Kapitola 14
Pracovat jako rodina pro věčnou budoucnost
1. Proč je dobré, aby člověk myslel na budoucnost, zajímá-li se o štěstí své rodiny?
ČAS stále plyne. Máme snad z minulosti mnoho vzpomínek, které jsou naplněny láskou, nemůžeme však v minulosti žít. Můžeme se sice z minulosti i z dřívějších chyb učit, ale žít můžeme pouze v přítomnosti. A i když se některé rodině nyní daří dobře, je nutné si uvědomit, že přítomnost je pouze dočasná. Dnešek se brzy stane včerejškem a přítomnost bude rychle minulostí. Pro rodinné štěstí je tedy důležité, abychom se stále dívali do budoucnosti, připravovali se na ni, dělali pro ni plány. Co přinese budoucnost nám a našim blízkým, to závisí do značné míry na tom, jak se rozhodujeme nyní.
2. a) Proč někteří lidé nechtějí myslet na budoucnost? b) Koho bychom měli poslouchat, jestliže toužíme po šťastné budoucnosti?
2 Jaké máme vyhlídky? Když lidé myslí na budoucnost, vidí většinou pouze několik příštích let. Mnozí lidé se raději nedívají daleko do budoucnosti, protože mohou předvídat pouze neradostný konec, že se totiž rodinný kruh poruší smrtí. U mnohých jsou chvilky štěstí rychle zastíněny životními starostmi. Ale člověku, který poslouchá, co říká ten, „jemuž každá rodina v nebi a na zemi vděčí za své jméno“, nabízí život mnohem více. — Efezanům 3:14, 15.
3. a) Jaké vyhlídky dal Bůh prvním lidem? b) Proč všechno dopadlo jinak?
3 Když Bůh stvořil první lidskou dvojici, nebylo jeho předsevzetím, aby tento pár a jejich budoucí děti žili pouze několik let plných starostí a potom umírali. Dal jim rajský domov a poskytl jim vyhlídku na nekonečný život. (1. Mojžíšova 2:7–9, 15–17) Oni však přišli o tuto vyhlídku pro sebe i pro své potomky, když úmyslně porušili zákon Boha, na němž závisel jejich život. Bible vysvětluje, že „skrze jednoho člověka [Adama] přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili“. — Římanům 5:12.
4. Jaké opatření učinil Jehova Bůh pro uskutečnění svého původního předsevzetí s lidstvem?
4 Bůh však ve své lásce učinil opatření pro vykoupení lidské rodiny. Jeho vlastní Syn Ježíš Kristus položil svůj dokonalý lidský život ve prospěch všech Adamových potomků. (1. Timoteovi 2:5, 6) Ježíš tak koupil zpět neboli vykoupil to, co pro nás Adam ztratil, a těm, kteří uvěří v toto opatření, dal stejnou příležitost k životu, kterou Bůh předložil první lidské dvojici. Dnes se lidé dožívají asi 70 až 80 let, pokud nejsou přemoženi vážnou nemocí nebo neštěstím již dříve, a někteří žijí o něco déle. „Ale dar, který dává Bůh, je věčný život skrze Ježíše Krista, našeho Pána.“ — Římanům 6:23.
5–7. a) Budeme-li nyní konat Boží vůli, na co se můžeme těšit v budoucnosti? b) Jakou otázku by sis měl položit vzhledem ke své rodině?
5 Co to může znamenat pro tvou rodinu? Pro lidi, kteří poslouchají Boha a zachovávají jeho přikázání, to může znamenat věčný život. (Jan 3:36) Bůh slíbil ve svém neklamném Slově, že odstraní nynější systém věcí a postará se o to, aby záležitosti lidstva byly řízeny dokonalou a spravedlivou vládou, kterou sám vytvoří. (Daniel 2:44) Boží slovo nám v této souvislosti říká, že zamýšlel „opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi“. (Efezanům 1:10) Ano, potom bude soulad v celém vesmíru, lidská rodina na celé zemi bude sjednocena, bude osvobozena od rasové nenávisti, od politického rozdělení, od necitelných zločinů a krutých válek. Rodiny budou bydlet v bezpečí ‚a nebude nikdo, před kým by se třásly‘. (Žalm 37:29, 34; Micheáš 4:3, 4) Bude to tak proto, že všichni lidé, kteří budou žít, se stanou „napodobiteli Boha jako milované děti“ a budou ‚dále chodit v lásce‘. — Efezanům 5:1, 2.
6 Pod vedením Božího království pak bude lidská rodina jednotně pracovat na radostném plánu, aby uvedla zemi do rajského stavu podle stvořitelova původního záměru, a aby si z ní vytvořila nádherný domov, v němž bude hojnost potravy pro celé lidstvo. Všechny ty rozmanité druhy ptáků, ryb a zvířat budou potom podřízeny pod laskavé panování lidí a budou sloužit k jejich radosti, protože to je výslovné Boží předsevzetí. (1. Mojžíšova 2:9; 1:26–28) Potom už nebudou bolesti ani nemoci, oslabující účinky stáří ani strach ze smrti, nic z toho, co dnes kazí lidské rodině radost ze života. I ti, kteří jsou „v pamětních hrobkách“, se vrátí, aby mohli mít podíl na velkolepých možnostech, které potom bude poskytovat život. — Jan 5:28, 29; Zjevení 21:1–5.
7 Jak můžeš pomoci své rodině, aby mohla zažít uskutečnění těchto vyhlídek?
CO MUSÍME DĚLAT?
8. Co musíme dělat, abychom získali Boží schválení?
8 Nikdo z nás by neměl zastávat nesprávný názor, že k tomu, abychom mohli být mezi těmi, kteří získají život v Božím novém systému věcí, stačí pouze vést „dobrý život“. My nerozhodujeme o tom, jaké požadavky je nutno splnit; o tom právem rozhoduje Bůh. Když Ježíš jednou učil v Judeji, zeptal se jej jeden muž: „Co musím dělat, abych získal věčný život?“ Ježíš odpověděl: „‚Budeš milovat Jehovu, svého Boha, svým celým srdcem a svou celou duší a svou celou silou a svou celou myslí‘ a ‚svého bližního jako sám sebe‘.“ (Lukáš 10:25–28) To zřejmě znamená mnohem víc, než abychom jen říkali, že věříme v Boha, nebo abychom pravidelně navštěvovali shromáždění, kde se rozebírá Bible, nebo příležitostně dělali něco dobrého pro jiné. Víra, kterou vyznáváme, by měla spíše hluboce ovlivňovat naše myšlení, přání a každodenní jednání, a to neustále.
9. Jak nám mohou biblické zásady pomoci, abychom měli vyrovnaný názor na každodenní životní záležitosti?
9 Myslíme-li stále na svůj vztah k Bohu a vážíme-li si jej, pomůže nám náš postoj jednat moudře a Bůh nám projeví své schválení a poskytne nám svou pomoc. (Přísloví 4:10) Tím, že všechny životní záležitosti vidíme v jejich vztahu k Bohu a k jeho předsevzetí, budeme schopni udržet si vyrovnanost ve svém způsobu života. Musíme pracovat, abychom se starali o své fyzické potřeby. Boží Syn nám však připomíná, že si nemůžeme svůj život ani nepatrně prodloužit, děláme-li si velké starosti o hmotné věci nebo o ně dychtivě usilujeme. Hledáme-li však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, můžeme si svůj život prodloužit do nekonečna. (Matouš 6:25–33; 1. Timoteovi 6:7–12; Hebrejcům 13:5) Bůh chce, abychom se plně radovali ze svého rodinného života. Jestliže se však do svých rodinných záležitostí zabereme tak, že lidem mimo svou rodinu neprojevujeme pravou lásku, pak si sami škodíme, protože své rodině poskytujeme úzký rozhled, a připravujeme se o Boží požehnání. Zábava a oddech v rodinném kruhu přinášejí největší radost tehdy, je-li jim poskytováno správné místo a není-li zatlačována do pozadí láska k Bohu. (1. Korinťanům 7:29–31; 2. Timoteovi 3:4, 5) Budeme-li jako rodina nebo jako jednotlivci činit všechno v souladu s dobrými zásadami Božího slova, náš život bude skutečně uspokojující a bude mít pravou náplň, a my budeme tak pokládat dobrý základ pro věčnou budoucnost. Proto „ať děláte cokoli, pracujte na tom celou duší jako pro Jehovu. . . neboť víte, že od Jehovy obdržíte náležitou odměnu.“ — Kolosanům 3:18–24.
JAKO RODINA PRACUJME PRO BUDOUCNOST
10. Jak důležité jsou pravidelné biblické rozhovory v rodinném kruhu?
10 Mají-li všichni členové rodiny stále usilovat o stejný cíl, je velice cenné a skutečně důležité, aby doma společně hovořili o Božím slově. Každý den poskytuje lidem mnoho příležitostí, aby to, co vidí a dělají, uváděli do souvislosti s předsevzetím svého stvořitele. (5. Mojžíšova 6:4–9) Je dobré vyhradit si určitý čas, kdy můžeme všichni společně číst Bibli a mluvit o ní, snad s pomocí publikací, které k ní podávají vysvětlení. Tyto rozhovory sjednocují rodinu. Členové rodiny mohou potom používat Boží slovo a vzájemně si pomáhat při řešení problémů, které jim vyvstaly. Poskytují-li rodiče dobrý příklad a nedají se lehce jinými zájmy připravit o čas na takové biblické rozhovory, podaří se jim vštípit dětem, jak je důležitá hluboká úcta a ocenění pro Boží slovo. Boží Syn řekl: „Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ — Matouš 4:4.
11. Jakému sklonu bychom se měli vyhnout, má-li celá rodina dělat pokroky v duchovním ohledu?
11 V těle ‚by nemělo být rozdělení‘, ale jeho údy mají ‚o sebe stejným způsobem navzájem pečovat‘. (1. Korinťanům 12:25) Tak by to také mělo být v každé rodině. Žádný z manželů by neměl tak příliš myslet na své vlastní pokroky v poznání a porozumění, že by přitom ztratil upřímný zájem o pokroky svého manželského druha. Jestliže například manžel nevěnuje dostatečnou pozornost duchovním potřebám své manželky, nebude to dlouho trvat a ona přestane sledovat stejný cíl s ním. Jestliže se rodiče osobně dost nezajímají o duchovní růst svých dětí a nepomáhají jim, aby se naučily uplatňovat zásady Božího slova a aby poznaly, že jejich dodržování jim může přinést skutečné štěstí v životě, pak možná zjistí, že materialistický duch okolního světa odvedl srdce a mysl jejich dětí. Stále dbej o to, aby přijímání poznatků z Božího slova byla pravidelnou, důležitou součástí rodinného života, a to přinese celé tvé rodině nekonečné dobro.
12. S kým bychom se měli také pravidelně shromažďovat?
12 Jestliže láska skutečně začíná v rodině, neměla by tam končit. Bible předpovídá, že praví Boží služebníci by se již během přítomného systému věcí měli stát univerzální rodinou bratrů a sester. Bůh nám říká, že „pokud k tomu máme příhodný čas“, měli bychom činit „dobře všem, ale zvláště těm, kteří jsou nám příbuzní ve víře“, kteří jsou „v celém společenství [našich] bratrů na světě“. (Galaťanům 6:10; 1. Petra 5:9) Měli bychom se jako rodina s radostí pravidelně shromažďovat s členy této větší „rodiny“. Neměli bychom to lehkomyslně zanedbávat kvůli jiným zájmům. — Hebrejcům 10:23–25; Lukáš 21:34–36.
13. Jakou odpovědnost máme k lidem, kteří jsou mimo křesťanský sbor?
13 Naše láska by se však neměla omezovat jen na ty, kteří již jsou „v Boží domácnosti“, v jeho sboru. (1. Timoteovi 3:15) Jak řekl Boží Syn, jestliže milujeme pouze ty, kteří milují nás, jestliže milujeme pouze své bratry, ‚co mimořádného tím děláme‘? Abychom se podobali svému nebeskému Otci, musíme pěstovat lásku ke všem lidem, musíme k nim být laskaví. Musíme být ochotni každému pomoci a musíme iniciativně vyhledávat příležitosti, abychom s nimi mohli mluvit o dobrém poselství o Božím království. Když jako rodina dáváme takovým způsobem najevo lásku, která je Bohu milá, dostává náš život skutečný smysl a význam. Všichni, rodiče stejně jako děti, prožíváme, co to znamená projevovat lásku v plné míře, jak ji projevuje Bůh. (Matouš 5:43–48; 24:14) Také se podílíme na plném štěstí, které může přinést jen takové dávání z celého srdce. — Skutky 20:35.
14. Jaké rady je nutno uplatňovat, chceme-li podporovat šťastný rodinný život?
14 Jaké velkolepé vyhlídky mají rodiny, které projevují takovou lásku! Naučily se, že musí uplatňovat rady Božího slova, chtějí-li žít šťastným rodinným životem. Navzdory problémům a životním potížím, s nimiž se všichni setkáváme, získávají tyto rodiny již nyní z takového jednání mnoho užitku. Dívají se dále než do přítomnosti a život pro ně neznamená jen několik let, jež ukončí smrt. Každý člen rodiny bude šťastně pracovat pro věčnou budoucnost, protože důvěřuje spolehlivým Božím slibům.
15. Jaké otázky si můžeš klást ohledně užitečnosti biblických směrnic, které jsou uvedeny v této knize?
15 Tato kniha nám ukázala na podkladě Bible, že Bůh stvořil Zemi proto, aby byla obývána. Proto také vytvořil rodinné uspořádání. Jehova Bůh dal otcům, matkám a dětem směrnice, o nichž zde bylo rovněž pojednáno. Podařilo se ti uplatnit některé z těchto zásad ve tvé rodině? Pomohly ti tyto zásady ke šťastnějšímu rodinnému životu? Doufáme, že ano. Co však tobě a tvé rodině přinese budoucnost?
16–18. Jaké velkolepé podmínky zamýšlí Jehova Bůh uskutečnit na této Zemi?
16 Pomáhal bys rád při obdělávání země, aby pole přinášela bohatou úrodu a aby rozkvetly pouště? Viděl bys rád kdyby místo trní a bodláčí byly sady a majestátné lesy? Potěšilo by i tebe a tvoji rodinu, kdybyste mohli uplatňovat nadvládu nad zvířaty, ne však puškami, biči a železnými mřížemi, ale láskou a vzájemnou důvěrou?
17 Jestliže tvé srdce touží po čase, kdy budou meče skuty v radlice a oštěpy v zahradnické nůžky, kdy již nebudou výrobci zbraní ani podněcovatelé válek, potom se budeš radovat z Jehovova nového systému věcí. Utlačující vládní formy, chamtivý obchodní systém a náboženské pokrytectví budou patřit minulosti. Každá rodina bude bydlet v míru pod svým kmenem vinné révy a pod vlastním fíkovníkem. Po celé zemi se bude ozývat radostný pokřik vzkříšených dětí a líbezný zpěv mnoha ptáků. A vzduch bude naplněný vůní květin, a ne dusivými odpadovými zplodinami průmyslu. — Micheáš 4:1–4.
18 Jestliže upřímně toužíš být svědkem toho, jak chromý poskočí jako jelen, jak zazní hlas němého, jak se otevřou oči slepého, jak hluchý znovu uslyší, jak sténající a plačící se budou usmívat a truchlící se zase budou smát, jak bolest a smrt ustoupí před zdravím a věčným životem, potom se snaž ze všech sil, abys spolu se svou rodinou plnil předpoklady, které jsou nutné pro život v Jehovově novém systému, kde budou takové podmínky navždy. — Zjevení 21:1–4.
19. Jak můžeš být i se svou rodinou mezi těmi, kteří se budou radovat z požehnání Božího nového systému?
19 Bude tvá rodina mezi těmi šťastnými zástupy, které potom naplní zemi? Záleží to jen na vás. Řiďte se již nyní Jehovovými směrnicemi pro rodinný život. Snažte se jako rodina již nyní dokázat, že budete odpovídat způsobu života tohoto nového systému. Studujte Boží slovo, uplatňujte je ve svém životě, vyprávějte druhým o naději, která je před námi. Budete-li tak jednat, budete si jako rodina vytvářet u Boha „dobré jméno“. „Je lépe vybrat si jméno než hojné bohatství; přízeň je dokonce lepší než stříbro a zlato.“ Takové jméno Jehova nezapomene: „Památka spravedlivého vede k požehnání.“ (Přísloví 22:1; 10:7) Z Jehovovy nezasloužené laskavosti můžeš ty i tvá rodina dostat požehnání v podobě věčné budoucnosti a nejvyššího štěstí.
[Obrázek na straně 189]