Co říká Bible

Co je špatného na flirtování?

„PROČ POKLÁDÁME FLIRTOVÁNÍ ZA MANIPULACI, ZA NĚCO PODVODNÉHO ČI ŠPATNÉHO? NENÍ TO TAK! JE TO HRA! HRA PROSPĚŠNÁ PRO OBA, PROTOŽE SE OBA CÍTÍ DOBŘE.“ (Susan Rabinová, ředitelka newyorské School of Flirting)

MNOHO lidí pokládá flirtování za normální, nevinné, a dokonce nutné pro vytváření a udržování mezilidských vztahů. V západních zemích nyní prudce roste počet knih, článků v časopisech a speciálních kursů, kde se učí gesta, postoje, letmé a hluboké pohledy, jež jsou nedílnou součástí „umění flirtovat“.

Co je flirtování? Existují různé definice a výklady. Jeden slovník to definuje jako „přelétavý milostný zájem či sexuálně přitažlivé“ chování. Jiný slovník o flirtování říká, že to znamená chovat se „zamilovaně bez vážného úmyslu“. Všeobecně uznávaný názor tedy je, že flirtující člověk projevuje romantický zájem, aniž by měl v úmyslu vstoupit do manželství. Lze flirtování pokládat za neškodné? Jaké je biblické stanovisko k flirtování?a

O flirtování sice v Bibli není žádná konkrétní zmínka, ale je možné Boží názor zjistit. Jak? Tím, že prozkoumáme zásady, které se této otázky týkají. Rozvineme tak ‚svou vnímavost, abychom rozlišovali mezi správným a nesprávným‘. (Hebrejcům 5:14) Nejdříve se podívejme, zda je vhodné, aby flirtovali lidé, kteří jsou v manželství.

Jestliže je někdo v manželství

Je zcela přirozené, že manželské dvojice se v soukromí k sobě chovají důvěrně. (Srovnej 1. Mojžíšovu 26:8.) Zaměřovat však svou pozornost na někoho mimo manželský svazek je v rozporu s biblickými zásadami. Jehova měl v úmyslu, aby se manželské dvojice těšily z blízkého vztahu, v němž je důvěra. (1. Mojžíšova 2:24; Efezanům 5:21–33) Bůh pokládá manželství za posvátné a trvalé spojení. Verš u Malachiáše 2:16 říká o Bohu: „On nenávidí rozvádění.“b

Je flirtování ženatého muže či vdané ženy v souladu s Božím názorem na manželství? Takový člověk přinejmenším projevuje neúctu k posvátnosti Božího manželského uspořádání. Navíc v Efezanům 5:33 je příkaz, aby manžel ‚miloval svou manželku jako sám sebe‘ a aby manželka ‚měla ke svému manželovi hlubokou úctu‘. Je flirtování, které vzbuzuje žárlivost, projevem lásky nebo úcty k manželskému partnerovi?

Mnohem závažnější je také skutečnost, že flirtování může vést k cizoložství — hříchu, který Jehova otevřeně odsuzuje a popisuje jej jako zradu. (2. Mojžíšova 20:14; 3. Mojžíšova 20:10; Malachiáš 2:14, 15; Marek 10:17–19) Skutečně, Jehova pokládá cizoložství za tak závažné, že nevinnému partnerovi dovoluje, aby se rozvedl. (Matouš 5:32) Lze si tedy představit, že by s takovou nebezpečnou zábavou, jako je flirtování, Jehova souhlasil? Bůh s tím nesouhlasí, stejně jako milující rodič nesouhlasí s tím, aby si jeho malé dítě hrálo s ostrým nožem.

Vzhledem k cizoložství nás Bible upozorňuje: „Může si muž shrabat do náruče oheň, aniž se propálí samotné jeho oděvy? Anebo může muž chodit po uhlech, a neožehnout si nohy? Podobně je tomu s každým, kdo má poměr s manželkou svého bližního, žádný, kdo se jí dotýká, nezůstane bez trestu.“ (Přísloví 6:27–29) I kdyby k cizoložství nikdy nedošlo, přesto ten, kdo je v manželství a flirtuje, upadá do dalšího nebezpečí — podílí se na něčem, co se nazývá „milostná pletka“.

Milostné pletky

Někteří lidé pěstovali romantický vztah mimo manželství, ale k žádnému pohlavnímu styku nedošlo. Ježíš však varoval: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:28) Proč Ježíš odsuzoval vášeň, která je pouze v srdci?

Jedním faktorem je to, že ‚ze srdce vychází cizoložství‘. (Matouš 15:19) Takový vztah je škodlivý dokonce i tehdy, když se nerozvíjí až do té míry, že hrozí cizoložství. Jak to? Jedna kniha pojednávající o tomto námětu říká: „Každá činnost nebo vztah odčerpávající příliš mnoho času a energie ze společného života s vaším partnerem, je určitou formou nevěrnosti.“ Ano, milostnou pletkou člověk olupuje svého partnera o čas, pozornost a náklonnost, které by mu měl věnovat. Ježíš dal příkaz, abychom jednali s druhými tak, jak si přejeme, aby se jednalo s námi. Bude proto užitečné, když se ten, kdo je v manželství a flirtuje, sám sebe zeptá: ‚Jak bych se cítil já, kdyby se můj manželský partner takovým způsobem choval k někomu jinému?‘ (Přísloví 5:15–23; Matouš 7:12)

Co by měl udělat člověk, který si již takové nevhodné citové pouto vytvořil? Ten, kdo je v manželství a má takovou nepatřičnou citovou vazbu, je jako řidič, který usíná za jízdy. Potřebuje, aby si svou situaci uvědomil a podnikl okamžité, rozhodné kroky, dříve než bude zničeno jeho manželství a vztah k Bohu. Nutnost drastického kroku znázornil Ježíš, když řekl, že člověk by si měl vytrhnout dokonce něco tak drahocenného, jako je oko, nebo by si měl useknout ruku, pokud by tyto údy ničily jeho vztah k Bohu. (Matouš 5:29, 30)

Bylo by proto moudré jasně vymezit kde a jak často budete takového člověka vídat. Určitě byste neměli být spolu sami a jste-li spolu v práci, omezte náměty konverzace. Možná bude dokonce nutné kontakt s takovým člověkem úplně přerušit. Pohledy, myšlenky, pocity a chování musíte potom podřídit přísnému sebeovládání. (1. Mojžíšova 39:7–12; Žalm 19:14; Přísloví 4:23; 1. Tesaloničanům 4:4–6) Vynikající příklad dal ženatý muž Job, když řekl: „Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima. Jak bych tedy mohl projevit pozornost panně?“ (Job 31:1)

Je tedy jasné, že je nebezpečné a nebiblické, aby flirtoval člověk, který je v manželství. Jaký je však biblický názor na flirtování mezi svobodnými lidmi? Má se flirtování mezi lidmi, kteří nejsou v manželství, pokládat za normální, nevinné nebo potřebné k tomu, aby se vytvořil vztah k člověku opačného pohlaví? Mohlo by to člověka skutečně nějak poškodit?

Jak je to u svobodných?

Není nic špatného na tom, když mají o sebe dva svobodní lidé romantický zájem — za předpokladu, že uvažují o manželství a že se nedopustí nečistého chování. (Galaťanům 5:19–21) Takový zájem se může objevit v počátečním období známosti, kdy sňatek může být ještě věcí budoucnosti. Jsou-li dobré úmysly, nemusí to být nevhodné. Takové chování není vlastně flirtováním.

Co však v případě, kdy spolu svobodní lidé flirtují jen pro pobavení? Možná to vypadá neškodně, protože nejsou v manželství. Uvědom si však možnost citového zranění. Jestliže jeden z nich vezme projevy flirtování vážněji, než jsou zamýšleny, může to vést k mučivé bolesti a zármutku. Jak pravdivá jsou slova v Příslovích 13:12: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce, ale když vytoužená věc skutečně přijde, je stromem života.“ Dokonce i v případě, kdy je oběma lidem údajně jasné, že ani jeden nemá o druhého vážný zájem — mohou si být jisti tím, co si ten druhý opravdu myslí nebo co cítí? Bible na to odpovídá: „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát?“ (Jeremjáš 17:9; srovnej Filipanům 2:4.)

Uvažuj také o nebezpečí smilstva a případných následcích v podobě nemocí nebo nemanželského těhotenství. Bible zakazuje smilstvo, a ti, kdo se ho záměrně dopouštějí, ztrácejí Boží přízeň. Apoštol Pavel moudře varoval křesťany, že mají-li se ubránit pokušení, musí ‚umrtvovat‘ své „tělesné údy . . . pokud jde o smilstvo“ a vyhnout se ‚chtivým pohlavním choutkám‘, jež ke smilstvu vedou. (Kolosanům 3:5; 1. Tesaloničanům 4:3–5) Pavel nám v Efezanům 5:3 radí, že nemá být o smilstvu „ani zmínka“, tedy zmínka takovým způsobem, že by to vzbuzovalo nesprávné touhy. Flirtování je s touto radou v rozporu. Bůh dokonce zakazuje i nevhodnou konverzaci o sexu.

Biblické zásady ukazují, že flirtování může být vzhledem k bližním kruté a vzhledem k Jehovovi, Původci manželství, neuctivé. Biblický názor na nevhodné flirtování je určitě laskavý a rozumný, protože chrání lidi před zraněním. Ti, kdo milují Boha, se proto nevhodnému flirtování vyhnou a s lidmi opačného pohlaví budou jednat s cudností a úctou. (1. Timoteovi 2:9, 10; 5:1, 2)

[Poznámky pod čarou]

[Podpisek obrázku na straně 20]

© Curtis Publishing Company