Můžete se usmívat na krokodýla? — ONLINE KNIHOVNA Strážné věže

Můžete se usmívat na krokodýla?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V INDII

UŽ VÁS někdy napadlo usmívat se na krokodýla? V muzikálové verzi pohádky Petr Pan dává kapitán Hook, jeden z hrdinů příběhu, dobrou radu: „Nikdy se neusmívej na krokodýla.“ Důvod vysvětluje vzápětí: „Představuje si totiž, jak mu padneš do žaludku.“

Je pravda, že mezi mnoha druhy krokodýlů, kteří na světě žijí, jsou takoví, kteří zaútočí na člověka. „To se však stává tak zřídka, že krokodýly jako celek není možné považovat za lidožrouty.“ (Encyclopædia Britannica) Někteří lidé si o krokodýlech myslí, že to jsou ošklivá a děsivá zvířata, jiní je zase obdivují. Podívejme se blíže na tři druhy krokodýlů, kteří žijí v Indii. Jsou to krokodýl mořský, krokodýl bahenní a gaviál indický.

Krokodýl mořský

Je to největší plaz na světě. Dorůstá délky více než sedmi metrů a váží jednu tunu. Vyskytuje se od Indie na východ až po Fidži. Žije převážně ve slané vodě, takže ho najdete v mangrovových močálech podél pobřeží, v ústí řek a v moři. Je to masožravec. Jeho kořistí jsou krysy, žáby, ryby, hadi, krabi, želvy i vysoká zvěř. Moc toho však nesežere. Dospělý samec potřebuje průměrně jen 500 až 700 gramů potravy za den. Krokodýli vedou nenáročný způsob života — vyhřívají se na slunci nebo v poklidu plavou na hladině. Díky tomu a také díky účinnému trávicímu systému mají nízké nároky na energii. Velký krokodýl mořský může občas zaútočit i na neopatrného člověka. Když krokodýl plave, pohybuje se kupředu vlnivým pohybem ocasu. Tělo má ponořené a nad hladinu vystupují pouze nozdry a oči. Když je na souši, kráčí po svých krátkých nohách. Krokodýl mořský se dokáže vymrštit z vody, aby ulovil svou kořist, a někdy za ní i kousek běží. Stejně jako jiné druhy krokodýlů, i tento má dobrý čich, zrak a sluch. V období páření si samci zuřivě brání své teritorium, a samice se stejnou agresivitou střeží svá vejce.

Oddané matky

Samice vybuduje poblíž vody hnízdo, což je obvykle hromada bahna a tlející vegetace. Do něj naklade až 100 oválných vajec s tvrdou skořápkou, přikryje je a chrání před predátory. Hnízdo občas postříká vodou, aby uspíšila proces tlení, při němž se vytváří teplo potřebné ke správnému vývoji neboli inkubaci vajec.

V hnízdě se mezitím odehrává něco úžasného. Teplota při inkubaci totiž rozhoduje o tom, zda se z vajíček vylíhnou samečci, nebo samičky. Jen si to představte! Z vajíček, která se vyvíjela při teplotě mezi 28 °C a 31 °C, se asi za 100 dní vylíhnou samičky. Pokud je teplota při inkubaci 32,5 °C, za 64 dní se vylíhnou samečci. Při teplotě 32,5 až 33 °C se z vajíčka může vylíhnout sameček nebo samička. Jestliže bylo hnízdo postaveno tak, že má jednu stranu blízko vody a druhá je rozpalována sluncem, mohou se na teplejší straně vylíhnout samečci a na té chladnější samičky.

Jakmile se mláďata začnou líhnout, vydávají kvákavé zvuky. Pro samici je to signál, aby odhrabala horní vrstvu hnízda a dostala se k vajíčkům. Mláďata rozbíjejí skořápku svým mléčným zubem. Pokud se jim to nedaří, samice jim pomůže na svět tím, že skořápku rozbije sama. Mláďata pak velmi opatrně bere do hrozivých čelistí a v hrdelním vaku pod jazykem je odnese do vody. Mláďata jsou zcela samostatná a hned se pouštějí do lovu hmyzu, žab a rybek. Některé starostlivé samice zůstávají poblíž mláďat po několik týdnů. V takovém případě se část močálu mění v krokodýlí mateřskou školku, kde se na hlídání může podílet i samec.

Krokodýl bahenní a gaviál s dlouhým nosem

Krokodýl bahenní a gaviál indický se vyskytují pouze na indickém subkontinentu. Krokodýl bahenní žije v sladkovodních močálech, jezerech a řekách po celé Indii. Je asi čtyři metry dlouhý, takže je mnohem menší než krokodýl mořský. Silnými čelistmi loví drobná zvířata, která před sežráním nejprve utopí. Pokud je kořist větší, krokodýl s ní točí, aby si utrhl sousto, které může pozřít.

Jak probíhají námluvy? Když samec hledá samici, má hlavu na hladině a hlasitě klape čelistmi. Vydává také bučivé zvuky. Později se společně se samicí podílí na hlídání hnízda, pomáhá mláďatům dostat se z vajec a po nějaký čas s nimi zůstává.

Vzácný gaviál indický, který nepatří mezi pravé krokodýly, je výjimečný v několika ohledech. Snadno ho poznáte podle velmi dlouhých úzkých čelistí, které jsou ideálně uzpůsobeny k lovu ryb. Ty tvoří hlavní složku jeho potravy. I když gaviál dorůstá do stejné délky jako krokodýl mořský, není o něm známo, že by napadal lidi. Hladké štíhlé tělo mu umožňuje, aby se mrštně pohyboval v hlubokých a rychle tekoucích řekách severní Indie. V období rozmnožování mají samci na konci čenichu zvláštní kulovitou zduřeninu. Běžný syčivý zvuk, který gaviálové vydávají, je touto zduřeninou zesilován, a tím samec láká samice.

Jejich místo v ekosystému

Jakou úlohu krokodýlové mají v přírodě? Jsou to mrchožrouti, takže odstraňují z řek, jezer i přilehlého okolí mrtvé ryby a jiná zvířata. Díky tomu jsou vodní soustavy udržovány v čistotě. Jsou to také predátoři, a tak napadají slabá, zraněná a nemocná zvířata. Živí se i rybami, jako je například sumeček, který páchá velké škody tím, že požírá kapry a tilapie, což jsou hlavní komerční druhy ryb, které loví a konzumují lidé.

Boj o přežití — Žádné krokodýlí slzy

Asi jste už slyšeli rčení, že někdo prolévá krokodýlí slzy. To se říká o člověku, který pokrytecky předstírá, že lituje toho, co udělal. Krokodýlům však tečou slzy proto, že se tím zbavují přebytku soli v těle. Počátkem sedmdesátých let 20. století však bylo namístě, aby lidé prolévali slzy upřímně. Krokodýlů totiž zůstalo v Indii jen několik málo tisíc — asi 10 procent původního počtu. Čím to bylo způsobeno? Lidé stále více zasahovali do prostředí, kde krokodýli žili, a začali je zabíjet, protože je považovali za hrozbu pro mladá a slabá domácí zvířata. Krokodýlí maso a vejce si mnozí oblíbili jako pochoutku. Krokodýli byli loveni také kvůli žlázám, které vylučují pižmovitou tekutinu používanou při výrobě parfémů. Kromě toho všeho měla na krokodýlí populaci nepříznivý vliv i stavba přehrad a znečišťování vody. Na pokraj vyhynutí je však podle všeho přivedla především poptávka po jejich kůži. Boty, kabelky, tašky, opasky a další předměty z krokodýlí kůže jsou krásné, trvanlivé a oblíbené. Všechny tyto hrozby sice nadále přetrvávají, ale kroky, které byly na ochranu krokodýlů podniknuty, byly velmi úspěšné. (Viz rámeček níže.)

Nezapomeňte se usmívat!

Jak se na krokodýly díváte teď, když jste se s několika jejich zástupci seznámili blíže? Doufáme, že případné negativní pocity vystřídala zvědavost. Po celém světě žije mnoho milovníků zvířat, kteří se těší na to, že brzy se nikdo nebude muset bát ani velikého krokodýla mořského. Až Stvořitel plazů obnoví zemi, budeme se moci usmívat na všechny krokodýly. (Izajáš 11:8, 9)

[Rámeček a obrázek na straně 13]

Madráská krokodýlí banka

Když průzkum ukázal, že v některých částech Asie zůstalo ve volné přírodě jen velmi málo krokodýlů, zahájili roku 1972 v Madráském hadím parku program na jejich ochranu. Madráská krokodýlí banka je nejstarším a největším z 30 indických center pro chov plazů. V roce 1976 ji na Koromandelském pobřeží založil herpetolog Romulus Whitaker. Banka zabírá plochu tři a půl hektaru a může se pochlubit tím, že tam roste 150 druhů stromů, které jsou lákadlem pro krásné ptáky a hmyz.

Krokodýli a gaviálové jsou zde chováni v zajetí a pak vypouštěni do močálů a řek nebo jsou předáváni do jiných chovných a výzkumných center. Součástí krokodýlí banky je oddělení pro odchov mláďat. V rybníčcích zde žije až 2 500 malých krokodýlů. Jsou krmeni rozsekanými rybami, které dodávají místní rybáři. Nad rybníčky jsou napnuté sítě proti ptákům, aby nekradli ryby nebo nelovili slabší mláďata. Jak krokodýli rostou, jsou přemísťováni do větších nádrží, kde už dostávají celé ryby, dokud nedosáhnou věku kolem tří let. V té době jsou asi metr a čtvrt nebo metr a půl dlouzí. Potom jsou krmeni zbytky hovězího masa, které dodává jedna velká konzervárna. V krokodýlí bance byly původně chovány jen tři druhy krokodýlů, které se v Indii vyskytují. Dnes zde však již chovají sedm dalších druhů a plánují, že nakonec tu budou mít zástupce všech druhů krokodýlů, které na světě žijí. Zvažuje se také možnost komerčního chovu krokodýlů na kůži a maso. Krokodýlí maso je totiž velmi chutné a má nízký obsah cholesterolu, jak redaktorům časopisu Probuďte se! řekl pan Whitaker. Krokodýli byli na pokraji vyhynutí, ale díky úsilí ochránců přírody se podařilo dosáhnout toho, že dnes je krokodýlů téměř nadbytek. Madráská krokodýlí banka je oblíbenou turistickou atrakcí. Jejím cílem je mimo jiné zlepšit pověst krokodýlů a pomoci lidem, aby se zbavili nesprávných představ, které o těchto plazech panují.

[Podpisek]

Romulus Whitaker, Madras Crocodile Bank

[Obrázek na straně 11]

Krokodýl mořský

[Obrázek na straně 12]

Samice krokodýla mořského přenáší mláďata v tlamě

[Podpisek]

[Obrázek na straně 12]

Krokodýl bahenní

[Podpisek]

[Obrázek na straně 12]

Gaviál indický