Mým koníčkem je astronomie

ŽIJI na Severním ostrově Nového Zélandu v jižním Tichomoří. Od patnácti let se zajímám o astronomii. Je to pokojný koníček, který může být tak jednoduchý, nebo tak složitý, jak si budete přát. Rozhodně nemusíte být promovanými fyziky nebo matematickými génii, abyste mohli mít z astronomie potěšení.

Většina koníčků vyžaduje nějaké vybavení. Co tedy budete potřebovat? Především oči. Když vyjdete do noci z osvětlených místností vašeho domu, bude trvat asi deset minut, než si vaše oči zvyknou na méně světla. Pokud žijete ve městě, možná zjistíte, že vás ruší pouliční osvětlení a svítící okna domů. Co s tím můžete dělat? Najděte si místo, které je před světlem z těchto zdrojů chráněno.

Nejlepší pozorovací podmínky jsou za temné, bezmračné noci, když nesvítí měsíc. Měsíc totiž vyzařuje do atmosféry jemné světlo, a v důsledku toho většina slabších hvězd mizí. Kolik hvězd můžete vidět prostým okem? Obvykle dva až čtyři tisíce. Hvězdy blízko obzoru jsou vidět hůře, protože se na ně díváte skrz silnější vrstvu atmosféry. Hvězdy jsou pak méně jasné a dochází k většímu zkreslení. Některé lidi překvapuje, že prostým okem je vidět jen poměrně málo hvězd. Když se totiž podíváte vzhůru poprvé, zdá se vám, že jich tam jsou miliony.

Hvězda, nebo planeta?

Když na obloze vidíte nějaký jasnější bod, vzniká otázka, zda je to hvězda, nebo planeta. Hvězdy jsou zdroje světla — ohromné jaderné reaktory, které do kosmu chrlí elektromagnetické signály. Jsou velmi daleko od Země. Nejbližší hvězda — kromě Slunce — je od nás vzdálena 4,3 světelného roku. Světlo se šíří rychlostí asi 299 000 kilometrů za sekundu. A protože k nám světlo hvězd putuje z takové dálky, poněkud zeslábne. Navíc musí projít hustou zemskou atmosférou, která světelné paprsky ohýbá na všechny strany. Básník říká: „A piju lesk jak padlý sníh a nad ním hvězd večerní mih.“ Ano, pokud je světlo mihotavé, je to hvězda.

Planety však sluneční světlo jen odrážejí stejně jako Měsíc. Jsou nám poměrně blízko. Jsou to členové naší sluneční rodiny, sluneční soustavy. Planety viditelné prostým okem odrážejí světlo, které je stálé, a proto nebliká.

Dostupná pomoc

Pro případ, že byste chtěli jít dále, vám řeknu něco o svých přátelích, díky nimž mi můj koníček přináší větší potěšení. Tím prvním je atlas hvězdné oblohy. Mám revidované vydání publikace Norton’s Star Atlas. Jsou tam skvělé mapy oblohy a také informace, díky nimž se amatér může seznámit s pojmy, které se v astronomii používají.

Mým druhým přítelem je planisféra. Skládá se ze dvou kotoučů z umělé hmoty, které jsou ve středu spojeny. Na spodním kotouči je natištěna mapa hvězdné oblohy; horní kotouč je otočný a je v něm okénko, které se dá nastavit podle data a hodiny. Tak je možné zjistit, které hvězdy můžete ze svého stanoviště pozorovat v určitý den a hodinu během roku. Závisí to také na zeměpisné šířce vašeho stanoviště. Na Novém Zélandu je v mnoha knihkupectvích snadné koupit nebo objednat Philips’ Planisphere. Když budete planisféru kupovat, bude zapotřebí vědět, jaká je jižní nebo severní zeměpisná šířka vašeho města.

Měli byste si koupit dalekohled? Pokud se tomuto koníčku budete věnovat, dá se předpokládat, že si jej nakonec koupíte. Jsou tři typy dalekohledů — čočkový, zrcadlový a kombinovaný. Zajděte si do veřejné knihovny pro knížky o astronomii a dalekohledech. Je totiž překvapivě jednoduché vyrobit si dalekohled doma. Kupte si levnou knížku o tom, jak takový astronomický dalekohled udělat. Zjistíte, že je to zajímavý projekt.

Binokulární dalekohled má širší zorné pole, a tak v něm uvidíte větší výsek oblohy. Můžete vidět krásné hvězdokupy, které se třpytí jako šperky na černém sametu nebe. Ukáže se, že mráčky, které vidíte, jsou mlhoviny — mračna prachu a plynu —, které jsou hluboko ve vesmíru, vzdáleny mnoho světelných let. Zářící pruh Mléčné dráhy můžete vidět z kteréhokoli místa na Zemi. Binokulárním dalekohledem se také nejlépe prohlíží obloha, když hledáte komety — tuláky, kteří se občas vkradou do našeho vesmírného okolí. Místní noviny možná každý týden otiskují články, které vám mohou při pozorování noční oblohy pomoci.

Vlastníte osobní počítač? Existují astronomické programy pro začátečníky, ale jsou i jiné, důmyslnější. Já v počítači uchovávám všechny informace, které se týkají mého koníčka. Vycházejí také populární časopisy o astronomii. Čas od času vyjde nějaký článek na toto téma i v Probuďte se!

Měsíc a planety

Najít Měsíc samozřejmě není problém. Když je viditelný, je dominantou noční oblohy. Úplněk je opravdu krásný — jak noci pomalu ubývá, Měsíc pluje oblohou, a to zdánlivě od východu na západ. Když jej však budete pozorovat pečlivěji a budete si všímat polohy hvězd, zjistíte, že Měsíc se ve skutečnosti pohybuje stejným směrem jako my, od západu na východ. Sledujte Měsíc jednu nebo dvě hodiny a nebo dvě po sobě jdoucí noci a všímejte si polohy nehybných hvězd vzhledem k Měsíci. Země se otáčí kolem své osy větší rychlostí, než jakou Měsíc obíhá kolem Země, a proto necháváme Měsíc za sebou.

Astronomovi může vzniknout problém, když je viditelná část Měsíce velká. Je totiž příliš mnoho světla. Vždycky jsem měsíc velmi rád pozoroval, když uplynulo 4 až 7 dní nebo 22 až 24 dní od novu. Tehdy jsou stíny jeho pohoří a okrajů jeho kráterů delší a ostřejší. Měsíc je jediné nebeské těleso, které je nám natolik blízko, že můžeme pozorovat trvalé rysy jeho povrchu prostým okem. Jeho povrch vypadá jinak, když jste od rovníku na sever, a jinak, když jste od rovníku na jih.

To platí i pro souhvězdí neboli obrazce tvořené hvězdami. Proto je pro vás lepší, abyste používali mapy oblohy, které jsou určeny pro vaši polokouli. Jinak budou souhvězdí vůči mapě vzhůru nohama, a navíc budou stranově převrácená. To je trochu matoucí, zvlášť pro amatéra. Ještě je třeba uvést, že astronomický dalekohled ukazuje objekt také vzhůru nohama. Ale kde jsou planety? Nejprve musíte vědět dvě věci: Co je ekliptika a co je zodiak.

Ekliptika je zdánlivá roční dráha Slunce na pozadí hvězdné oblohy. Rovina ekliptiky protíná rovinu nebeského rovníku pod úhlem asi 23,5 stupně. Zodiak znamená „kruh zvířat“, a proto se mu česky říká zvěrokruh. Je to pomyslný pruh podél ekliptiky o šířce asi osmi stupňů na obě strany. Slunce, Měsíc a planety viditelné prostým okem jsou vždy v pásu zodiaku. Planetu poznáte podle toho, že při opakovaných pozorováních noční oblohy zaznamenáte změnu její polohy vzhledem ke zdánlivě nehybným hvězdám.

Ale na kterou planetu se díváte? Merkur a Venuše budou večer vždy na západě a ráno vždy na východě. Nikdy je nebudete mít nad hlavou. S Venuší může soupeřit pouze Měsíc. Bezpochyby ji znáte jako Jitřenku nebo Večernici. Planety, jejichž oběžná dráha kolem Slunce je až za oběžnou dráhou Země, cestují od východu na západ. Mars, Jupiter, Saturn a Uran jsou také viditelné prostým okem. Zpočátku bude potřeba zjistit si jejich polohu v nějakém informačním zdroji, protože je mezi hvězdami nenajdete snadno.

Hvězdy

Hvězdy pro vás budou vždy okouzlujícími zářícími body. Když se seznámíte se souhvězdími, může to být začátek nového přátelství s úctyhodným dílem Stvořitele.

Některé hvězdy jsou pro nás obzvlášť zajímavé. Jednou z nich je Sírius, nejjasnější hvězda oblohy. Je to také dvojhvězda — vlastně to jsou dvě hvězdy, které obíhají kolem společného středu. Druhou nejjasnější hvězdou je Canopus. Kosmické lodě používají tuto hvězdu ke zjištění své polohy ve vesmíru a k nasměrování svých antén směrem k Zemi, aby bylo možné je z ní řídit.

Varování

1. Astronomie by měla být koníčkem, nikoli posedlostí. Vynikající pravidlo je: „Nejprve Stvořitel, potom stvoření.“ 2. Nikdy se nedívejte na Slunce nebo do jeho blízkosti žádným dalekohledem. Mohli byste oslepnout. 3. Nevěřte všemu, co se dočtete. Staré knihy a neověřené teorie vás mohou zmást. 4. Peníze za vybavení vydávejte s rozmyslem; je možné, že vás astronomie přestane bavit.

Můj koníček je pro mě nekonečným dobrodružstvím objevů a úžasu. Ani věčný život v Božím novém světě nestačí na odhalení všech tajemství vesmíru. (Kazatel 3:11; 8:17) Ale pak nás bude věčně okouzlovat jeho poznávání. (Zasláno)