Co říká Bible
„Prut kázně“ — Je staromódní?
„Pošetilost je svázána se srdcem chlapce; prut kázně je to, co ji vzdálí daleko od něho.“ — Přísloví 22:15.
„Jakékoli tělesné trestání škodí citům a nemělo by být dovoleno.“ — Parents Anonymous.
BIBLICKÁ zmínka o „prutu kázně“ vyvolává prudké spory. Dá se to pochopit, protože tisíce dětí každoročně umírají na bezprostřední následky týrání ze strany některého z rodičů. Snad právě proto jeden komentář k Bibli mylně vykládá její souhlas s tělesným trestáním jako pouhý „názor podmíněný dobovou kulturou“.
Bibli však neinspirovaly názory podmíněné dobovou kulturou, ale Bůh. (2. Timoteovi 3:16) Jsou její výroky o „prutu kázně“ nerozumné? Je důležité, abychom prozkoumali tento „prut kázně“ v celém kontextu. Znázorněme si to: Jednotlivé díly obrázkové skládačky nedávají samy o sobě skoro žádný smysl. Teprve když je sestavíme, uvidíme celý obrázek. A podobným samostatným dílem skládačky je „prut kázně“. Abychom viděli celý obraz, musíme tento „prut kázně“ zasadit mezi ostatní biblické zásady, které se ke kázni vztahují.
Vyrovnaný názor
Schvaluje Bible jenom tělesné trestání? Uvažujme nad následujícími radami:
• „Nikdy nedožeňte své děti k zlosti.“
• „Nebuďte na děti přespříliš přísní, nebo z nich vypudíte všechen cit.“
Někdo snad řekne: ‚To je daleko rozumnější než biblické rady.‘ Ovšem toto jsou biblické rady. Jsou zaznamenány v Efezanům 6:4 (The New Jerusalem Bible) a v Kolosanům 3:21 (Phillips).
Ano, biblické hledisko je rozumné. Uznává, že tělesné trestání obvykle není nejúčinnější vyučovací metodou. Přísloví 8:33 neříká ‚pociťujte kázeň‘, ale „naslouchejte kázni“. Přísloví 17:10 poukazuje na to, že „přísné napomenutí zapůsobí hlouběji na toho, kdo má porozumění, než když hlupáka stokrát udeříš“. A kromě toho 5. Mojžíšova 11:19 doporučuje preventivní ukázňování, při němž rodiče využívají vhodné příležitosti, aby svým dětem vštěpovali mravní zásady. Bible má tedy vyrovnaný názor na udílení kázně.
A jak je to s „prutem“?
Bible se nicméně zmiňuje o „prutu“ kázně. (Přísloví 13:24; 22:15; 23:13, 14; 29:15) Jak tomu máme rozumět?
Slovo „prut“ je přeloženo z hebrejského slova ševet. Hebrejci slovem ševet rozuměli tyčku nebo hůl, jakou například používali pastýři. V takových souvislostech naznačuje prut autority láskyplné vedení, ne nelítostnou surovost. — Žalm 23:4.
Slovo ševet je v Bibli často používáno symbolicky ve významu autority. (2. Samuelova 7:14; Izajáš 14:5) Když je slovo „prut“ uplatněno na autoritu rodičů, nemá výlučně význam tělesného trestání. Zahrnuje v sobě veškeré formy ukázňování, které ve většině případů nemusí být tělesné. A když je přece použito tělesného ukázňování, bývá to obvykle proto, že se ostatní metody neosvědčily. Přísloví 22:15 říká, že se srdcem toho, kdo je tělesně ukázňován, je „svázána“ (v srdci je „zakotvena“, NJB; „hluboce zakořeněna“, The New English Bible) pošetilost, tedy něco více než pouhá dětská lehkovážnost.
Jak by se měla udílet kázeň?
Ukázňování je v Bibli soustavně uváděno ve spojitosti s láskou a mírností, ne s hněvem nebo surovostí. Člověk, který umí udílet rady, by měl být „ke všem jemný,. . . ovládat se za zlých okolností a s mírností poučovat ty, kteří nejsou příznivě nakloněni“. — 2. Timoteovi 2:24, 25.
Ukázňování tedy rodičům neslouží jako jakýsi emocionální ventil. Je to výchovná metoda. Měla by tedy poučit chybující dítě. Je-li tělesné ukázňování udíleno v hněvu, poskytuje nesprávné ponaučení. Uspokojuje potřebu rodiče, nikoli však potřebu dítěte.
Účinné ukázňování má navíc své hranice. „Budu [tě] muset ve vhodné míře trestat,“ říká Jehova svému lidu u Jeremjáše 46:28. Je nezbytné na to pamatovat zejména při tělesném ukázňování. Kdyby někdo bil malé dítě, nebo jím třásl, mohl by mu způsobit poruchu mozku, a možná dokonce i smrt.a Překročí-li se účel ukázňování — totiž napravovat a poučovat — mohlo by to dospět až k týrání dítěte.b
Bible nepodporuje týrání dětí
Než Jehova svůj lid usměrnil, řekl: „Ty se neboj,. . . neboť jsem s tebou.“ (Jeremjáš 46:28) Dítě by se po ukáznění nemělo cítit opuštěné. Mělo by naopak vycítit, že jsou rodiče ‚s ním‘ a že je láskyplně podporují a povzbuzují. Pokud je nutné použít tělesné ukáznění, mělo by dítě chápat proč. Přísloví 29:15 říká: „Prut a kárání dávají moudrost.“
Je smutnou skutečností, že „prut kázně“, který náleží autoritě rodičů, dnes mnozí zneužívají k týrání. Ale chyba není ve vyrovnaných biblických zásadách. (Srovnej 5. Mojžíšovu 32:5.) Když uvažujeme nad tímto „prutem“ v celém kontextu, vidíme, že slouží k poučování dětí, ne k týrání. Písmo se tak prokazuje — jako i v jiných věcech — jako „prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti“. — 2. Timoteovi 3:16.
[Poznámky pod čarou]
a Kniha Outgrowing the Pain: A Book for and About Adults Abused as Children (Vyrůst z bolesti: Kniha o dospělých a pro dospělé, kteří byli v dětství týráni) varuje: „Z naplácání dítěti se může stát týrání, když je provedeno nekontrolovaně, takovou silou, že můžeme dítě poranit. Když se k bití používají různé předměty nebo pěsti, když se bijí velmi malé děti nebo když údery směřují na zranitelná místa (obličej, hlavu, břicho, záda, pohlavní orgány), vzrůstá pravděpodobnost, že se z tělesného trestání stane týrání dítěte.“
b Kniha Father Power (Otcovská moc) od dr. Henryho Billera a Dennise Mereditha podotýká: „I poměrně mírný tělesný trest stačí, aby zapůsobil. Jestliže ho udílí někdo, koho dítě miluje a o kom ví, že je jím milováno, bude emocionální dopad dostačující k tomu, aby se zamyslelo nad tím, co udělalo.“
[Podpisek obrázku na straně 26]
The Bettmann Archive