5. kapitola

Masturbace a homosexualita

1–4. (a) Co je masturbace? (b) Proč nemusí být něco bezpodmínečně správné, je-li to všeobecně rozšířenou zvyklostí? (c) Proč by ses měl zajímat o Boží názor na tuto záležitost?

NENÍ to pozoruhodné, jak se během dospívání vyvíjejí těla chlapců a dívek tak, že mohou plodit a rodit děti? Spolu s tělesnou přeměnou se mění i postoj ke druhém pohlaví. Roste vzájemná přitažlivost, u chlapců se často projevuje velký zájem o děvčata a naopak zase děvčata se velice zajímají o chlapce. Současně chtějí také vědět, co se děje s jejich vlastním, rychle se měnícím tělem. Jak by měla být tato touha po poznání či zvědavost uspokojována? Bylo by správné hladit či třít své pohlavní orgány nebo si jinak s nimi pohrávat, abys dosáhl vrcholného vzrušení?

² Tento zvyk se nazývá sebeukájení neboli masturbace a je velmi rozšířený. Jedna autorita se vyjadřuje k tomuto námětu: „Každá vážná statistická studie, kterou používáme, jasně ukazuje, že . . . nejméně devadesát pět procent chlapců a mladých mužů mezi 13 a 25 lety prochází rozličně dlouhým obdobím, v němž obvykle masturbují.“ Kromě toho se v této práci říká, že se zjistilo, že masturbuje asi čtyřicet až padesát procent děvčat. Někteří lidé tvrdí, že tato čísla dokazují, že sebeukájení je „normální“, a dokonce „že je to důvod k znepokojení, když zdravý mladý člověk nemasturbuje“.

³ Co o tom soudíš ty? Měl bys sdílet názor, že je masturbace přirozenou, normální tělesnou činností, protože je všeobecně rozšířenou zvyklostí? Lži a krádeže jsou dnes také běžné. A přece netvrdíš, že jsou proto něčím přirozeným a normálním. Nemoci z nachlazení jsou také „obvyklé“, protože jsou velmi rozšířené. To však přece neznamená, že bys rovněž chtěl být nemocen, že? Co tedy říci o tvrzení, že je masturbace neškodná?

⁴ Většina lékařů je toho názoru, že příležitostná masturbace neškodí tělu. Rovněž většina psychiatrů říká, že škodlivost se projeví jen tehdy, když ten, kdo masturbuje, má pocit viny, protože tím vzniká citové a duševní znepokojení, které opět vyvolává tělesné obtíže. Nicméně i všichni lékaři a psychiatři jsou nedokonalí lidé, kteří podléhají omylům a jejichž názory se mění. Existuje však rádce, k němuž se mohou mladí lidé obrátit, a ten je stálý a bez omylu a chybného posouzení. Je to Boží slovo. A chceme-li získat nejen delší život, ale věčný život v Boží přízni, měli bychom hledat Boží moudrost a radu. Bůh může pro nás a pro naše štěstí učinit to, čeho člověk nikdy není schopen.

NÁZOR NĚKOHO VYŠŠÍHO

5, 6. (a) Jak se vztahuje rada v Kolossenským 3:5 na masturbaci? (b) Proč spojuje Bible tento návyk s „lakotou“ a ‚chtivostí‘?

⁵ Skutečným problémem není ani tak okolnost, k jakému fyzickému poškození by mohla masturbace vést, jako spíše to, zda masturbace přináší nějaké duchovní škody. V Bibli se sice slova „masturbace“ a „sebeukájení“ neobjevují, ale jak například chápat radu apoštola Pavla v Kolossenským 3:5? Říká těm, kdo nechtějí ztratit Boží schválení: „Umrtvujte [nedrážděte] proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou žádost a lakotu.“ Na rozdíl od smilstva je masturbace něčím, co člověk může dělat sám. Znamená to však, že proto není nečistý? Nepoddává se tím rovněž „pohlavním choutkám“ a nenechá se jimi ovládat?

⁶ Apoštol Pavel psal také o těch, kteří se „oddali volnému chování, aby chtivě páchali nečistotu všeho druhu“. (Efezským 4:19) Ve svém dopise Kolosanům, citovaném v předchozím odstavci, se Pavel zmiňuje o „lakotě“ a v tomto textu o ‚chtivosti‘. Masturbací se skutečně projevují obě tyto nežádoucí vlastnosti. Jak? Je to vyjádření touhy po něčem, co člověku právem nepatří. Bůh stanovil manželství jako uspořádání, v němž se uspokojují pohlavní touhy. Člověk, který masturbuje, se však snaží získat uspokojení bez zaplacení ceny. Cena spočívá v přijímání a zachovávání odpovědností a povinností, které vyplývají z manželství. V této souvislosti si povšimněme, že apoštol Pavel, když dával radu těm, kteří „vzplanuli vášní“, neříkal, aby hledali uvolnění v masturbaci, ale v Božím uspořádání, v manželství. — 1. Korintským 7:2, 9.

7, 8. (a) Stane-li se masturbace návykem, jak může ohrozit budoucí manželské štěstí? (b) Proč by bylo špatné pohlížet na masturbaci jako na možnost vyhnout se vážnému porušení Božího zákona?

⁷ Masturbace skutečně může ohrozit tvé budoucí manželské štěstí. Je-li člověk navyklý uspokojovat své vášně masturbací, rozvíjí si tím i návyk myslet pouze na své vlastní potěšení a uspokojení. V manželství však je nutné, zvláště ze strany muže, aby projevoval zájem o potěšení a uspokojení druhého. Jinak se partnerské vztahy zhoršují a vede to ke smutku a zklamání. A právě tato situace — že manželé myslí jen na své vlastní uspokojení a nevšímají si potřeb svých manželek — je jedním z největších problémů v manželství. Pochází z velké části z předmanželské masturbace.

⁸ Někdo se snad zeptá: „Co však, když je někdo pro manželství příliš mladý? Nebyla by pro něho masturbace v době, kdy odkládá manželství, ochranou proti horšímu porušování Božího zákona, jako je například smilstvo nebo homosexualita?“ Mohlo by se to zdát. Je to však zdravá úvaha? Ne. Masturbace oslabuje zdravé svědomí a lásku k tomu, co je správné, to, co může člověka proti takovým zvyklostem chránit. Stejně jako žádost po omamných látkách se masturbace může stát něčím, k čemu se člověk uchyluje, když cítí nějaké napětí a když se mu nedostává vůle čelit a překonávat problémy, které toto napětí zaviňují. Může se tak vytvořit bludný kruh, který nakonec učiní člověka svým otrokem. Bůh však říká, že bychom měli svá těla ovládat a nedovolit jim, aby ona ovládala nás.

HOMOSEXUÁLNÍ ZVYKY

9–13. (a) Jak se může ten, kdo provozuje masturbaci, přiklonit k homosexuálnímu jednání? Narodí se někdo jako homosexuál? (b) Jaký je Boží názor na takové zvyky? (c) Je možné se z nich vyprostit? (Římanům 1:24–27; 3. Mojžíšova 18:22, 23; 1. Korintským 6:9–11)

⁹ Poddáváš-li se slabošsky pohlavnímu pudu tím, že masturbuješ, jistě nebudeš mít sílu čelit situaci, která tě svádí, aby ses dopustil smilstva nebo dokonce homosexuality. Právě naopak, pěstuješ tím špatné myšlení a přání. Masturbace totiž může vést dokonce k homosexualitě. V takových případech člověk, který není spokojen se svou osamocenou pohlavní činností, hledá partnera pro vzájemnou sexuální hru.

¹⁰ Stává se to mnohem častěji, než si umíš představit. Oproti tomu, co si myslí mnoho lidí, se lidé jako homosexuálové nerodí, ale jejich homosexuální chování je naučeno. A často začalo tím, že si někdo ve velmi mladém věku hrál s pohlavními orgány druhého a tak se zapletl do homosexuálního jednání. Jeden mladý muž vypráví:

¹¹ „Když jsem byl malý, rodiče se o mne velmi málo starali. Mohl jsem dělat, co jsem chtěl. Když mi bylo osm let, zapojili mne moji starší bratranci do homosexuálního jednání. Těšilo mne to, a proto jsem v něm pokračoval. Později jsem toto jednání provozoval i s jinými, a to brzy téměř denně. Nejprve jsem si nemyslel, že dělám něco špatného. Moji rodiče mne nikdy neučili mravnému jednání a já jsem jim nikdy nedůvěřoval.

¹² Tehdy jsme žili v jedné zemi Střední Ameriky. Později jsme se přestěhovali do New Yorku a tam jsem vychodil střední školu. Nadále jsem však pokračoval v homosexualitě. Školy a města se hemží homosexuály, a tak jsem tam měl ke svému jednání mnoho příležitostí. Když jsem byl starší, poznal jsem, že mé jednání je něco nepřirozeného a nesprávného. Přesto jsem v něm pokračoval, protože jsem chtěl. Toto sexuální jednání bylo pro mne velkým lákadlem.“

¹³ Mladík byl jakoby „chycen“ tímto jednáním a teprve po velkém úsilí mohl tyto způsoby opustit. Co ho přimělo, aby se změnil? Byla to touha líbit se Jehovovi Bohu. Když porozuměl tomu, že Jehova považuje homosexuální jednání za „nepřirozené“ a ostře je odsuzuje, bojoval s těmito zvyklostmi, dokud je zcela nepřemohl. Boží slovo hovoří o této záležitosti velice jasně: „Nedejte se svést. Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani muži vydržovaní pro nepřirozené účely, ani muži, kteří leží s muži . . . nezdědí Boží království.“ — 1. Korintským 6:9, 10.

SEBEOVLÁDÁNÍ DOPOMÁHÁ K VÍTĚZSTVÍ

14–16. (a) Co můžeš dělat, abys ovládl své sexuální žádosti? (Filipenským 4:8; 1. Tessalonicenským 4:3–5) (b) Cítíš-li, že tvá sexuální touha roste, jak se můžeš uvolnit? (Žalm 1:1, 2; 63:6, 7; 63:7, 8, KB)

¹⁴ To, o čem přemýšlíš, úzce souvisí s tím, co pociťuješ a co děláš. Co však opravdu chceš? Chtěl bys žít v trvalém znepokojení pohlavní žádosti, ze zvyku masturbovat nebo dokonce sklouznout do homosexuality? Může se to stát, necháš-li svou mysl dlouho přebývat u sexuálních věcí. Chceš-li však zabránit tomu, aby pohlavní pud škodlivě působil na tvou radost ze života a aby ses nemohl zabývat opravdu hodnotnými věcmi, potom bys měl pěstovat sebeovládání a svou mysl obrátit k jiným záležitostem.

¹⁵ Narazíš-li na obrázky, četbu nebo jiné věci, které vzrušují pohlavní pud, nesmíš se slabošsky vzdát. Necháš-li svou mysl přebývat u těchto věcí nebo účastníš-li se hovoru, který se kolem nich točí, budeš muset nést následky: pocity, které přinášejí zmatek a které vzbuzují vnitřní tlaky. Čím déle se totiž na takové obrázky díváš nebo se o nich bavíš, tím silněji je zasaženo tvé srdce. A tvé srdce je rozhodující činitel v tom, co potom budeš dělat.

¹⁶ Co však, když i za běžných okolností pozoruješ, že v tobě narůstá vášeň? Jak se potom můžeš uvolnit? Masturbací rozhodně ne, spíše tím, že začneš svou mysl, srdce i tělo zaměstnávat něčím jiným. Můžeš dělat nějakou práci, zabývat se sportem, hrou nebo procházkami. Velkou pomocí také je, když můžeš hovořit s někým, koho si vážíš, a je-li to nutné, třeba i telefonicky. Čtení Bible nebo biblických pomůcek — i hlasité — patří k té největší pomoci. A především bys měl svůj problém předložit svému nebeskému Otci, Jehovovi Bohu, v modlitbě.

17–20. (a) K jakému užitku mohou být změny při spaní, jídle a hygieně? (b) Proč by si ten, kdo bojuje tento těžký boj, neměl myslet, že jeho situace je beznadějná? (Žalm 103:13, 14)

¹⁷ Přirozeně lze dělat mnoho dalších věcí, které ti mohou jednoduše a rozumně pomoci vyhnout se nebo zmírnit sexuální napětí. Ochranou také je, jsi-li s jinými, kteří jsou ovšem dobrou společností. Spíš-li v pokoji sám a cítíš-li, že zvláště za těchto okolností cítíš v noci zvláštní tlak, měl by sis zařídit, abys mohl sdílet pokoj s jiným členem rodiny. Při spaní ti také může pomoci, když budeš ležet na boku, místo na zádech nebo na břiše.

¹⁸ Také je vhodné dbát na to, aby tvé pohlavní orgány nebyly drážděny příliš těsným oblečením. Než půjdeš spát, měl bys dávat dobrý pozor, aby to, co čteš nebo o čem se bavíš těsně před spaním, mělo uklidňující a ne vzrušující účinky. Stejně dávej pozor na to, co v tuto dobu budeš jíst. Někdo spí zdravěji a má menší sklon k pohlavnímu vzrušení, jestliže se střídmě navečeří a napije. A zvláště důležitá je pohlavní hygiena. Nedostatek čistoty způsobuje podráždění pohlavních orgánů a upoutává tvou pozornost tímto směrem. Měl by ses obrátit na otce nebo matku, aby tě poučili o tělesné hygieně.

¹⁹ Správná hygiena vyžaduje, aby se o pohlavní orgány pečovalo a aby bylo bráno v úvahu, že je možné je zneužívat. Protože však máš správnou pohnutku — s cílem vyhnout se sexuálnímu napětí — zjistíš, že taková péče spíše pomáhá získat zdravý vztah k těmto orgánům. Sám oceníš, jestliže nikdy nad tebou nebudou mít moc ani tě nebudou ovládat.

²⁰ Bojuješ-li právě s návykem masturbovat, uvědom si: Jistě nejsi první nebo jediný, kdo stojí před tímto problémem. I když to bude tvrdý boj překonat tento návyk, nemysli si, že tě Jehova Bůh a jeho Syn Ježíš Kristus považují za ztraceného. Budeš-li dále upřímně pracovat na překonání tohoto návyku, laskavě a trpělivě ti budou pomáhat, abys získal potřebnou sílu a tak mohl vítězně tento boj vybojovat.

[Praporek na straně 39]

Narodí se někdo jako homosexuál, nebo si tyto zvyky teprve osvojí?

[Obrázek na straně 41]

Je důležité to, co čteš?