rozzlobené dopisy od terapeutů, rodičů a právníků, kde říkali, že se jistě mýlíme.“
Děti však nelhaly; závěry Wallersteinové a Kellyové potvrdily jiné výzkumy. Časopis Journal of Social Issues uvedl, že se většina profesionálů, například badatelů v oblasti chování, „domnívá, že rozchod rodičů a zrušení manželství má hluboce záporný účinek jak na děti, tak na dospívající“. Časopis dodal, že taková domněnka „se ve velké míře potvrdila“, a uvádějí zjištění jako tato: U dětí z rozvedených manželství je vyšší průměr zločinnosti a protispolečenského chování než u dětí z nenarušených rodin; počet dětí z rozvedených manželství, přijatých do psychiatrických léčeben, bývá až dvakrát vyšší než počet dětí z nenarušených rodin; rozvod je snad nejčastější příčinou deprese v dětství.
A co starší děti?
Starší děti nezvládají rozvod o mnoho lépe než mladší. Když jsou dospívající svědky rozvodu svých rodičů, mohou trpět hlubokým zklamáním, díky němuž zatrpknou ve svém pohledu na manželství a jiné instituce, jako je škola. Některé dojdou k závěru, že všechny vztahy jsou nespolehlivé, odsouzené jednoho dne se zhroutit ve zradě a nevěře.
Někteří takto vykolejení dospívající se po rozvodu rodičů vrhají do divokých krajností. Někteří se uchýlí k drogám, někteří se sníží k sexuální promiskuitě, někteří utečou z domu. Jiní zprvu vypadají, jako by se přes rozvod přenesli, ale pak procházejí opožděnou reakcí. Asi není náhoda, že — jak poznamenal časopis The Washingtonian — souběžně se vzestupem rozvodů probíhá vzestup výživových poruch mladistvých, a dokonce sebevražd.
A tak rodiče, kteří vyčkávají, až děti dosáhnou ‚správného věku‘, než zahájí rozvodové řízení, budou možná muset čekat dlouho. Nezdá se, že by existoval magický ‚správný věk‘, kdy děti proklouznou rozvodem bez úhony. Sociolog Norval D. Glenn dokonce v časopise Psychology Today naznačil, že děti mohou trpět zápornými účinky rozvodu, které „nezmenšeny přetrvávají po celý život“.a Došel k závěru: „Je třeba seriózně vzít v úvahu znepokojivou hypotézu, že rostoucí počet dětí z rozvedených manželství povede k pomalému, ale vytrvalému úpadku celkové úrovně blahobytu obyvatelstva.“
Tato zjištění, výzkumy a statistiky jsou sice pochmurné, ale neznamenají, že je každému dítěti z rozvedeného manželství souzeno vést život plný těžkostí. Dokazují však, že rozvod představuje pro děti velmi skutečné nebezpečí. Otázka je: Jak mohou být děti ochráněny před účinky rozvodu?
Jaká je naděje pro děti?
Žádná ochrana se nevyrovná prevenci. Doktorka Diane Medvedová to vyjádřila ve své knize The Case Against Divorce (Argumenty proti rozvodu): „Sobecké zájmy nesmějí být nadále jediným měřítkem vhodnosti rozvodu.“ Sotva lze pochybovat, že zaujetí sebou samým a sklon prosazovat vlastní já, které prostupují moderní společnost, podkopaly nespočetná manželství. Jak mohou manželské dvojice bojovat s tímto vlivem a zachovat své manželství?
Bible prohlašuje, že její Autor je Původcem manželství. Potvrzuje to skutečnost, že biblické rady pro manželství jsou skutečně účinné. Pomohly miliónům mužů a žen, aby zlepšili kvalitu svého rodinného života. Bible vyprostila nespočetná manželství z čelistí rozvodu. Může pomoci i vám.b
Rozvodu se naneštěstí nelze vždy vyhnout nebo mu předejít. Je to skutečnost moderního světa. Někteří rodiče poznají Boží normy pro manželství, až když jsou rozvedeni. Jiní žijí věrně podle těchto norem, ale zradí je sobecký, nemravný partner. Sama Bible uznává, že některé výjimečné okolnosti rozvod připouštějí. (Matouš 19:9) Ale jak Ježíš učil, žádné moudré rozhodnutí nelze učinit bez předchozího ‚počítání nákladů‘. — Lukáš 14:28.
Jestliže již k rozvodu došlo, jistě teď není čas klesat pod tíhou viny nebo lítosti. Je čas zmírnit jeho dopad na děti. Toho lze dosáhnout. Doktorka Florence Bienenfeldová, uznávaná poradkyně a zprostředkovatelka v rozvodových věcech, ujišťuje rozvedené rodiče: „Rozvod nemusí být řecká tragédie, v níž všichni umírají. Každý může žít a časem se zotavit, uzdravit se a mít se velmi dobře.“ — Helping Your Child Succeed After Divorce (Pomoci dítěti k úspěchu po rozvodu).
Ale jak? Co mohou pro děti z rozvedených manželství udělat rodiče, příbuzní a přátelé?
[Poznámky pod čarou]
a Nedávné výzkumy dokonce ukázaly, že i mladí dospělí nad dvacet let značně trpí, když se jejich rodiče rozvedou. Podle zprávy The New York Times Magazine jimi otřese zřejmý zvrat v morálce rodičů. Mnozí se vrhnou do požitkářství a promiskuity, kdežto jiní se uzavřou přede všemi romantickými vztahy, a někteří dokonce přísahají, že nikdy nevstoupí do manželství.
b Viz knihu Vytvářet šťastný rodinný život, vydanou Newyorskou biblickou a traktátní společností Strážná věž.